Dracův úkol [Dramione] ✓

23. kapitola

Hermiona potichu zaklepala na dveře jedné z ložnic, která pravděpodobně patřila Dracovi.

A nemýlila. Po malé chvilce jí Draco otevřel a Hermiona se mu nadšeně vrhla kolem krku.

„Co ty tu?" řekl Draco s úsměvem.

„Já tady jen tak procházím a hledám tebe," řekla Hermiona a Draco se zasmál.

„V tom případě pojď dál," řekl a Hermiona kolem něj prošla snad do jediného světlejšího pokoje v domě.

„Máš to tu hezký," řekla Hermiona a Draco se rozhlédl po pokoji.

„Není to na tebe trochu tmavé?" zeptal se Draco.

„Ani ne tolik jako zbytek domu," řekla Hermiona.

„Ach tak," přikývl Draco.

„Co na mě tak koukáš?" zeptala se Hermiona.

„Nic, já jen, že od včerejška mi přijdeš jiná. Jako hezky jiná," usmál se blonďák a Hermiona se začervenala.

„To bude asi tou zamilovaností," usoudila Hermiona a Draco přikývl.

„Ale i předtím jsi se mi líbila," řekl Draco.

„Díky," zasmála se nebelvírka. „Můžu mít otázku?"

„Ptej se na co chceš," řekl Draco.

„Tvoje mamka mi neřekla, kde je koupelna," řekla Hermiona a Draco smrtelně vážně přikývl.

„Každá ložnice má svojí koupelnu," řekl a Hermiona se otočila za sebe, kde viděla pootevřené dveře do koupelny.

„To už by dávalo smysl," řekla Hermiona.

„Snad sis nemyslela, že se nesprchuju, když jsem doma," řekl Draco pobaveně.

„Ty? Ty, který se musíš sprchovat a česat kdykoli je poblíž prázdná koupelna? Ne, to jsem si rozhodně nemyslela," řekla Hermiona.

„Nechceš si jít vybalit?" zeptal se Draco.

„To je dobrý nápad," řekla Hermiona. „Takže kudy se prochází?"

„Vidíš tuhle zeď?" zasmál se Draco a ukázal na zeď, která byla za ním.

Hermiona přikývla.

„Takže za ní? To je jak v nějakém filmu," řekla Hermiona se smíchem.

„Nemám nejmenší ponětí, o čem to mluvíš, ale to nevadí," řekl Draco.

„Až budeme v mudlovském světě, ta tě vezmu do kina," slíbila Hermiona.

„Neznám," řekl Draco.

„Poznáš," přikývla Hermiona a zatlačila na zeď. Přesně jak si myslela, zeď se otevřela.

Dracův pokoj zřejmě nebyl jediným světlým pokojem v domě.

Ložnice, do které přišla, byla celá úplně bílá. Bílá postel, bílé zdi, bílý koberec, bílá skříň, bílý stůl, bílá lampa, prostě úplně všechno bylo bílé.

„Páni," vydechla Hermiona. Tohle byl přesně ten typ pokoje, ve kterém se člověk bojí něčeho dotknout, aby náhodou na něčem nebyla byť jen maličká zrníčka prachu.

„Líbí se ti tu?" zašeptal jí Draco do ucha a Hermioně začalo mravenčení po celém těle.

„Je to tu krásné," řekla Hermiona okouzleně.

„Jsem rád, že se ti tu líbí," zašeptal Draco a Hermioně začaly brnět prsty.

„Taky jsem ráda," zašeptala Hermiona.

„To je dobře," špitnul Draco.

Hermiona těch zrychleně dýchala, otočila se k Dracovi čelem, stoupla si na špičky a políbila ho.

Tento polibek se hodně podobal tomu, který se před nějakým časem konal v Komnatě Nejvyšší potřeby.

Dravé, vášnivé polibky, při kterých jde o to, abyste jazykem co nejvíce prozkoumali ústa svého partnera.

Draco si ještě pořádně ani nestihl uvědomit, co dělá, a už byl Hermionou doveden do čistě povlečené bílé postele.

Sice by moc rád udělal Hermionin původní úmysl. Jenže nemohl. Jednak to bylo proto, že chtěl počkat, než si bude na sto procent jistá, že je do něj zamilovaná, a to ona nebyla, druhak proto, že jí nechtěl připravit o panenství a potom odejít.

„Beruško, nemůžeme," zašeptal Draco.

„Jak to?"

„Řekl bych, že proto, že ty by ses neudržela potichu a já mám dost zvědavou matku, takže bys po celé čtyři dny neměla chvilku bez jejího vyptávání," řekl Draco a Hermiona zčervenala.

„Tak to je jiná," řekla Hermiona kousla se do rtu. „Ale tohle bylo taky...hezký."

„Ale jestli chceš zůstat v posteli a v klidu nic nedělat, můžeme," řekl Draco a Hermiona se zasmála.

„Vybalování počká, pravda," řekla Hermiona a postel nepostel se přitulila k Dracovi

„O čem si chceš povídat?" zeptal se Draco a položil si hlavu na Hermioniny vlasy.

„A nechceš jen tak ležet, spát a nic nedělat?"

„To je dobrý nápad," přikývl Draco.

„Je," zasmála se Hermiona a zavřela oči.

„Taky jsem na dnešek málo spal," řekl Draco.

„Jak to?" zeptala se Hermiona.

„Noční můry."

„Draco," oslovila jej Hermiona. „O čem ty tvoje noční můry jsou?"

„Popravdě, jo?" zeptal se Draco.

„Pokud možno."

„V poslední době jsou spíš o tobě. Že tě ztratím," řekl Draco.

Až teď chápal, proč ho ty noční můry tak děsily. Hermionu miloval už dřív, jen na to nemohl přijít. A teď, když už to věděl, teď mu to bylo víc než jasné.

„Ale mě neztratíš," řekla Hermiona.

„Ztratím, ty se mnou nevydržíš," řekl Draco.

„Draco, co to povídáš? Já s tebou klidně prožiju zbytek života, když budeš chtít," řekla Hermiona.

„A já chtít budu," řekl Draco a do očí se mu nahnaly slzy. Strašně moc chtěl, ale ono to prostě nepůjde.

„Pak je život pohádka, ne?" zasmála se Hermiona.

„To je," přikývl Draco a políbil ji do vlasů.

Hermiona už víc nepovídala. Už totiž poklidně oddechovala v Dracově náručí.

„Hezké sny," zašeptal jí Draco a sám zavřel oči a hned usnul.

Ahoj! 😊
Dneska ještě Voldy v noční košili není, ale zítra, zítra se těšte. 😂
A radím vám, nejezte ani nepijte, když jsem korektovala 24. kapitolu, musela jsem se převlékat. 😂
Co říct k dnešní kapitole? 🤔😂
Asi to, že doufám, že se vám líbila, protože Draco a Hermiona jsou cukroušci. 😍❤️
Vaše Déňa Grangerová Malfoyová 💙❤️💚💛