6. kapitola

660 36 2
                                    

„Hermiono, to jsi tady byla tak brzy?“ povzdechla si Ginny.

„Jo, byla. Vlastně jsem už dojedla,“ řekla Hermiona.

„Já dneska ani nemám hlad,“ řekla Ginny.

„To já taky ne,“ přikývla Hermiona.

„Tak víš co, půjdeme něco podniknout. A žádné odmlouvání, vstaň a pojď,“ řekla Ginny a Hermiona se zhrozila.

„Ginny, ale já nemůžu, já mám hlídku,“ namítla Hermiona. Rozhodně nechtěla lhát, ale chtěla jít do Prasinek. A nějaký podíl na tom měl jeden nejmenovaný zmijozel.

„Jedna noc se bez tebe přežije,“ řekla Ginny. „Nebo to není jen o hlídce?“

„C-Co?“ vydechla Hermiona. Někdy zapomínala, jak umí být Ginny všímavá.

„T-To,“ usmála se Ginny. „Máš rande, že?“

„Rande?“

„Správně, jinak bys rozhodně nic nenamítala a nabídla mi, že něco můžeme podniknout zítra,“ řekla Ginny s úsměvem. „Ale ty nevíš, jak dopadne rande s tvým jistě budoucím klukem, takže mi nic neslibuješ.“

„Ginny, není to rande,“ povzdechla si Hermiona.

„Tak schůzka! No výborně, tak na co čekáš, honem se obleč,“ řekla Ginny a ukázala směrem k Nebelvíru.

„Ginny, ale to nebude nic velkého,“ řekla Hermiona.

„Dost, nic takového, honem,“ řekla Ginny a už táhla Hermionu do Nebelvíru. „Kdo je ten šťastlivec?“

„Ten by tě nezajímal,“ řekla Hermiona.

„No dobrá, teď vyzvídat nebudu, ale připrav se, že se mému výslechu nevyhneš,“ varovala Ginny Hermionu.

„Dobře,“ přikývla Hermiona.

„Tahle divná černá nepřipadá v úvahu,“ řekla Ginny a pokračovala v přehrabování Hermionina šatníku.
„To vážně nemáš jediné šaty?“

„Ne, jen tyhle,“ řekla Hermiona a Ginny se zamračila.

„Jsou až moc formální. A sukni máš teda jen tuto?“

„Ano a tu školní,“ přikývla Hermiona.

„Do háje, Hermiono,“ povzdechla si Ginny a pohledem přeměnila černou sukýnku.

„Já fakt nemám ráda...šaty a sukně,“ zamračila se Hermiona.

„Dobře, tak jinak,“ řekla Ginny. „Bílé tílko máš?“

„Vzadu.“

„No vida,“ usmála se Ginny a hodila sukni a tílko k sobě. „No není to krásná kombinace?“ usmála se Ginny.

„Báječná,“ zamračila se Hermiona.

„A k tomu toto,“ řekla Ginny a hodila k oblečení ještě černý svetřík, který byl do půlky zad.

„Ginny, doufám, že si nemyslíš, že v tom půjdu. Vždyť je konec října,“ řekla Hermiona.

„Prosím tě,“ mávla Ginny rukou a dál si prohlížela onen dokonalý outfit.

„Bude to jen kamarádská schůzka.“

„Krycí jméno pro rande,“ pokrčila Ginny rameny a Hermiona si povzdechla.

„Ginny, to nemůžeš myslet vážně,“ řekla Hermiona, když Ginny vytáhla boty s jehlovými podpatky.

„Můžu a myslím,“ řekla Ginny.

Dracův úkol [Dramione] ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat