Dracův úkol [Dramione] ✓

18. kapitola

„Longbottom," pokračoval profesor Křiklan v docházce.

„Zde," postavil se Neville.

„Výborně," přikývl Křiklan „Malfoy."

„Není," řekla Pansy.

„No a kde je?" zamračil se Horacio.

„Nevím," pokrčila Pansy rameny.

„A zrovna když nám to tu tak pěkně vycházelo do dvojic," zamumlal Křiklan a už se chystal Draca napsat jako neomluveného, když si do dveří nakráčel sám Draco.

Jakoby nic se posadil vedle Hermiony a ignoroval Křiklanův tázavý pohled, pobavené pohledy zmijozelů a naštvané pohledy nebelvírů.

„Pane Malfoyi, máte deset minut zpoždění," oznámil Křiklan Dracovi.

„Omlouvám se, měl důležitou práci," řekl Draco a Hermiona sedící vedle něj se jako zmijozelové zasmála.

„A smím se zeptat, co tak důležitého jste měl na práci?" zeptal se profesor.

„Zeptat se samozřejmě smíte, ale já vám neodpovím," pokrčil rameny Draco, při čemž Hermiona celá zrudla.

Ne proto, že by se snad styděla, či co, ale snažila se zadržet záchvat smíchu, který se zcela určitě přiřítí, pokud tato Draco-Křiklanovská válka bude pokračovat.

„Pane Malfoyi, kde jste byl?" zamračil se Křiklan.

„Ptám se já vás na to, kde jste byl vy?" pozvedl Draco obočí a Hermiona se podívala na špičky svých bot, aby jí nebylo vidět do obličeje.

„Normálně odpovězte, pane Malfoyi."

„Vždyť odpovídám, já nemůžu za to, že se rejpete v čem nemáte, místo toho, aby jste začal hodinu," řekl Draco a Křiklanovi už pomalu začala stoupat pára z uší.

„Tak víte co, já si to s vámi teď rád vyměním," řekl Křiklan a vstal ze své židle. „No prosím, pojďte si za mě vzít ty dvě hodiny."

„Ale beze všeho," řekl Draco, vzal si věci a dal si je k učitelskému stolu, zatímco se Křiklan přestěhoval vedle Hermiony, která by si nejradši snědla pusu, jak se jí chtělo smát.

„Prosím," pokynul Křiklan Dracovi a ten se jen pousmál.

„Grangerová, u čeho se skončilo?" zeptal se Draco a Hermiona zvedla svůj čokoládový pohled.

„U tvého jména," řekla Hermiona tichounce.

„U čeho?"

„Docházka," řekla Hermiona a Draco přikývl.

„Takže, ehm," odkašlal si Draco. „Parkinsonová."

„Tady jsem, Drakie," zachichotala se Pansy a Hermiona doufala, že má svou hůlku schovanou někde hluboko v tašce.

„Potter," řekl Draco.

„Tady," zavrčel Harry a postavil se.

„K tabuli," řekl Draco a Hermiona sklonila hlavu, aby zamaskovala smích.

„Cože?"

„Vyzkouším tě," řekl Draco.

„To ses zbláznil?" pozvedl Harry obočí.

„Když jsem teď profesor, tak toho musím náležitě využít a potrápit tě," řekl Draco a Hermiona se pokusila zadržet dech, aby se třeba jen na chvíli přestala smát.