The Lonely Girl /Fred Weasley/

6.

Vydala se na hodinu lektvarů. Sedla si k Cho Changové, tak jako skoro každou hodinu. Cho do ní drcla loktem a vrhla po ní tázavý pohled. Tris zavrtěla hlavou, aby jí naznačila, že se nic neděje.

„Dobré ráno, žáci. Vítám vás na dnešní hodině. Dnes bude řeč o lektvaru, který využívají hlavně vlkodlaci." Tris prudce zvedla hlavu. Snape vše věděl, připravoval Remusovi lektvary, to nebyla novinka, ale tenhle lektvar měli probírat až v dalším ročníku. „Může mi někdo říct, k čemu je takový lektvar?" Svůj pohled stočil na Tris. „Black?" Tris se hluboce nadechla. Moc dobře věděla, proč se ptá zrovna jí. „Vlkodlačí lektvar." Snape jí pobídl, aby pokračovala. „Tento lektvar zmírňuje příznaky lykantropie. Aby fungoval musí se brát celý týden pře úplňkem." „Výborně, a z čeho se skládá?" „Vlkodlačí chlupy, Měsíček Rolní, blána z dračího srdce, žíně z Jednorožce, pero z Fénixe." Pověděla Tris velmi rychle za sebou, protože věděla celou přípravu kvůli svému strýci, Remusovi. Snape kývl. „Slečno Black, když už jste u toho, mohla byste nám říct rozdíl mezi vlkodlakem a animágem?" Tris na Snape vrhla nenávistný pohled. On jí jen drze pobídl. „Animág si může vybrat, kdy se promění. Vlkodlak ne." „To bylo velmi stručně řečeno. Ale skvěle, pamatujete si něco z třetího ročníku, který jste celý proseděla doma. Pět bodů pro Mrzimor." Pět? Tak málo? Kdyby byla ze Zmijozelu, pomyslela si, dostala by bodů minimálně třicet.

Po vyučování Tris a ostatní žáci vyrazili na oběd. Vešla do jídelny. Všechny pohledy mířily na ni. Cedric vstal a během chvíle byl u ní. „Tris-" „Co se děje, Cede?" „A, výborně, slečna Black. Mám pro vás znepokojující novinu," Brumbál se odmlčel, „Sirius Black, se dostal do Bradavic. Zatím nevíme jak, ale jsme si jisti, že nás navštívil. Odteď budete do hodin doprovázeni svými prefekty a budete všichni chodit spolu. Žádné toulání po večerce. Žádné návštěvy na kolejích. Žádné. Návštěvy. Prasinek." Dokončil Brumbál. Tentokrát se v Síni nikdo ani neozval. Brumbál jim popřál dobrou chuť a sám si sedl ke stolu. Tris stála pořád na svém místě. Její otec. On je tady. Koukla se na Pottera, který na ní teď upíral vyděšené oči. Koukla se na Freda a na ostatní. Ti všichni se na ní koukali se soucitem, jako by věděli, jak se cítí. Jen Draco Malfoy se na ní koukal svým ledovým pohledem a čekal. Co udělá. Cedric stál u ní a chtěl jí obejmout, ale ona rychle odešla z jídelny. Draco byl během sekundy na nohou a běžel za ní, protože to byla jeho krev. Jeho rodina a on jí nemohl nechat samotnou, aby jí její otec našel. Doběhla na její oblíbené místo. Do astronomické věži. Když za ní Draco doběhl, nevěděl, co má udělat. Opatrně jí vzal do náručí. Přesto, že byla o rok starší, Draco byl o dvě hlavy vyšší. „Tris," začal, „jestli aspoň trochu ví, kdo jsi, neublíží ti. Je to tvůj ot-" „Nevyslovuj to, Draco." Varovala ho a Draco opatrně kývl. „Dobře." Stáli tam pár minut. Koukali, jak se nad nimi honí mraky po obloze. Pak už šli každý svou cestou. Bylo jí jedno, že promešká celé odpolední vyučování.

Vydala se ven.

Už se začalo stmívat.

Pak potkala Harryho, Hermionu a Rona. Byli zrovna na cestě za Hagridem. Mione jí nabídla, aby šla s nimi, protože měla pocit, jako by se to teď hodilo. Ona souhlasila. Přišli dovnitř a Hagrid jim všem nabídl čaj. Zdvořile odmítli, protože věděli, že Hagridova představa čaje je poněkud... zvláštní.

