F: Kolik je hodin? *podíval jsem se za sebe na hodiny a vodlitnul jsem* Cože?! Ono už je 11 hodin? Já jsme hroznej nechal jsme tě tak dlouho ohladu. Pojď něco uvaříme.
Cb: My? My uvaříme? Jakože i já?
F: Hmm *souhlasil jsem*
Cb: *a sakriš..* to nepůjde..
F: pročpak? *přišel jsem k němu, dal mu ruku na rameno a začal jsem ho s ní masírovat. Vypadal ustaraně.*
Cb: No.. Já.. Ehm.. Totiž.. Tonemůžuříct
F: Pamatuj si, že mně můžeš říct všechno *usmál jsem se na něj a dal mu pusinku na čelo*
Cb: ale.. No dobře
F: copak?
Cb: Když jsem byl malý, měl jsem králíka Pepika. Jednoho dne jsem pomáhal dědovi na zahradě a pak babička chtěla králíka na maso. Děda slíbil, že to Pepík nebude jenže, když jsem přišel ke kleci Pepík tu nebyl. Od té doby mám fobii z vaření... Klidně se zasměj.. *sklopil jsem hlavu a byl urazeny. Může to vypadat namyšleně, ale věřte mi z tohohle může být trauma.*
F:Proč bych se měl smát? Já to chápu *obejmul jsem ho * F: Pojď, když budeme vařit spolu, nemůže se ti nic stát
Cb: *objal jsem ho ještě jednou a pevněji a nehodlal ho pustit. V hlavě se mi zrodil plán.*
F:*objal jsem ho zpátky, ale když už jsme se tam objimali asi 10minut.. * F: Binnie mám strašně rád tvá objetí, ale pojď něco uvařit. Už dostávám mít velký hlad *řekl jsem to milým hlasem, abych to miminko moje neurazil, ale Chagbin neodpovídal* F: Binnie? F: *co? Jak mohl usnout? Nechtěl jsme ho budit tak jsme ho položil na postel a odešel do kuchyně*
Cb: *ano správně! Haha to spaní jsem simuloval. Chtěl jsem ho něčím překvapit. Když jsem se sem stěhoval, moji kamarádi si ze mě udělali srandu a koupili mi hooodně romantických dekorací- údajně pro holku, kterou jsem si sem, podle nich, měl vodit. Samozřejmě to nebyla pravda, žádnou jsem neměl ani nemám.. Ani nehodlám mít.- Rozhodl jsem se, že je rozmístim po balkóně a večer Lixe překvapím. Začal jsem je rozmisťovat. Skákal jsem tam po jedné noze a připadal si jak blázen, ještě, že nemám sousedy 😁. Musel jsem co nejrychleji a berle by mě jen zdržovaly. Trvalo mi to asi 20 minut. Akorát jsem si stihl lehnout na postel, když jsem slyšel kroky nahoru.*
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
F: *položil jsem tác na stůl a sedl jsem si k Changbinovi. Jemně jsem ho pohladil po vlasech* F: Changbinnie, spinkáš?
Cb: Už ne *usmál jsem se a. VŠIML JSEM SI, ŽE JSEM TEN BALKON NEZAVREL AAAA*
F: Dobře pojď se najíst *po tom, co jsem to řekl jsem si všiml, že je otevřený balkon. Podíval jsem se na Bina a udělal jsem zaražený obličej.*
