The lord of the rings |The two Towers|

6📚

Došla jsem po boku Legolase k jezeru a zbožně jsem se na něj dívala. Bylo úchvatné. Stromy kolem jezera s podzimním listím dodávaly barevnost tomuto místu. Na samotné hladině jezera se odrážel západ slunce.

Po celou dobu prohlížení jsi místa, jsem na sobě cítila něčí pohled, Legolasův pohled.

Nadešla moje chvíle. Možná, že mě odmítne a bude chtít jít za svou milou nebo je tu možnost, že se na mě rozzlobí a už se mnou nikdy nepromluví. Dále je tu možnost toho, že mě okamžitě zavrhne a ještě to všude rozkřikne, jak se kříženec zamiloval do prince.
Měla jsem hodně vymyšlených konců, ale byla jsem pevně rozhodnuta, že mu to řeknu právě teď, jinak už to že sebe nikdy nedostanu.

Někomu se nedostává slov, jiný neumí vybrat správný dárek na Svatého Valentýna, aby vyjádřil svoji lásku ke své ženě, přítelkyni. Já měla jiný problém- vyznat lásku někomu, kdo miloval někoho jiného.

„Co jsi mi chtěla říci než nás přerušil Gandalf?" Vytrhl mě z proudu mých myšlenek Legolas a moje odhodlání bylo to tam.

„Od začátku téhle výpravy tě vnímám jinak. Nejsi už ten malý bezstarostný kluk, který si se mnou hrál a dával na mě pozor. Teď jsi jiný dospělý, rozumnější, chováš se jinak, vypadáš jinak než před několika lety, kdy jsme se viděli naposledy. I já se změnila mé city se změnili se mnou. Našla jsem něco nového, krásného, neprozkoumaného. Pocit, který jsem nikdy s nikým neměla ani nezažila. Touhu, kterou nemohu utišit. Pokaždé, když se na mě usměješ cítím se nádherně, tak neuvěřitelně volně, jakobych se vznesla na obláčku a letěla do nebe.
Když vidím jiskřičky v tvých očích mám pocit, že puknu štěstím. To co cítím když jsem s tebou, poblíž tebe necítím k nikomu jinému. Legolas Oi yétanyel nányë alassëa. A i když vím, že miluješ jinou a jsi pevně rozhodnut být s ní, musím ti to říci. Tíží mne to na srdci a srdce už to dlouho nenese. Dávala bych jsi to za vinu, kdybych ti to teď neřekla.

Melinye Le," vyřkla jsem můj předem připravený monolog své životní lásce popravdě. Sklopila jsme pohled k zemi, otočila jsem se a chtěla jsem se rozběhnout zpět k ostatním, ale Legolas chytil mou ruku a přitáhl jsi mě k sobě.

„Calimë celou dobu jsi to byla ty. To o tobě jsem snil celé dny a noci. Nemohl jsem kvůli pomyšlení na tebe usnout. Každý den jsme se strachoval o tebe, že by se ti mohlo něco stát.
To já bych měl být ten, co jsi myslel, že miluješ někoho jiného, ale mám takové štěstí, že jsi tu ty a cítíš ke mne to samé, co já k tobě.
Nikdy bych jsi nemyslel, že mne budeš milovat, ale je to tak a jsem neskutečně rád, že mi mé city opětuješ. Na celém světě není nikdo jiný koho bych miloval, tak jako tebe Calimë. Vanesselyë silë calimavë.

Melinye Le, Calimë," řekl a hned poté se přilepil svými hebkými rty na ty moje.

Mým tělem se roznesl neuvěřitelně krásný pocit. Nikdy jsem se necítila tak šťastná, tak milovaná.

Žádné motýlky v mém břiše jsem necítila, jak mi to popisovali ostatní. Byl to prostě jen osvobozující pocit.

Odtrhli jsme se od sebe a já se na něj zeširoka usmála tím nejlepším úsměvem, který jsem pro něj měla schovaný.

„Calimë, slib mi, že budeš opatrná, nechci o tebe přijít, když jsem tě teď získal," řekl vážně a podíval se do mých očí, v kterých se stejně, jako v jeho odrážela láska.