Následujícího dne z Jungkooka přímo vyzařovala výborná nálada. Všechny své problémy jako by zahnal do koutku mysli a kdykoliv pomyslel na svého milého, na tváři mu hrál široký úsměv.
Vůbec nerozmítal nad tím, že kdyby se to kdokoliv dozvěděl, byl by z toho malér. Připadalo mu, že dokud bude po Taehyungově boku, na ničem takovém nezáleží.
I Jimin si jeho náhlého rozradostnění všiml a naoko nevědoucně se ho vyptal, co se stalo tak úžasného. Přestože se mladší odpovědi zdráhal, Jimin tušil moc dobře, o co šlo. Ostatně byl také za svého kamaráda šťastný a chtěl nechat na něm, kdy se mu s čím svěří.
A Jungkook si blondýnovi tolerantnosti velmi vážil.
Pro tmavovláska od toho dne jako by bylo zase samozřejmostí, kam se večer vydá. Bylo zajímavé, jak se po včerejšku jeho život obrátil o sto osmdesát stupňů. Ani si nedovedl představit, jak se to všechno odehrálo, ale působilo to správně.
Skutečně se tedy předčasně octl na místě, kde to všechno začalo a kde to patrně mohlo také skončit, což se díkybohu nestalo.
Když Jungkook rozeznal siluetu očekávaného mladíka, rozběhl se přímo k němu a ihned zabalil druhého do objetí.
"Páni, Jungkookie, to jsem ti tak moc chyběl?" zasmál se starší, zatímco umístil své ruce na chlapcovy boky. Ten se jen spokojeně zatetelil, přičemž nasál Taeho vůni.
Značně pochyboval, jak se mohl bez něčeho takového kdy obejít. A najednou také pocítil vděk za to, že se Tae odhodlal a překonal zábrany, zatímco se druhý snažil tvářit, jako by neměl zájem.
Na to se černovlásek konečně odtáhl, aby učinil něco, co chtěl ze všeho nejvíc. Položil své rty na Taeho. Ten se polibku nebránil, ba naopak jej druhému vášnivě oplácel.
Oba se tomu druhému naprosto oddali a s rostoucím chtíčem vypustili všechno ostatní z hlavy. Tohle byla jen jejich chvilka. Nikdo a nic je nesmělo vyrušit.
"Vážně se divím, že jsi to dokázal celé dny vydržet, když-" vydechl pobaveně Tae, když se na chvilku odtáhli, aby dostali do plic trochu vzduchu.
Svou poznámku však nestihl ani dokončit, protože Jungkook jen cosi zamručel a opět se vrhl na jeho rty.
Mladší se nepoznával. Dobře si uvědomoval, že je tomu jen několik týdnů, kdy všem tvrdil, že rozhodně není zamilovaný a už vůbec nehledá vztah.
No a co, že Jungkook takový nikdy nebyl. Teď měl kluka a mohl ho třeba zulíbat k smrti, kdyby chtěl. A ostatně ani Taehyung si neměl na co stěžovat.
ČTEŠ
Tomorrow is Today | cz
Fanfiction"Někdo mi kdysi řekl, že láska má blízko k nenávisti. Myslel jsem, že mě nejdřív musíš nenávidět, abys mě mohl začít milovat." Pro Jungkooka je láska jako cizí slovo. V životě má stejně tolik práce, že by mu na ni nezbyl žádný čas. Přesto si však pl...
