Byla, je a bude jen loutkou. Postavička na šachové desce s tím problémem, že o svých krocích nerozhoduje. Byla poslední svého druhu, možná už teď nežije...
Nejkrutější, bezcitný, chladný, výbušný a hrůzostrašný Alfa smečky Dark moon. Už dlouhou dob...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Konečně jsme už přijeli domů, vystoupila jsem z auta a vzala to klubíčko do náruče. Vyzula jsem se a šla nahoru k nám do koupelny, aby se mohl vykoupal. Zarazil mě, ale Oktagonův hlas. ,,Miláčku?" ,,Hmm?" Stočila jsem na mě svůj pohled a viděla, jak se najednou zhrozil... . ,,Kam to jdeš, lásko? Půjdeme na jídlo a to dáme někomu ze smečky na starost, ukaž zbavím tě toho." Jak, že to malé klubíčko štěstí nazval? ,,Ne! Vykoupu ho a dám mu k nám do postele deku, aby se nebál. Proč ho chceš dát pryč a označuješ ho jako "to"? Tobě se nelíbí? Ty-Ty ho nechceš?" Začínala ve mě růst panika... nemá rád štěňátka? Bojí se pejsků? Nechce aby byl u nás v ložnici? Chce mu snad ublížit?
Už jsem viděla, jak se nadechuje, že bude pokračovat, ale já byla rychlejší. ,,Já s ním tedy budu těch prvních pár dnů spát dole na gauči sama a ty zůstaneš v ložnici, aby ti nepřekážel a měl jsi klid" ani jsem ho nenechala nijak zareagovat a vydala se ke gauči. Štěňátko si klidně lehlo, zakryla jsem ho a lehla si k němu, ale moc dlouho nám to nevydrželo.
Oktagon chytl klubíčko do náruče a vyšel s ním na schodiště se slovy ,,Vykoupu ho a zavolám veterináře! Snad nemá blechy nebo vzteklinu! Neslintá nějak moc?" jen jsem se pousmála a šla do kuchyně pro nějakou rychlou večeři. Nakonec jsem uvařila kuřecí salát s nudlemi a nakrájela jsem nám k tomu zavařené broskve. Oktagon sice nechce, abych vařila, ale mě to nevadí a vařím ráda. Přece jenom, kdo by v tak nádherné kuchyni, která je přeplněná k prasknutí jídlem, nevěřil rád?
,,No, nemá to blechy? Vzteklinu? Klíšťata? Nemůže nějak ublížit Nyx nebo zranit miminka?" Jen jsem si povzdechla, pohladila Oktagona po rameni a co nejmilejším úsměvem jsem se podívala na veterináře. ,,Není náhodou trošku podvyživený? Zdá se mi, že dlouho nejedl." ,,Ano Luno, je, ale není na tom tak špatně. Předepíšu Vám speciální granule a vitamíny, které mu budete dodávat třikrát denně do jídla." ,,Moc Vám děkuji"
,,Tak lásko a teď si půjdeme lehnout. Zítra nás čeká ultrazvuk, tak ať jsi odpočinutá. Musíme jim pořídit postýlku, vybavit pokojíček a skříňky oblečením! Sakra, vždyť mi vůbec nic nemáme!" Začínala jsem cítil, jak panikaří... byl tak roztomilí. ,,Klid. Co si jít dát horkou, bublinkovou koupel a potom se všichni i s Ell podíváme na nějakou pohádku nebo film?" Při slově koupel se mu v očích zableskla červená barva, vlčí barva a ihned po dokončení mé věty, mě táhl do koupelny , že jsem mu pomalu nestačila!
Avšak si myslí, že byl decentně zklamaný, když jsem mu naznačila, že chci jen odpočívat a relaxovat, ale ani to mu nebránilo v tom, aby mi masírovat zadá. Už chvilku ležíme obklopeni bublinkovou přikrývkou a já si plně užívám horké vody. Oktogon mi hladí bříško a já pomaličku upadám do říše snů, když mě z nich vytrhne jeho hlas. ,,Tak strašně moc vás miluju, víš to myšičko?" Po dokončení věty mě políbí na značku a já tiše, skoro až neznatelně vzdychnu. ,,Mmm já tebe taky." ,,Půjdeme si lehnout, co ty na to lásko?" souhlasně jsem přikývla.
Momentálně ležíme v posteli, obklopeni jídlem a sledujeme pohádku. Ell už chvilku společně s Klubíčkem spinká. Jo, o tom vlastně nevíte! Nakonec jsme mu dali jméno Klubíčko i přes Oktagonovo mrmlání, že by měl mít nějaké nebezpečné jméno!
Všechno se zdálo jako poklidný večer plný jídla, pití, filmů romantiky a pohody. Nic, ale není jako v té pohádce, která nakonec skončí dobře, protože kdyby ne nebyla by to potom pohádka... . Pomalu jsem už začínala usínat na Oktagonově hrudi, když...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Hvězdička nebo komentář vždycky potěší ať už je kapitola vydaná den, týden, měsíc nebo rok ❤️
