*už je 9 hodin večer a Bin ještě moc nevypadal na to, že by zrovna chtěl spát. Zrovna, když jsem to potřeboval. Arghh..*
F: Binnie? Nepodíváme se na nějaký film?
Cb: klidně můžeme
F: tak co dáme dnes. Dáme něco romantičtějšího?
Cb: Mhh (souhlas)
F: *Bin pustil nějakou tu romantiku a asi po půl hodině usnul. On zrovna nebyl ten typ, který by měl v oblibě tenhle styl filmu. To na něm bylo vidět. Teď se mi náramně hodilo, že usnul. Ještě jsem nechtěl zahajovat akci, protože nebyl v tom tvrdým spánku.
*Ležel jsem na Binnieho hrudi a po chvíli slyšel jeho oddychování. Polehtal jsem ho na bříšku a on nijak nereagoval. Usoudil jsem tedy, že usnul a pomalu se posazoval, abych ho nevzbudil. Ze stolku jsem vzal jeho mobil. Naštěstí tam neměl heslo, takže jsem ho vklidu odemknul a pokračoval. Otevřel jsem Instagram a vlezl do zpráv. B-B-B-B aaha tady. BANGCHAN. Cítil jsem se poníženě, když jsem bez jeho vědomí vzal jeho mobil a ještě mu vlezl do zpráv.
Když jsem zahájil akci, která se každou jedinou sekundu mohla celá zkazit, bylo už třičtvrtě na 10. Bylo mi jasné, že Bang ještě spát nebude protože jak je známo... Zlo nikdy nespí
⚠️(guys, chtěla bych vás ujistit že Chana nijak neurázím mám ho ráda úplně stejně jako ostatní členy a nechtěla bych urazit jeho ani nikoho z vás kdo toto čtěte a máte ho za biase. Děkuju 🥺)⚠️
V tuto chvíli jsem byl vlastně Bin. Uffff pojďme na to.
F: ahoj Chane
Bg: čaau Bine! Dlouho jsme si nepsali. Co se děje?
F: byl jsi to ty?
Bg: Mhh jako co?
F: to, jak jsi na Felixe poslal tu skupinu těch chlapů.. Já myslel, že tohle už jsme vyřešili. *Binnie mi to před tím říkal, takže jsem to tam rovnou zapasoval, abych tady nebyl 2 hodiny*
Bg: hmm možná jo a možná ne
F: takže?
Bg: a kdo by to podle tebe byl jiný?
F: takže jsi to byl ty?
Bg: ale ano. Vím, že jsme to řešili, ale u mně to furt vyřešené není. Ty jsi můj chápeš? Nebude mi tě brát nějaký parchant se skořápkama na ksichtě
F: *ah- cože to napsal. Jsem mile překvapen. Ha hajzl. Co von má na ksichtě to bych radši ani nechtěl vidět*
F: tak kurva tohle jsme už snad řešili ne?! Víš, že tím, když ublížíš Felixovi ublížuješ i mně?!!! Jak na to tak koukám, tak toto ti asi nedošlo. On je kousek mě. Dochází ti to?
*tak ale do tohohle jsme se vžil. No co, nevymyslel jsem si to. Binnie mi už dostkrát řekl, že jsem kousek něho 🥺*
Bg: *úplně jsem se zarazil. Opravdu to ublížilo i jemu? Tohle jsem dopustit nechtěl*
F: víš ono to bylo takhle.. Lixie šel ráno nakoupit a potom se další dvě hodiny nevracel. Víš co jsme mezitím dělal? Určitě nemáš ponětí, protože ty jsi nikdy nebyl milován a s tímhle přístupem ani nebudeš.
Myslel jsem si, že bude do půl hodinky zpátky, ale on se furt nevracel. Začínal jsem o něho mít neuvěřitelný strach a propadat depresím. Když se vrátil, vypadal jsem jako nějaké dítě vyhozené z domu. Byl jsem totálně promočený od slz a neměl jsem ani sílu vstát. Došlo ti tohle někdy? Napadlo tě to?
Dnes odpoledne jsme to chtěl řešit s policií, ale jak vidíš, tak se nic neděje, protože tě Lixie zachránil. To on mi zatrhl policii kontaktovat.
*tak tohle. Tím jsem dojal sám sebe. Taky jsem si víc začal uvědomovat, jak se ten andílek, co teď spinká vedle mě, musel cítit. Mohl jsem se cítit aspoň trochu dobře jen kvůli tomu, že jsem za Binnieho nelhal. Psal jsem to, co se stalo. Po téhle zprávě se zobrazilo jen zobrazeno a už žádná odezva*
Z pohledu BangChana
Po přečtení téhle zprávy mi ztekla slza po tváři. Nevěděl jsem, že to bude mít na člověka, kterému jsem ani ublížit nechtěl větší vliv, než na toho, kterému jsem ublížit chtěl a dokonce i ublížil. Určitě teď leží někde vedle něho objímá ho a spí. Možná bych měl přestat být takový. V mém životě se může objevit někdo jiný. Bin našel své štěstí a já bych mu ho neměl brát. A ano.. Měl bych se zamyslet nad tím, co bych dělal kdybych v tu dobu byl Binem. Asi bych se cítil úplně stejně. Panebože. BangChane vzpamatuj se. Takhle to dál nejde*
Cb: *Vzbudilo mě světlo telefonu.* Felixí? Lásko. Proč nespíš?
F: Urgg já jsem si jen nastavoval budík, abych ti udělal slaďoučkou snídani, ale to se mi už nezdaří *řekl jsem smutným hlasem a zároveň jásal, že neviděl, co jsem dělal doopravdy *
Cb: 😳🥺 promiiiiiň *nasáčkoval jsem se k němu a objal ho*
F: *pohladil jsem ho po vlasech*
To nevadí ☺️
Cb: Spíš mě vzbudil fakt, že si mě neobjímal. Okamžitě to pojď napravit.
F: *napravil jsem to a usnuli jsme*
Cb: *Ráno jsem se probudil kolem 5 hodiny. Můj miláček pořád spal, ale já už usnout nemohl. Rozhodl jsem se, že půjdu napsat Bangchanovi.. Pořád mi to znělo v hlavě. Nemohl jsem to přece jen tak nechat plavat. Otevřel jsem instagram a..
Stála tam zpráva od Bangchana: Bine, chtěl bych se ti moc omluvit. Nechtěl jsem to takhle. Vážně ne. Vím, že si s Felixem šťastný a už ti to nebudu více kazit. Měj se hezky.
*koukal jsem na to s otevřenou pusou. Vyjel jsem nahoru do Chatu, tam nic ale nebylo.. Pak mi to došlo. Včera, jak mě zbudil ten jas od mobilu.. Lixí držel můj mobil. Že by mu napsal a pak zprávy odebral? Podíval jsem se na Lixiho, spal jako andílek 😇. To už víš asi jen ty co? - zašeptal jsem potichoučku a dal mu pusu na vlásky.*
*Odpověděl jsem mu:* Dobře, tohle je, ale naposledy, co ti věřím.*
Ahojkyy. Trošku kratší kapitola, ale za to se to již vyřešilo s Chanem ❣️
