část 4.

899 38 3
                                    

Když jsem se otočila abych se podívala kdo jde tak jsem ho viděla. Ano, byl to Matyáš.  ,, počkej! " Nechápala jsem co po mně chce. „proč?" „Hodim tě domů 🙂" Hodil na mě tak pěkný obličej ale i tak jsem odolala. „Ne, díky, to dojdu vždyť je to jen deset minut" Když jsem udělala krok tak mě Matyáš chytil za ruku a otočil zpět k němu. „Já se tě ale neptal😉" Tak jsem mu to odkyvla a šli jsme k autu. Měl mercedes. Nechápu kde si na to tak mladý kluk vydělal. Asi podniká nebo něco. „Ty víš kdo jsem? " Zakývala jsem že nevím „Nelži " „O co ti jde? " „„Půjč mi telefon" Dala jsem mu mobil, on najel na YouTube a na historii. Nechápu co tam hledal. „Promiň " „Vysvětliš mi to? " „Jsem youtuber, a myslel jsem si že mě znáš ale očividně ne" Zakývala jsem hlavou. U nich jsme si docela rozuměli ale to co teď udělal mě docela zamrzelo... „Chci vystoupit, prosím " „Proc?" „Nebudu v autě s někým kdo mi nevěří, chápu že se známe asi 4 hodiny ale tohle mě zamrzelo takže mě prosím vysad " Matyáš hodil smutný obličej jako by ho to mrzelo. Zastavil a jen řekl že ho to mrzí. Vystoupila jsem a šla domů. Když jsem došla tak jsem šla radši hned spát.
Pohled Matyáše
Já jsem takový debil. Měl jsem ji věřit. Právě vystoupila a já jsem z toho byl smutný. Docela jsme si rozuměli a i hezká byla a já to musel posrat. Právě jsem dojel domu a když jsem vešel do bytu tak na mě všichni čuměli. Nevnímal jsem je a šel si lehnout. Nedalo mi to a musel jsem ji napsat. No jo ale to bych teprve musel mít její číslo a nebo celé jméno abych ji našel. Klára mi ho nechce říct protože si to Verča nepřeje. Ach jo jsem já to ale vůl. Osprchoval jsem se a šel jsem spát.
Pohled Verči
Ach zas ten otravný budík. Nedokážu na to zapomenout nevím proč. Známe se jen den! Je to složité. Opět jsem udělala hygienu, oblékla se a šla do školy. Když jsem přišla před školu tak na mě už čekala Klárka. Objaly jsme se a šly na hodinu. Den mi dneska utíkal moc pomalu. Ale dnes nám odpadla hodina což znamená že končíme ve 14:00. „Matyáš se ptal na tvé číslo, můžu mu ho dát? " Kývla jsem ať mu ho dá protože mi to je jedno. Sice jsem s tím předtím nesouhlasila ale to je jedno. „Ty chodíš s Matym?" Zeptala jsem se Kláry a ona mi řekla že ne. Bylo to důvěryhodné tak jsem to neřešila.

Debílek MaTTemKde žijí příběhy. Začni objevovat