část 9.

710 24 0
                                    

Právě je neděle což znamená že zítra jdu do školy a příští týden mám v neděli narozky.. Bohužel mi chce Klára uspořádat oslavu kde budou všichni ale to já nechci... Není na to nálada se stýkat s lidma. Udělala jsem si hygienu, oblékla se a šla zase do města. Musela jsem do obchodu protože doma už není moc jídla. Máma mi domů poslala nějaké peníze tak snad s tím vystačím. Když jsem vešla do obchodu tak na mě všichni civeli.. Ach jo, nejradši bych se zase přestěhovala. Zalezla jsem do uličky pro pečivo a potkala jsem tam Sama. Pozdravili jsme se ale nějak divně se díval. „Co jste si s Matyášem udělali? Pořád je nějaký skleslý, nevylízá z pokoje a ani nejí... „ to mě zaseklo... "Rozešli jsme se. To je vše. Už to prosím neřeš...„otočila jsem se a šla s nákupem domů. U dveří stala Klára. Sakra, já zapomněla že s ní mám dneska sraz! Máme jít zase k nim.. Pustila jsem ji dovnitř, převlékla se a vyrazila jsme. Když jsme přišli k nim tak nám Klárka udělala pití a šly jsme k ní do pokoje. Nedalo mi to... " Můžu zajít na skok za ním? Je doma? „ chtěli se mi zase brečet když jsem si vzpomněla co se stalo... Jen na mě kývla, usmála se a já šla. Zaklepala jsem a on jen zařval ať nikdo neotravuje.. Stejně jsem vešla. Podíval se na dveře a v tu chvíli se sekl. "Co tu děláš? Jdeš mi to vyčíst? „ nahrnuly se mu slzy do očí a já věděla že jsem udělala chybu.. "Včera jsem si psala s Dominikem. Promiň že jsem ti to nevěřila... Přiznal že si udělali scénář... Achjo já vím že mi to teď neodpustíš ale já vím že jsem udělala píčovinu.. Promiň, ahoj„ otočila jsem se když v tu chvíli mě chytil za ruku a přitáhl mě k sobě. " Odpuštěno„ usmál se na mě a já byla šťastná. "Nedáme to ještě dohromady? Naposledy? Pak už toho necháme„ usmál se a já jen kývla. Objali jsme se a já šla zpět za Klárkou. " Víš Klári, ta oslava co plánuješ.. Chceš s ní nějak pomoct? „ Kláře se rozjasnily Oči a byla šťastná že jsem změnila názor. Hned začala říkat kdo vše tam bude a jak to bude vypadat. Opět a zas bylo pozdě večer a tak jsem šla domů. Maty mě tam dovezl. Dali jsme si pusu a on odjel... Ach jak mě je tady smutno v tom domě....

Debílek MaTTemKde žijí příběhy. Začni objevovat