Captain America: On The Other Side [Stony] ✓

15. kapitola: Útočiště

Muž ve zbroji zahájil postupné klesání a když si byl jistý, že jsou dostatečně nízko, spustil Kapitána na zem. Ten elegantně dopadl a rozhlédl se kolem, kontroluje prostředí, v kterém se ocitli. Stark mezitím přistál poblíž a napřáhl ruku, rozhlížeje se kolem dokola, zda tu na ně nečíhá nebezpečí. Jak se však zdálo, byli zde sami.

Steve Rogers si oddechl a usadil se vyčerpaně na pařez uřezaného stromu. Všude kolem šelestil les a z povzdáli byl slyšet slabý šum vody, jak se lesní říčka klikatila kolem lesní pěšiny. Stáhl si z ruky štít a opřel se o něj. Ani si nevšiml, že se Anthonyho plná pozornost soustředila na něj.

„Vstávej!" vyštěkl na něj Stark a muže ten hlas donutil se otočit. Iron Man na něj mířil nažhavenými repulsory a v bojovém postoji vyčkával, až splní jeho příkaz.

„Tony,..." vstal a ruce ve smířlivém gestu držel metr od země, aby Starkovi ukázal, že pro něj již nepředstavuje žádnou hrozbu. „promluvme si." Maska se otevřela a v ní se zjevil obličej plný šrámů a zloby.

Přistoupil ke Stevovi blíž, nadále držeje ruku napřaženou a připravenou kdykoli vystřelit. „Není o čem mluvit. Prodal jsi mě!" vyčetl mu a konec jeho ruky se ještě více rozzářil. Nejspíše stačil poslední stupeň k tomu, aby na blonďáka vystřelil a zabil ho. Ani tak silný muž, jakým byl Kapitán nemohl bojovat s technologií, kterou měl Stark na těle a kterou se nyní obranně oháněl. „Chtěl jsi mě zabít!" řval na něj jako smyslu zbavený.

„Ano, ale-..."

„Čekáš, že ti snad poděkuji za mou záchranu?!" ječel hystericky, šťastný, že J.A.R.V.I.S. potvrdil, že se kolem nich v okruhu deseti kilometrů nenachází ani živáček. Pokud tedy nepočítáme divou zvěř, která si oba rozhněvané muže se zájmem prohlížela. Stmívalo se.

„Anthony, tímhle se nic nevyřeší." Oslovení, kterým ho Steve nazval, mu nyní nepůsobilo sebemenší slast, naopak ho polilo horko a hlava ho rozbolela od vzpomínek na minulost. Ničemu už nemohl věřit a jemu už vůbec ne. „Vyslechni mě, ano? Skloň tu ruku." Apeloval na něj, ale přesvědčování nemělo valný účinek.

„Nejradši bych tě tu přivázal ke stromu a připnul na tebe hledáček." Přešel blíž. „Nejradši bych tě zabil za to, cos mi udělal." V očích ho zaštípaly slzy, ale byl rozhodnut nepopustit uzdu a dovolit jim smáčet jeho zarudlé tváře. „Nechal bych Pierce, aby tě zabil za všechny skutky, které jsi na mě spáchal!" vyjekl a spodní ret se mu hněvem rozklepal.

„Tony, miluju tě. Já tě miluju!" hystericky zaječel Steve a přešel do jeho těsné blízkosti, přikládaje si jeho ruku s rozžhaveným repulsorem k hrudi. Měl pocit, že ho pálí vlastní kosti – a jistě tomu tak i bylo, když vystavil své tělo tak silnému zdroji tepla. Zaječel, ale neodtahoval se, nehodlal ustoupit ani o jediný krok.

„Ne, ne!" mrštil s ním o zem Tony a klekl si na jeho nohy. „Ne, to ne." Vyhrnul mu tričko a požádal J.A.R.V.I.S.E. o rychlé ohledání zranění. Kapitán, který byl po celou dobu v bdělém stavu, přerývaně dýchal a jeho hrudník se v nepravidelných intervalech nadzvedával, zatímco Stark prováděl potřebnou diagnostiku.

„Hlásím popáleniny druhého stupně v oblasti hrudního koše. Srdce nezasaženo, na některých kostech však zásadně stouplá teplota, pane."

„Máme něco, čím to lze zafixovat?" J.A.R.V.I.S. mu navrhl hned několik možností a Tony si zvolil tu nejspolehlivější. Nechal svou rukavici prochladnout a poté Stevovi vyslal do hrudi proud ledového paprsku, který zapříčinil rychlé ochlazení míst, jež byly prudce popáleny. Stačilo pár vteřin Kapitánovo tělo se opět dalo do svého obvyklého pohybu.