Cb: ah.. Moje srdce
F: *huh? C-co?*
Changbine!! *rozběhl jsem k němu. Co mám dělat. Sakra. Tohle jsem nechtěl. T-tohle ne*
Binnie. Prosím
*rozbrečel jsem se a sedl jsem si k němu. Sanitku jsem zavolat nemohl, protože jsem mobil sebou neměl. Nejspíš zůstal pod polštářem.
Se slzama v očích jsem ho začal hladit po tvářičce. Koukal jsem na něho a usmíval jsem se*
Ach Binnie. P-p-promiň to jsem nechtěl. Tohle neCb: *haha můj plán vyšel. Škvírkama z očí jsem uviděl, že se ke mně naklání, takže jsem toho využil. Nepozorovaně jsem zvedl ruce a rychle jsem si ho za krk přitáhl pro pusu. Otevřel jsem oči, abych viděl jak reaguje. Slzy mu tekly po tvářích, jako vodopády. Takhle brečet jsem ho ještě neviděl. Začal jsem ho líbat víc a přidal jsem jazyk, aby věděl, že mi nic není. Pak jsem si ho odstrčil od sebe.*
Cb: ty jsi moje trdlo viď? Kolikrát jsem ti říkal, že tě nikdy neopustím huh? *koukal do země a brečel ještě víc a víc* prosímtě, pojď ke mně *natáhl jsem ruce*F: J-já nevím co říct. Vypadalo to tak strašně reálně
Cb: musíme s tím něco udělat. Už tě nechci nechat trápit.. Pojď půjdeme domů *vstal jsem a podal jsem mu ruku. Čekal jsem, jestli mi ji podá nebo ne*
F: Binnie, u tebe doma už není moje doma. Za to všechno, co jsem ti teď řekl
Cb: *shýbl jsem se k němu a odendal mu vlasy z očí* Felixí, Broučku. Miluju tě a dokážu ti odpustit všechno. Vím, že za to nemůžeš. Jsi můj a já tě nenechám odejít ze svého života. Kdy už to konečně pochopíš?
F: *na tohle jsem odpověď neměl. Jak mi po tomhle všem mohl říct broučku? On si nezaslouží mít v životě někoho takového jako jsem já. On má na někoho mnohem lepšího. Ale on je tak strašně milej a nádhernej. Hodně by mě bolelo, kdyby mi dovolil od něho odejít. Postavil jsem se a pevně ho obejmul*
F: promiň miláčku
*dal jsem mu pusu*Cb: to je v pořádku.. *dal jsem mu veeelkou pusu na vlasy. Chudák Boo na nás celou dobu vystrašeně koukal. Vzal jsem si ho do rukou a podal ho Lixovi. Kolem jeho ramen jsem mu dal pravou ruku a levou rukou chytl jeho levou paži, aby cítil, že není sám.*
F: Děkuju za to, co pro mě děláš, a že mě chápeš. Miluju tě *položil jsem hlavu na jeho rameno*
Cb: *dorazili jsme domů. Doma jsem z něho sundal tu černou mikinu a oblékl si ho do mé velké růžové mikiny.* taaaak. Tahle barva ti sluší ohodně víc a víš co ti sluší ještě víc? *podíval se na mě s tazávým pohledem a vlhkýma očima.* úsměv ty můj kulíšku hm *usmál jsem se na něho*
F: *neměl jsem náladu na to, abych se smál, ale při pohledu na něho to vydržet nešlo. Myslím, že z toho nevznikl úplný úsměv, protože se mi pořád chtělo brečet, ale Binnie se strašně krásně usmál, když jsem udělal tenhle obličej*