1 month later
*Zítra má moje štěstíčko narozeniny a chtěl bych mu udělat nějaké velké překvapení. K mému štěstí půjdu dnes na kontrolu a už bych mohl přestat chodit s berlemi. Co je ale důležitější, že už ani můj Lixí nemá bolavá záda. Jizvy tam sice jsou, ale už mu to nekrvácí a není to pro něj bolestivé.*
F: Lásko! Pospeš si, ať nepřijdeš pozdě na tu kontrolu!
Cb: *volal na mě Lixí ze sdola*
Cb: hned! *oblékl jsem si na sebe věci, které mi Sluníčko přichystal a s berlemi - teď už jen s okrajním používání jich- sešel dolů*
F: moc ti to sluší
Cb: *přišel ke mně a dal mi pusu* Tobě víc ty sluníčko moje *opřel jsem berle o zábradlí schodů. Ruce jsem si obmotal kolem jeho boků a objal ho, on mi objetí vrátil.* víš, že tě moc... moc miluju?
F: *vykulil jsem očka, koukal jsem se po místnosti a dělal, jako bych nic nevěděl ani neslyšel. Plácnul jsem ho přes jeho nrjdjdjdjd svaly na ruce Chramst*
Teď není čas na sladká slůvka. Pojď nebo tam budeš pozdě
Cb: Jak sladká slůvka? To je čistá realita. Ha.. *Dělal jsem uraženého s nafouknutými tvářemi, našpulenou pusou a zamračeným obočím.*
F: Co ta našpulená pusa prosímtě *usmál jsem se a na tu našpulenou pusu mu dal polibek. Potom jsem utekl před dveře, aby na mě už moc nemohl. Jinak by jsme tady byli ještě 2 hodiny s tím, že bych se od něho nemohl odlepit*
Cb: *Zasmál jsem se, jak přede mnou začal utíkat a došli jsme k autu Lixe.
Dojeli jsme do nemocnice. Vše bylo v pořádku a já už nemusel používat berle jeeeeej - tedy jenom do schodů a na nějaké nezbytné situace - jinak jsem měl nohu šetřit, což znamelo omezit delší procházky atd.. Doma už jsem ale mohl být bez nich, což bylo super. Z nemocnice jsem chtěl jít už bez nich, ale hádejte, kdo mi to zakázal. Ano, Lixí.*
F: Binnie? Byl jsem pozván na takovou schůzku s mými přáteli ze školy. Je to odsud něco okolo 30km a ta schůzka bude 3 hodinky, tak se vrátím asi tak v 5 večer. Až budu odjíždět tak ti zavolám. Dobře?
Cb: Aha.. Dobře *haha se mi náramně hodí*
F: *odvezl jsem Binnieho domů*
F: Binnie! Poslouchej mě. Kdyby jsi měl za tu dobu, co budu pryč, hlad tak v lednici toho máš dost. A hlavně dávej pozor, až půjdeš ze schodů. Moc tu nohu nenamáhej. Dobře?
Cb: samozřejmě. Nemusíš se bát wifey ❤️
F: kdo je pro tebe wifey? *zamračil jsem se*
Cb: ale neříkej, že ti to vadí *přitáhnul jsem si Lixieho do polibku. No Teda spíš do polibků*
F: helehelehele to by stačilo. Nevypotřebuj si je. Já už budu muset jet. Pamatuješ si, co jsem ti říkal?
Cb: ano šéfe
Cb Lixi..
F: ano?
Cb: dávej pozor na cestu. Buď opatrný 🥺
F: *hm usmál jsem se* neboj se. Budu *pohladil jsem ho po vlasech a ještě jsem mu dal pusu a u dveří jsem ještě zavolal*
Pozor na tu nohu!! A né, že budeš vařit *heheeh*
Cb: *Felixie zavřel dveře a já okamžitě vytáčel Hyunjina*
H: ano?
Cb: potřeboval bych mluvit s Jeonginem, máš ho tam někde?
H: jojo *předal mobil Jeonginovi*
Cb: ahojky, hele potřeboval bych vědět, jestli má Lixie alergii na zvířecí chlupy?
J: aww ty mu chceš dát zvířátko??
Cb: už jsem koukal na internet a uviděl jsem tam pomeraniana. Hned mi padl do oka a navíc, ani to není tak daleko odsud.
J: aww bude nadšený miluje zvířata, obzvlášťe psy
Cb: tak to jsem moc rád. Máš to nahlas?
J: mhm
Cb: super. Kluci, potřeboval bych od vás menší laskavost.
H, J: posloucháme!
Cb: jelikož, má zítra narozeniny, jak už jistě víš, potřeboval bych, aby jste mi pro něho dojeli a nechali si ho do zítra u sebe.. Kolem 6 hodiny ranní bych se pro něj stavil. Moje noha to už zvládne
H: no to úplně ne-
J: jojo určitě ti pomůžeme Bine! *přerušil IN svého boyfrienda*
H: ahhh.. No tak dobře Bine
Cb: Děkuju moc! Údaje ohledně adresy vám pošlu, peníze už jsem jim posílal. Neměl by být problém... teď už ale musím běžet.. Moc nestíhám Lix je už za 2 hodiny tady.
*Típl jsem hovor a rozhodl se dojít do cukrárny nechat upéct menší dort, jelikož no po mně to snad nechcete.
Zítra ho budu mít připravený, kolem 7 hodiny ráno mi ho dovezou. Ještě, že mám ledničku ve sklepě. Ptáte se proč mám mám ledničku ve sklepě? Koupil jsem si novou a tu starou jsem byl moc líný vyhazovat, když ještě fungovala sooo.
Věci pro štěňátko jsem chtěl koupit potom až s Lixím, jelikož jsem ho prostě chtěl nechat vybrat. Proto jsem se rozhodl, že koupím jen černý pelíšek, tím se nic nezkazí.
Cestou zpátky jsem koupil obrovský puget nějakých květin. Popravdě vůbec nevím, co je tam za květiny 😁 Poznám jen růže. Vybíral jsem jen podle toho, co se k Lixímu hodí. Taky jsem ještě koupil jeho nejoblíbenější čokoládu s příchutí jahody, což mi také poradil Jeongin.
Když jsem přišel domů, rychle jsem květiny uložil do sklepa do vázy a čokoládu do lednice, do již známého sklepa. A pelíšek položil vedle lednice.
Zdobit dům bylo ještě moc brzy, toho by si totiž všiml a já nechtěl, aby věděl, že něco chystám, tak jsem si alespoň připravil nějaké ty dekorace, abych to ráno měl, co nejrychleji.
Bylo půl 5 a Jeongin mi zrovna psal, že jsou na cestě pro štěňátko.
"tak tohle by šlo, dobře ty Bine" pochválil jsem se a šel si sednout na gauč a díval jsem se na televizi. Po chvilce jsem usnul.*
