❃.✮:▹Kruvalská Růže◃:✮.❃

Prolog

Povytáhla si rukávy a dotkla se rámu věčně prázdného, obrazu. V žaludku jí trhlo a už stála v potemnělé hale Malfoy manor. Rozhlédla se po svých spolužácích s bledými obličeji. Karkarov si odkašlal. „ Nemluvte, pokud nejste tázáni. Mohlo by vás to stát krk. Nehodlám vysvětlovat, proč se nedostavíte na vyučování. " Uhladil si hábit a vojenským krokem si to rázoval někam dál do Manor. Studenti si nasadili stejnolité masky a vyrazili za svým ředitelem.

Karkarov rozrazil dveře, poklonil se postavě na trůnu a zamířil ke svému místu. Sálem se rozlehl syčivý hlas pána temnot. „Igore vidím ,že jsi splnil svůj úkol. Jsem nad míru potěšen. Koho jsi nám vybral?" Nad jeho hlasem i louče ztrácely jas a teplo. „Můj pane" znova se uklonil „pouze 5 studentů bylo hodno setkat se s vámi osobně. Jejich schopnosti jsou velmi mimořádné, a proto –" „Zkrať to," hlas mrazivě zasyčel. „Ano jistě," váhavě pokračoval Karkarov. ,,Zde je Ivan Turkenev, z 6. Ročníku. Rozsáhlé mimořádné jádro, nadání pro elementární zaklínadla. Natalja Yahontov, 4. Ročník, útočná kouzla. Boris Kuznetsov, 5. Ročník, štítová kouzla a matoucí kletby. Mihai Popov, vedoucí Zloboviku, má nadání v lektvarech a zajímá se o temnou magii. V poslední řadě Salome Krum, 5.ročník, zvěromág, podoba polární lišky, zaměření na prvotní magii a studii magických jader." Karkarov se těžce nadechl.

Pán temnot se zašklebil. „Polární liška říkáš? Preferuji hadí kůži, ale lišcí se taky neztratí." Temný pán se rozchechtal a pár postav v lesklých maskách se otřáslo. Jedné z nich ruka jemně sklouzla do kapsy roucha,ta osoba sevřela hůlku a syčivě se nadechla. Strhla si masku a prodrala se dopředu. Namířila hůlku na smějícího se pána zla a s vážnou tváří zavrčela, v očích barvy noční oblohy byl vidět vztek. „Můj kožich nikdy nedostaneš ty beznosej rohovče!

,,Cornu fronti pontificis! "

Vykřikla a už si to třpytivý paprsek mířil k čelu Lorda Voldemorta. Voldemort silou kinetické energie zvrátil hlavu vzad a sál se utišil.

„Flitris bombardum!"

V sále se neozval ani hlásek. Voldemort se pomalu narovnal,na hlavě zakroucený růžový roh, ale to už sál byl zachvácen sladkým kouřem a tunou duhových flitrů. Všichni začali panikařit. Právě vyslaná kouzla se obalila v třpytkách, následně rozprsknutých po stěnách.

Mimo zmatek uvnitř si to rázovala postavička ven z Manor rovnou k bráně sídla. Za branou se ohlédla. Tabulky v oknech již zmíněného sálu byly zářivě barevné. Spokojeně se usmála, práskla bránou a s hlasitým „lup" se přemístila.