MĚSTO ZÁHAD- Záhadná zmizení ✅

6. KAPITOLA: Detektivní Doupě

Blížila se první hodina ranní druhého dne a Katka ještě spala. Budík jí zvonil, ale ona ho zaklapla, zapomněla totiž na sraz, a spala dál. Zdál se jí zrovna krásný sen, že byla youtuberka a dostala YouTube button za 500 milionů odběratelů. Ale potom jí do toho snu vstoupila její mamka jako youtuberka a zvolala: "Zlato, zlato, vstávej, škola volááá!!"

A tak to Katku vzbudilo a podívala se, kolik je hodin. Byla jedna hodina ráno a čtyři minuty. Katka si říkala, že to je ještě brzo a tak položila svou hlavu opět na polštář a snažila se usnout. Potom si vzpomněla na jejich sraz, rychle vyskočila z postele, oblékla se a vyběhla z panélaku k tomu velkému keři.

Když tam došla, už tam Klára i Čiko byli a hned na Katku začali mluvit (Čiko mňoukal) a říkali, proč jí to tak dlouho trvalo. Teda, Čikovi těžko rozumněli, ale hádali, že to mňoukal.

Katka jim to teda vysvětlila a potom se všichni tři malí detektivové pustili do práce. 

"První tam budeme muset vtrhnout a ty krysy vyhnat ven." pravila Klára a pomalu se připlížila ke vchodu do toho doupěte. Vchod poznaly tak, že se tam vždycky poblíž válela jedna ta samá rukavice.

Detektivové tam vtrhli a rozdělili se. Po necelých pěti minutách měli všechny krysy svázané v jednom obrovském klubíčku. Klára je vzala do rukou a vyšla s nimi ven. Katka a Čiko zůstali uvnitř doupěte. 

Mezitím Klára šla směrem ke konci parku a tam nadzvedla víko kanálu a krysy do toho kanálu pustila. Uslyšela, jak to klubíčko krys dopadlo do vody a potom, jak se ty krysy vysvobodily a rozprchly se do všech možných stran. Však krysy do kanálů patří, žijí tam. Nebo ne? 

Potom se vydala zpět za Katkou a Čikem. Když došla k keři, uviděla se tam povalovat ty sochy z větví. Strčila hlavu do otvoru (do vchodu do doupěte) a zeptala se: 

"Ty sochy mám vyhodit?" 

"Ano! Vše, co bude venku, tak vyhoď, prosím. Už s těmi krysami nechci mít nic společného!" zvolala v odpověď Katka.

Klára tedy ty sochy po jednom vždy brala a vyhazovala je do černého kontejneru. Ano, měla by to nejspíš správně vyhodit do Bio odpadu, ale ten byl až někde na náměstí a tam se Kláře opravdu teď nechtělo. Když vyhodila poslední sochu, chtěla už jít dovnitř a podívat se, jak to tam vypadá, ale místo toho na zemi uviděla ty malé myší hračky. Povzdechla si, půlku vzala a šla je vyhodit. Když se potom vrátila pro druhou várku, našla mezi tím další věci na vyhození. Staré křeslo, které bylo způlky rozpárané a k tomu ještě sýry. 

Klára teda vzala druhou polovinu těch hraček, vyhodila je, pak se vrátila, vzala ty sýry a donesla je k popelnicím - třeba ať si je sní nějaký bezdomovec.

Potom se šla vrátit pro to křeslo, ale to bylo celkem těžké, tak si zavolala na pomoc Katku a společně to zvládly. 

Potom už bylo vše vyhozeno a zbývalo jen vynést všechny ty větvičky, mech a kapradí ven. To možná byla ta nejtěžší a nejhorší část. Protože ten mech, větvičky a kapradí sloužili jako podestýlka a ta byla po celém doupěti. Nebudu vypisovat, jak to porbíhalo, stačí sem napsat, že to vyndávali hodinu i víc a potom se opět museli rozloučit a každý malý detektiv šel k sobě domů. Čiko už měl svůj domov v doupěti a tak tam přenocoval a když se mu zrovna nedařilo usnout, vyndával tu podestýlku. 

Když se Katka a Klára příštího dne ráno vzbudily, zjistily, že na dva dny není škola. Proč? Protože bylo ředitelské volno. A samozřejmě se Katka i Klára hned domluvily, že půjdou ven si ještě upravit jejich úkryt a možná i pátrat, kam zmizela Natálka. 

Daly si sraz v 10:00 hodin ráno, protože chtěly všechno stihnout a ještě je toho čekalo celkem dost. Jejich mamky jim dovolily jít od desíti hodin být venku, ale pod podmínkou, že do jedné hodiny odpoledne ( do 13:00 ) budou muset být doma na oběd. Holky jim to obě slíbily a vyrazily.

Klára dorazila do úkrytu jako první a tam ji hned přivítal Čiko. Když mu vysvětlila, že škola na dva dny není, protože mají ředitelské volno, Čiko se jí radostí otřel o nohy a předl. Budou mít hodně času na pátrání, úklid a úpravu jejich doupěte, kterému začali přezdívat "Detektivní Doupě", nebo zkratkou "DD" -  "DéDé", nebo tomu prostě říkali "Naše Doupě".

Po několika minutách do úkrytu přišla Katka. Hned začala sbírat podestýlku a vyhazovat ji ven. Čiko a Klára jí šli pomoct.

Po hodině měli doupě čisté, všechny krysí věci byly pryč a šlo na řadu vystlání. Kláru napadlo, že si to vystelou novinami, Katku zase, že si to vystelou nějakými dekami.

Zvítězil Katčin nápad a tak Katka i Klára přinesly každá dvě deky (více doma nenašly) a dokonce i Čiko přinesl jednu pomuchlanou deku. Asi ji měl ve svém starém pelíšku. 
A tak začalo vystlávání, které jim moc dlouho netrvalo. Čikovu pomuchlanou deku si mezitím odložily do "herny", kde asi bude mít Čiko svůj pokoj. Potom tam přinesou nějaký pelíšek. či krabici a v tom bude Čiko spát. 
Aby to tam nesmrdělo, holky přinesly voňavku a navoněly to tam. Teď tam jde cítit levandule se skořicí. A je to celkem dobrá vůně.

"Já myslím, že toto už by mohlo stačit." pronesla Klára.
Katka i Čiko souhlasili a tak už toho nechali. Potom si lehli na zem a odpočívali.
Unavilo je to. A to celkem dost.
Všichni tři se domluvili, že si dají sraz pozítří o půlnoci tady.
A potom se rozešli.