Cb: *ráno jsem se probudil dost unavený. Špatně už mi nebylo, ale pro změnu jsem byl zesláblý a vše se kolem mě točilo. Taky to dávalo smysl, když jsem 2 dny nic nejedl ani nepil, jelikož jsem to hned vyzvracel. Každopádně jsem rád, že už se mi nezvedá žaludek, protože to by mě už snad zabilo. Nesnáším tyhle nemoci, kdy zvracím. Hrůza.
Lixí ještě spal a tak jsem ho nechal, stejně jsem byl slabý a mluvit jsem nechtěl. Chtěl jsem ho taaaaak moc pohladit, nebo políbit, ale nemohl jsem, nechtěl jsem ho probudit. Musí být unavený z toho mého věčného léčení.
Bonnie ležel u nás a kousal si svoji hračku, co mu lixí donesl ze sdola. Nemohl jsem uvěřit, jak moc hodný je. Hladil jsem si ho ^^
F: *probudilo mě nějaké pískání. Byla to Bonnieho hračka s kterou si právě hrál. Binnie už se zdál, že je vzhůru taky*
Jak je ti zlatíčko?
Cb: lépe.. Jen se cítím trošku slabý a mám hlad *jak jsem se rozkoukal, tak se mi přestal točit svět. Teď už jsem měl konečně i hlad.*
F: to je v pořádku, něco ti dojdu udělat broučku
Cb: Děkuju moc. *chtěl jsem mu dát pusu na pusu, ale podle mého mi z pusy nevonělo úplně nejlíp, tak jsem mu ji dal na vlasy.*
F: tak já ti to dojdu připravit. Počkáš tady nebo půjdeš semnou?
Cb: Já bych se šel asi vykoupat? *Lixí souhlasil a odešel dolů a já do sprchy.*
F:*do pokoje jsem mu na tácu mu přinesl sklenici vody aaa... Suchý chleba. No já z toho v kuchyni chcípal. Víte jak to vypadalo? 😂😂😂. Btw už byl ze sprchy venku.*
Cb: *seděl jsem na posteli a přemýšlel o tom, jak jsem k ničemu, že se o mě pořád musí starat..*
Děkuju...😔*ale ne.. Já to řekl smutně to jsem - doprdeleeeee.*
F: *zvedl jsem mu hlavičkou a udělal na něho vnímavý pohled*
Cb: *Nadechl jsem se a hlasitě vydechl.* asi nemá smysl ti to dál tajit broučku. Prostě.. Ty už o tom víš. Už jsem ti to říkal. Prostě si přijdu hrozně špatně, když za mě všechno děláš a pořád se o mě musíš starat. Já tě tím hrozně moc otravuji.. A je mi z toho psychicky na nic *podíval jsem se do země a uviděl tam Boo, který na nás zvědavě koukal. Vzal jsem si ho do náruče a začal jsem ho hladit.*
F: To je v poř-
*Eh ne... To nemůžu říct to mu odpovím vždycky. Musím se mu ktomu vyjádřit tak, aby to pochopil a už mi toto neříkal*
Binnie. Ty moc dobře víš, že mě péče o tebe nijak neobtěžuje, neobtěžovala a nikdy obtěžovat nebude. Podívej se do minulosti co jsi udělal ty, ten balkón, Bonnie, ta chaloupka v tom lese. To všechno muselo dát taaaakovou práci, a to všechno jsi udělal jen pro mě. Ty jsi mi jako první napsal, takže ty jsi vlastně začal to, co se děje právě teď. Vůbec se nemusíš cítit špatně. Já bych se naopak cítil špatně, kdybych se o tebe nestaral. Miluju tě a proto se o tebe tak starám
*přitulil jsem si ho ke své hrudi a hladil ho po vlasech, na které jsem mu dal pusinku. Bublinka moje 🥺. *
Cb: *pevně jsem ho objímal. V jeho objetí mi bylo nejlépe. Pocit bezpečí mě chranil a hlavně pocit klidnosti, že ho mám u sebe a že není v nebezpečí.* ale víš co? Už nikdy tě nenechám jít na nákup samotného. Hm *trval jsem na svém* už nehodlám se o tebe bát. Nedokážu si představit, že by si se zase nevracel to bych se asi zbláznil. Když si tu nebyl, každou vteřinu jsem myslel na to nejhorší. Já tě prostě potřebuji k životu Lixí. Nesmíš se mi nikdy ztratit .. Nesmíš. Prosím
F:Slibuji ti. Nikdy bych neopustil lásku mého života.
*teď jsem měl zase bezdůvodný pocit k breku, začaly mi padat slzy. Znělo strašně vystrašeně, obávaně a smutně jak říkal, že ho nikdy nesmím opustit. Co ho to napadlo. To bych neudělal ani po smrti*
