Captain America: On The Other Side [Stony] ✓

7. kapitola: Výslech

O tři dny později:

Ten den se Steve nevyspal ani trochu dobře, jelikož měl plnou hlavu předchozího večera, kdy v novinách zahlédl Tonyho fotografii s nápisem pohřešovaný. Viděl ho každý den, každičkou minutu, kterou strávil v komplexu, a čas se zastavil. Jako by se přesýpací hodiny, jež poháněly jeho srdce, prostě přestaly otáčet.

„Seržante Barnesi, jak jste pokročili?" optal se černovlasého vojáka Pierce, když vešel do místnosti.

„Bez úspěchu, pane." Prohlásil jmenovaný se sklopenou hlavou a pokorou v hlase. Hněv mu lomcoval tělem, když musel uznat, že rozvázat Anthonymu Starkovi jazyk, je těžší, než se na první pohled zdálo. „Budeme nadále pokračovat a snad by se nám časem mohlo podařit..." Pierce ho gestem ruky zastavil.

„Nehodlám čekat. Federální agenti po něm pátrají, S.H.I.E.L.D. a Avengers jsou nervózní. Čím dříve se dostaneme k odpovědím, tím dříve to bude vše za námi. Nesmíme otálet už ani vteřinu." Přešel k Tonyho ospalému tělu a pozvedl mu hlavu, prohlížeje si jeho znavenou tvář.

„Pane,..." oslovil velitele Rogers a zasalutoval na pozdrav. „Dovolte mi vést následující výslech. Jsem si jistý, že vás tentokrát nezklamu." Příliš svým slovům nedůvěřoval, protože znal Tonyho natolik dobře, aby věděl, co od něj může očekávat. Nenechá se zlomit a jemu to bylo jasné. Stále ale doufal, že v jeho příteli zbylo něco, díky čemu by mu ještě mohl důvěřovat, byť valná většina Kapitánovy mysli patřila zájmům Hydry.

„Krátí se nám čas, Kapitáne Rogersi. Doposud jste měl možnost se předvádět, nicméně jste zklamal. Následující výslech povede agentka Romanovová." Steve se ohlédl po muži připoutaném do okovů a s pohledem namířeným k zemi si tiše povzdechl. „Mám pocit, že váš vztah se Starkem brzdí snadný průchod výslechu. Rozhodl jsem se takto v nejlepším zájmu společnosti, abych vás uchránil před bolestí, kterou jistě cítíte vždy, když Starkovi pohlédnete do očí." Blonďatý muž kývl na souhlas.

„Je-li to váš rozkaz, pane, rád jej uposlechnu." Přiložil si pěst na srdce a jemně se bouchl do hrudníku. „Hail Hydra." Otočil se zády k Piercovi a zahleděl se na Tonyho, který na něj pohlížel se zklamáním v očích a pěstmi pevně sevřenými v okovech. Necítil prsty, ani ramena, avšak zbytek těla ho bolel tak moc, jako by mu s ním někdo mrštil o zem.

„Vzpomínám si na den, kdy jsem tě viděl poprvé." Zadíval se na blonďáka miliardář a nechal tvář zkřivit do bolestné grimasy. Vždy Stevovi důvěřoval a považoval ho za svého vyvoleného a on přitom celou dobu stál na druhé straně. Ne s Avengery, ale s Hydrou, která se neštítila pro své postupy kupředu, zabíjet.

„Připadal jsi mi jako namachrovanej vojáček, co si za každou cenu toužil hrát na hrdinu. A přitom jsem tě od začátku považoval za něco víc." Všichni v místnosti napjatě poslouchali nastalý monolog, který pronášel spoutaný vězeň. „Možná si za to můžu sám." Anthony uhnul pohledem a ztěžka se nadechl, aby udržel slzy na uzdě. Tolik zranitelný se necítil za celý svůj život. Po tom všem, co se kolem něj odehrávalo, chtěl být pouze šťastný. Se Stevem.

Kapitán si v hlavě přehrával každé slovo, ale neměl, co by k tomu řekl. Toužil Tonyho pohladit po tváři, políbit ho na ta křehká ústa, nechat se pošimrat na bradě jeho vousy a říct, že je to všechno jen velmi špatný sen, ze kterého se brzy vzbudí a on bude ležet u něj, aby ho mohl obejmout. Avšak nemohl udělat nic z toho. Mohl se pouze tvářit, že na ničem z toho, co právě Stark řekl, nezáleží.

Po čase se Kapitán obrátil zády k Tonymu a přešel zpět k Piercovi, který pokynutím vyzval Natashu, aby započala výslech. Předstoupila před miliardáře s výrazem naprostého nezájmu a za bradu mu prudce obrátila hlavu k sobě. Anthony se pokoušel uhnout očima, avšak nedařilo se mu, jelikož agentka ho držela natolik pevně a zblízka, že bylo téměř nemožné neudržovat oční kontakt.