F: *spinkal. Bylo na něm hodně vidět, že mu potom není vůbec dobře. Počkám až se prospí potom se o něho budu starat, jak o vlastní dítě, jestli nevolnost bude pokračovat. V tuto chvíli bych se k němu nejradši přitulil, mazlil se s ním a pusinkoval ho, ale spinkal na gauči, který nebyl zrovna prostorný a jak víme, tak mu kvůli naší kuchařce není dobře.
Musel jsem se tedy zabavit, protože já jsem unavený nebyl. Aaaaa 😏* Boooonnieeee pojď k mamince budeme si spolu hrát
*awww Bonnie ke mně přiběhl. Už slyší na jméno. Šikulka naše*
Bonnie's POV
*nevím, co se stalo tatínkovi, ale maminka s blond vlásky nevypadala nadšeně. Rozhodl jsem se zjistit, co se stalo, a tak jsem přiběhl k té divné věci, na které tatínek ležel a začal na něj žalostně štěkat.*
F: Bonnie pojď sem! *poslušně ke mně přiběhl*
Tatínek spinká víš?
*zakroutil jsem hlavou a pošeptal mu do ouška "nenenee". Potom jsem ho položil do pelíšku a dal k němu jeho - zdá se - nejoblíbenější hračku králíčka. Zachoulil se do klubíčka a začal králíčkovi kousat mrkvičku co měl v packách. Já jsem si k němu sedl a hladil ho po hlavičce. Přitom jsem okem koukal na Binneho, jestli spí v klidu.*
Cb: *probudila mě hrozná žízeň. Ale, když jsem se pohnul udělalo se mi znovu špatně, takže jsem se ani nezkoušel posadit, ani mluvit. Prostě jsem ležel a koukal kolem sebe, což mi po pravdě nedělalo taky nejlépe.*
F: *všiml jsem si, že už má Binnie otevřená očka tak jsem se za ním vydal a Bonnie se mnou*
Jak je ti zlatíčko?
*opatrně jsem mu sáhnul na čelo. Mhmm to se mi nezdálo. Kriste pane opravdu by mě zajímalo, co do toho dal. No I když... Radši ani ne.*
Cb: *Lixinka mi sáhl na čelo, což mi udělalo tak nějak lépe. Cítil jsem ho totiž vedle sebe. Zmohl jsem se jen na to, abych chytl jeho ruku.
Takhle špatně mi snad ještě nebylo. Bolelo mě břicho a to doprovázel pocit na zvracení. Začal jsem si říkat, že to nebude snad jen z toho jídla, ale i z toho, jak jsem dnes cvičil 3 hodiny po dlouhé době.*
F: *nevypadal vůbec dobře. Neměl svoji barvu a pořád měl takový znechucený obličej. Bonnie štěkal a pokoušel se dostat na gauč. Trochu jsem mu pomohl a on se potom zachumlal vedle Binnieho hlavičky. Já jsem si přísunul ke gauči křeslo a hladil Binnieho po vláskách*
Zvládl by jsi jít nahoru do postele?
*chtěl jsem si lehnout vedle něho a hladit ho, protože nic jiného jsme udělat nemohl. Navíc by postel byla mnohem prostornější a pohodlnější než gauč, z kterého ho akorát budou bolet zádička*
Cb: Mhm *můžu to zkusit.. Nechtělo se mi ze mě vydávat hláska, tak jsem jen přikývl. Cítil jsem se popravdě hrozně.. Ale ne jenom kvůli těm bolestem, taky kvůli tomu, že se mi noha uzdravila a Lixí už mě nemusel tahat, ale teď? Teď je to tu znova.. Achjoo*
F: Tak pojď. Zkusíme to
*pomalinku jsem ho vzal a vylezli jsme společně nahoru. V klidu jsem ho položil na postel a chtěl jsem si lehnout vedle něho, ale Bonnie začal ze zdola strašně štěkat. Šel jsem se tam podívat. Pokoušel se šplhat na schody, ale nešlo mu to. Chtěl jít s námi nahoru. Šel jsem pro něho a vyšel jsem s ním nahoru. Tam jsem ho položil na postel vedle Binnieho a potom jsem si lehl i já. Changbinnie ho jsem hladil po vláskách a Bonnie se schoulil to klubíčka u mého břicha. Oba dva pomalu usínali, což bylo dobře*
