Captain America: On The Other Side [Stony] ✓

13. kapitola: Uvědomění

Špinavé blond vlasy mu spadly do obličeje, když sklonil hlavu k telefonu, který držel v ruce a sepisoval krátký vzkaz. S neskrývanou radostí zprávu odeslal a nechal si zavolat jednoho z agentů, kteří právě prováděli první nákresy nových plánů Kvantového tunelu.

Zaťukání na dveře ho vyrušilo z rozjímání a on prostým dále vyzval návštěvníka, ať vejde dovnitř. „Agente Flynte, jak jste pokročili?" optal se černovlasého muže ihned, co vešel do místnosti.

Agent v celotělové šedé kombinéze mu lehce pokynul hlavou. „Pane,..." oslovil jej s pokřiveným úsměvem. „nákresy jsou téměř hotovy. Budete si je přát později přinést k nahlédnutí?" Pierce ho okamžitě zarazil rukou v dalších postupech, zatímco v druhé sevřel propisku.

„Děkuji agente, zastavím se pro ně sám." Muž mu pokynul a s přáním hezkého zbytku dne odešel. Byl nadaný, ale až přehnaně velkorysý, co se chování týkalo. To se veliteli S.H.I.E.L.D.u. příliš nezamlouvalo – potřeboval poslušné ovečky, které za něj budou odvádět špinavou práci. Místo toho se však zdálo, že se mu z pracoviště stává další sestava týmu zachránců a super hrdinů.

Otočil se na židli a pohlédl ven z proskleného okna. Zítra se dozví, zda je věrnost Kapitána Rogerse vůči Hydře opravdová, či pouze daná slibem, jež dal nejvyššímu veliteli v pětačtyřicátém. Připustit si, že by ztratil dalšího velmi schopného muže díky rodině Starků, si nehodlal.

Sevřel v ruce propisku o něco pevněji. Právě začalo pršet. Pohlížel na tmavé mraky na obloze a sledoval jejich pláč, kterak dešťové kapky dopadají na plochu skla a tříští se na milion menších částeček. Kusy polystyrénů ze staveb létaly vzduchem, zatímco dole lidé poplašeně vytahovali deštníky, aby skryli své hlavy před deštěm. Děti se vesele honily a dupaly do kaluží, které se tvořily na chodnících, zatímco jejich matky bláznivě pobíhaly kolem a snažily se je dostat pryč.

Alexandr Pierce zaujatě hleděl na muže, jenž právě spěchal z jakéhosi jednání, v dlani třímal telefon a nahněvaně gestikuloval, přičemž se ani nepokoušel zakrýt před deštěm. Lidé byli zvláštní. Většina z nich se chovala, jako by byla z cukru a měla je rozpustit, byť jen malá kapička vody, zatímco jiní poryvy větru a chlad vody ani nevnímali – nebo spíše neměli čas se jimi zaobírat.

Brzy se měl život tisíců lidí zásadně změnit. Stačilo dostat do rukou Starkovy plány a sestrojit prototyp vynálezu, který by jim mohl přinést slávu, ale i množství důležitých informací. Lhal by, kdyby tvrdil, že chce Kvantový tunel využít pro dobro civilních obyvatel (ačkoli to byl Starkův původní záměr). On mířil k vyšším cílům, toužíce podmanit si svět v čele s organizací, jíž už několik let vedl a řídil.

Jakmile se mu dostane prototyp do rukou, Hydra bude disponovat silou, o které se většině smrtelníků ani nezdálo. Vlády padnou, společnost díky séru vytvoří nové super vojáky, kteří poslouží organizaci mnohem lépe než jeden napůl zlomený Steve Rogers, získají veškeré superzbraně světa a možná povolají zpět do své doby i nejobávanějšího velitele staré Hydry – Red Skulla.

Zákeřný úšklebek se přehnal přes svraštělou tvář, když se Alexandr Pierce otočil zpět ke stolu a začal se přehrabovat v hromádce papírů, které si přinesl ze skladiště. Především ho zajímala složka agentky Romanovové, o které měl v plánu se v nejbližší době dozvědět více informací. Čekalo ji povýšení, o kterém prozatím neměla sebemenší ponětí, pakliže v jejích záznamech velitel základny najde přesně to, po čem se pídí.

---

Steve se vrátil do místnosti těsně před tím, než se do ní vřítili Bucky s Natashou. Oba byli scénou, jež se jim naskytla natolik rozčarovaní, že se ihned začali dožadovat odpovědí na své otázky. Ne, že by Steva s Anthonym přistihli při něčem, co by nedávalo smysl, nicméně líbat nepřítele (i když se jednalo v přeneseném slova smyslu o přítele) nepokládali za dobrý nápad.