F: AHOJ Jeongine. To jsem rád, že tě vidím. Je to strašně naléhave
J: *někdo zazvonil, když jsem otevřel, skočil na mě Lix a začal se mnou třást* prosím tě, nejdřív klid
J: jakto, že tě vůbec Bin pustil samotného sem?
F: no.. On tak trochu neví, že jsem tady. Ale nechal jsem mu tam vzkaz. Musíš mi pomoct, jak už jsem říkal, je to hodně naléhavé
J: on to neví?! To je naléhavé
J: víš jak to bude vypadat, až zjistí, že nejsi doma? Jeho klepne normálně
F: prosímtě klid, už se tak nestresuje, když mě doma nenajde. Ví totiž, že mu nechávám vzkaz. Každopádně teď máme já i on dost práce s tou svatbou. A to je taky jeden důvod, proč tady jsem
J: no tak tedy dobře, cože to bylo tak moc naléhavé?
F: musíš. Mi. Pomoct. Vybrat. Svatební. ŠATY!!!!!! *zaklepal jsem s ním*
J: svatební šaty?! *vykulil jsem oči a otevřel hubu* já myslel, že bydete mít obleky ale omg moje Lixinka v šatech cožeeeee ahh aaahhhhh so proud of jůůů veeee. Asi budu řvát. Jo budu řvát. Už řvu ahhhh 😭😭😭😭
F: neřvii *praštil jsem ho* můžeš být rád, že jsem šel zrovna za tebou tak dělej než si Bin přečte vzkaz a vlítne sem
J: auuuu!.... Jo omg jdeme vybírat
F: jooooo *vymrdli jsme dveře z pantu, aby jsme se prorvali dovnitř co nejdřív a Jeongin už startoval notebook*
J: so by sis představoval? Něco konkrétního? Něco svádivého? Něco cute
F: no. Něco normálního bych řekl. Ale zase, aby to Binnieho okouzlilo. No ale zase, aby neomdlel. Chápeš prostě huhu
J: mhm mhm mhm chápu, ale nevidím. Každopádně *nasadil jsem si brýle na nos a dělal chytrého* se to najde
F: *v klidu jsme projížděli jejich stránky a potom Jeongin zařval* fuj co řveš, víš jak jsem se lekl?!
J: ticho! Říkám tichoooooo. Čum
F: omg Jeongine, já sebou fláknu. Už nic nehledej. Objednávej. Snad se do toho budu vejít
J: jo prosím tě, však si úplně hubenej prostě
J: koukej má to i stejný obvod
J: *objednali jsme to tak akorát a rozletěly se dveře a vletěl dovnitř Bin* fuj jsem se lekl k sakruCb: Felixiiii já ti dám vzkazy. To mi to prostě nemůžeš říct?? *já si odejdu na WC a on si zmizí. No víte co to bylo? Hshshhshwhw*
Cb: Víš jak dlouho mi trvalo to rozdýchat a podívat se na ten stůl? Já taky ne. *zvedl jsem ho z pohovky, sedl jsem si na ni já a Lixe si hodil na klín. Bradu jsem si ze zadu položil na jeho rameno.* na co koukáte?