Z ničeho nic se ze spodu stolu vynořila Prašivka. Ronova krysa, kterou neviděl už pár měsíců. Byl radostní bez sebe, ale když se jí snažil chytit, Křivonožka vyběhl z Hermioniny náruče a vydal se za ní. Mione zaječela. Vyběhli ven, aby spatřili, jakým směrem běželi. „Ale ne..." Pověděla Hermiona, Ron ztuhl a Harry vytřeštil oči. Prašivka zaběhla po vrbu mlátičku a Křivonožka hned za ní. Ron se rozběhl za ní, ale zakopl. Tris ztuhla, když spatřila černého vlka, který vzal Ronalda za bundu a táhl ho pod vrbu Mlátičku. Věděli, že teď musí zasáhnout. Po chvíle snažení se dostali dovnitř. Harry, Hermiona i Tris během toho dostali pár ran vrbou. Byla tam chodba, která vedla do- „Chroptící chýše." Zašeptala Hermiona. Dostali se nahoru do místnosti. Uprostřed ležel vyděšený Ron. Harry a Mione k němu přiběhlo. „Něco tu nesedí." Podotkla Tris. Ron se jim snažil něco říct. „T-ten muž. J-je t-ten v-vlk." Vykoktal ze sebe. Tris se prudce otočila. Objevil se tam muž s dlouhými zacuchanými vlasy a vousy. Tris ho okamžitě poznala. „Otče." Řekla tvrdě. „Tris? Tris to jsi ty? Tolik jsi vyrostla." Udělal dva kroky k ní, ale ona hbitě vytáhla hůlku, kterou na něj namířila. „Ani se nehni." Rozkázala. Sirius kývl a nasucho polkl. „Tris. Nech mně to vysvětlit. Já-" „Zmlkni. Nechcu to slyšet. Hermiono, Harry, vemte Rona a odneste ho. A přivolejte pomoc." Řekla Tris, u které se teď velmi projevovala její vůdčí schopnost. „Ne! Nejdřív mě musíte vyslechnout!" V tom se ve dveřích zjevil Lupin. „Kde je, Siriusi?" Zeptal se Remus. Všechny děti na ně vrhaly zmatené pohledy. Sirius ukázal na Rona. „V tom případě ale..." Lupin zamumlal. „Proč se mi neukázal dříve? Pokud totiž... Pokud to nebyl on. Pkud jste se nevyměnili a mně o tom neřekli." Sirius kývl. „Strejdo, co to má-" Zasekla se v půlce věty, protože Lupin sklonil hůlku, podal Siriusovi ruku, vytáhl jej na nohy a objal. „Strejdo! Věřila jsem ti! A ty, ty-" „Tris. Přestaň. Vysvětlíme to." Od té doby po sobě všichni řvali nesmyslná obvinění. Jediná Tris od té doby nepromluvila. Někdo se zeptal, jak je Lupin našel. „Pomocí Pobertova plánku. Tris vám o tom musela vyprávět, ne?" Zavládlo trapné ticho. Jediný, kdo věděl, že Tris Pobertův plánek zná byl George Weasley. Lupin kývl na porozumění.

Pak Lupin a Sirius vysvětlovali, že Prašivka je vlastně Peter Petingrew. Sirius se vrhl po Prašivce. Ron panikařil a Remus se mu snažil zabránit v tom, co se chystal udělat. „Siriusi, ne! Dlužíš Tris vysvětlení." To Siriuse zastavilo. „Tris, koukni na mě. Celé ti to objasníme jo?" Chytl jí za bradu, ale Tris se mu vysmekla. Oči neodlepila od podlahy. Remus se bolestně ušklíbl. A tak začali vyprávět. Všechno vysvětlovali a Tris se z toho točila hlava.

V tom se ve dveřích objevil Snape. „Tris, jste v pořádku?" Zeptal se a všichni na něj vrhli zmatený pohled. „Pojďte za mnou." Řekl a Tris poslušně přišla. Uchopil jí za zápěstí a pevně jí držel. Hůlkou mířil na všechny ostatní.

„Dej ruku z mé dcery!" Procedil Sirius mezi zuby. „Tak najednou je to tvá dcera, Siriusi? Vážně si myslíš, že by chtěla mít nějaké pouto se špínou, jako jsi ty?" Sykl Severus. „Víš Lupine, byl jsem ti donést lektvar. Dnes jsi ho nevypil," Tris ztuhla při této větě, „Na stole jsi nechal jakýsi plánek. Ten mi prozradil, kde jste. Pořád jsem říkal Brumbálovi, že té špíně pomáháš. A teď mám důkaz." „Mýlíš se, Severusi." Začal Remus. „Neslyšel jsi vše, můžu ti to vysvětlit!" „Azkaban dnes přivítá rovnou dva nové vězně. Chudák Tris. Její strýc je stejná špína jako její otec!" „TY IDIOTE!" Zařval Lupin. „Snape. Okamžitě jí pusť. PUSŤ JÍ!" Zavrčel Sirius a udělal pár kroků k němu. „Dej mi jediný důvod," přesunul hůlku na Tris, které její srdce bylo o závod, „prosím, dej mi jediný důvod a zabiju ji. Jeden jediný důvod Siriusi." Tris se snažila vytrhnout, ale Snape jí držel pevně. Sirius se v půlce kroku zastavil. „Ne, Severusi. Jen ne Tris. Prosím," zašeptal.

Snape se jedovatě zasmál. „Pane profesore," začala Tris, „mohli bychom si aspoň poslechnout, co chtějí říct." Snape jí zpražil pohledem. „Jistě!" Podpořila jí Mione, která až doteď nepromluvila. „DRŽ HUBU TY NÁNO PITOMÁ!" Zařval a když z konce jeho hůlky vyšlehly modré plameny, zmlkla.

„Pomsta je hrozně sladká věc," zasyčel Snape, „tak moc jsem si přál, abych to byl já, kdo tě chytí. Já-" Zastavil se, protože zařval z pna hrdla, když mu Tris prokousla kůži na ruce, kterou jí držel ústa. Snape na ní automaticky vyslal omračovací kouzlo a ona se skutálela k nohám svého otce. „Tris..." Slyšela ještě, ale pak už byla všude tma. Tris měla od dopadu na zem rozseklé čelo a krvácela.

Tris se probudila v náruči svého otce. Začala panikařit. „Šš, neboj. Lupin je hned vedle." „Kam to jdeme?" Sirius jí ignoroval. