Velká bolest (Ereri) [✔️]

5 - poddej se té bolesti

Sednu si a podívám se okolo.
  ,,Co to?" Řekl jsem si a sáhl si na hlavu.
  ,,Obvaz? Proč? Co se včera stalo? Kde to jsem?" Ptal jsem se sám sebe. Najednou se otevřou dveře.
  ,,Jsi přeci u mě ty debile." Řekl známí hlas. Podíval jsem se odkud vycházel a zjistil jsem, že je to Eren.
  ,,T-tady jsem ještě nikdy nebyl... Kde to jsem?" Zeptal jsem se.
  ,,Ty idiote!" Řekl a plácl se do čela.
  ,,Si jako myslíš, že dům má jednu místnost a sklep? Ne. Jsi akorát v pokoji pro hosty a ne u mě. S tebou bych totiž nespal." Řekl a já přikývl.
  ,, Pardón... Proč mm ten obvaz na hlavě? Au!" Zeptal jsem se a najednou mi začala strašně brnět.
  ,,Neříkej mi, že jseš tak pitomej a nepamatuješ si co se stalo včera." Řekl naštvaně. Nelíbí se mi jak mě uráží. Kdyby dostal takovou pecku jak já tak by držel zobák.
  ,,Levine! Víš, že já umím číst myšlenky, že?!" Křikl po mně. Ajo...
  ,,Oh... Omlouvám se pane." Řekl jsem a on se usmál.
  ,,Správně... Takhle mi už budeš říkat furt. Jo a... Vykej mi."
  ,,A-ano p-p-pane." Řekl jsem a on mě pohladil po tváři.
  ,, Aspoň něco už umíš." Řekl a otočil se ke mně zády.
  ,,Donesu ti to jídlo ze včerejška." Řekl a i s tím odešel.
  ,,Takže já ještě k tomu budu žrát zbytky a nebo to co jsem nesnědl včera... Úžasnej život." Řekl jsem ironicky a utřel jsem si jednu neposednou slzyčku.
  ,,Kdy to byl ten chlap z toho snu? A byl to vůbec sen?" Řekl jsem si a už jsem viděl jak Eren- teda můj pán přichází.
  ,,Tady máš ten chleba s... Nevím čím a ten čaj ti jdu udělat." Řekl, dal to na malinký stoleček vedle postele a odcházel pryč.
  ,,Děkuji pane." Řekl jsem načež mi jenom přikývl a už jsem ho neviděl.
  ,,Jak mě nemůže mít rád když je na mě teď milejší? Dřív mě zmlátil, nebo znásilnil, nebo pokousal, pak mi jen řekl něco hnusného a odešel, ale v těchto pár dnů je... Milejší. Jo. Sice mě občas nadá, nebo mě zmlátí, ale už je to lepší..." Řekl jsem a už zase přišel s mým milovaným černým čajíčkem. Lehce jsem se usmál a s radostí jsem si ho od něj vzal.
  ,,Děkuji pane." Řekl sem a napil se.
  ,,Jak to můžeš v klidu pít? Vždyť je to horký jak oheň." Zeptal se mě nezaujatě.
  ,,Já jsem na to zvyklí pane." Řekl jsem a položil sem ten čaj na stůl. Eren mě hnedka povalil po sebe a už mě kousl do ramene.
  ,,Ere- eh! P-p-pane..." Nedořekl jsem to, protože mě kousl do spodního rtu.
  ,, Sklapni!" Zakřičel.  Odsunul se ode mě a zase mě kousl do krku.
  ,,Poddej se té bolesti." Řekl a přisunul se k mému levému stehni. Trochu mi nadzvedl koleno a chvilku mě začal po té noze hladit. Po nějaké chviličce se mi do toho stehna fakt zakousl. Kňíkl jsem a když jsem se podíval na Erenův obličej tak vypadal spokojeně. Vklidu pil a já neměl sílu ho nějak odstrčit, nebo mu něco říct. Odsunul se.
  ,,Mňam." Řekl si pro sebe a podíval se na mě.
  ,,P-prosím... U-už d-dost pane." Řekl jsem stěží a on se jenom zasmál.
  ,,Řekl jsem ti aby ses tě bolesti poddal." Řekl zatím v klidu, ale cítil jsem, že je trochu naštvaný.
  ,,To nešlo pane." Řekl jsem.
  ,,Joo... Tak nešlo..." Řekl, sundal mi tričko, natočil si mě na bok a kousl mě do něj.
  ,,Ááá!" Zakřičel jsem a odkopl jsem Erena pryč od sebe.
  ,, Ještě jednou tohle uděláš a věř, že chcípneš tak bolestivou metodou, že ani nebudeš vědět, žes chcípl!" Zakřičel a zase se mi zakousl do boku. Tentokrát jsem nezakřičel a ani jsem ho neodstrčil.
  ,,Hodný..." Řekl a kousl mě do pasu. Na to jsem kňíkl, ale Erena to nezajímalo. Zase jsem začal ztrácet vědomí, ale to se ode mě už odsunul.
  ,,Nažer se ty srnko a až přijdu tak chci abys byl připravený na druhé kolo." Řekl a já se zděsil.
  ,,A kdy přijdete pane?" Zeptal jsem se.
  ,,Hmm... Dobrá otázka... Asi zítra." Řekl a už odešel. Vzal jsem si chleba a ten můj čajíček a začal jsem jíst.

Začnu se dívat okolo sebe. Začal jsem se motat jak žížala a...