Debílek MaTTem

část 14.

Asi půl hodiny jsme všichni čekali na chodbě než nám někdo něco řekne. Najednou někdo vběhl do dveří. Stala tam nějaká paní. „Já tu mám moc dceru Veroniku prosím kde je? " Řekla ta dáma vystrasenym hlasem. Byla to její máma. Šel jsem jako jediný za ni. „Dobrý den, já jsem Matyáš a jsem její kámoš. Nevíme žádné nové informace jen to že se jí zvýšil tlak a potom nás odvedli. " Dáma mi padla do náruče a začala brečet. Sedli jsme si a asi za 15 minut přišel doktor. „Je stabilizovaná ale musí být v klidu. Tebe bych tam mladíku už nepouštěl. Velice si ji vzrušil a ji se zvedl tlak. No ale už je na tom lépe. Vy budete asi její matka že? Pojďte se mnou, zavedu vás za ni. A ty mladíku by ses nad sebou měl zamyslet... Jdeme" Odešli za ni a my ostatní si zase sedli. Oni si povídali a já jsem seděl sám bokem. Přisedl ke mně Domca. „Hochu tohle musíme řešit. Verča te miluje a pořád o tobě mluví takže to nemůžete jen tak zahodit. Si debil jako že jsi ji podvedl ale to je teď už jedno. Musíme tu holku nahlásit! A to hned. " Přemýšlel jsem nad tím co řekl. Měl pravdu, měl bych ji nahlásit.
Pohled Verči
Už jsem vzhůru. Nechci věřit tomu co mi řekl. Z myšlení mě vytrhly létající dveře. Byla tam... Máma?! 😍 bože jak já se na ni těšila. Chvíli jsme si povídali a pak musela odejít. Měla ještě nějaký vyřizování. Dneska asi nebudu mít klid protože někdo zase zaklepal na dveře. Vešla tam... Ona?! Jak ji sem mohou pustit?! „Holčičko takže, říkám ti naposled, nech ho jinak to bude ještě horší!! " Ve chvíli kdy to dořekla tak odešla. Zmáčkla jsem tlačítko které přivolá sestru, řekla ji že to byla ona a ať zavolají policii. Ještě jsem ji poprosila aby přivedla naší partu. Ona souhlasila a za pět minut přišli. Divím se že i Maty přišel po tom co mi řekl. No ale teď si s tím nebudu lámat hlavu. „Jak ti je? A co se předtím stalo? " Zeptala se mě Klárka a já nevěděla jestli ji říct pravdu o tom co mi Maty řekl. „Jo, už je mi fajn" Usmála jsem se na ni ale ona viděla že úplně v pohodě nejsem. Všichni se ke mně posadili a povídali jsme si. Bylo okolo 18. Takže oni už šli. Já tam ležela tak sama, bylo mi smutno. Doktor mě zkontroloval, a já se ho musela prostě zeptat. „Jak dlouho tu ještě budu? Cítím se už mnohem líp a určitě by mi to doma prospělo více. " Usmála jsem se na něj. Ten doktor byl mladý takže jsme si rozuměli a byl strašně v pohodě. „No tak jestli se cítíš tak dobře jak říkáš tak by to mohlo jít už zítra. " Mrkl na mě a odešel. Bylo by to super, mohla bych chodit normálně zase do školy a chodit ven. Byla jsem unavená tak jsem šla spát.
Pohled Matyho
Jsem rád že ji je líp, i tak vypadala. Je mi hrozně líto že jsem ji to řekl. Když jsme seděli v té nemocnici, uvědomil jsem si co hrozného jsem ji za celou tu dobu udělal a to se známe sotva půl roku. Je mi hrozně líto že jsem ji podváděl. Je to úžasná holka a obětovala by se pro každého. Teď už mi ale šanci nedá... „Jsi v pohodě? " Promluvil na mě ze dveří Samo. „Emm, jo jasný jsem v pohodě kámo"
Koukl na mě podezrivavym pohledem. „Tak to vyklop. Co se děje? Od té doby co jsme přišli do tý nemocnice a čekali v čekárně tak jsi nějaký divný. " Ok tohle už mě přesvědčilo abych mu to řekl. Poznal to a nemá smysl mu lhát. „Fajn.... Uvědomil jsem si že jsem totální kretén za to co jsem udělal Verči.. Samo, já ji vážně miluju a nevím proč jsem měl tu chuť ji podvést. Asi jsem chtěl vědět jestli ji opravdu na mě tolik záleží... No a v ty nemocnici jsem ji řekl že se už nebudeme bavit pro její dobro... A ona z toho dostala ten šok. Chápeš že kvůli mne skončila v nemocnici? Vážně se o ní bojím... " Koukal na mě soucitně.. „Paní, tohle bych do tebe nikdy neřekl. Hej kámo, jsi debil že si to udělal ale ona ti odpustila. Jde vidět že tě taky miluje a to co si ji řekl ji zamrzelo ale věřím tomu že když za ni půjdeš tak ti odpustí. " Kývl jsem na něj pro znamení souhlasu. Nikomu jsem se nikdy takto nesvěřil... „Jdeš se najíst? Klára udělala palačinky s nutelou a šlehačkou. "Zvedli jsme se a šli do kuchyně.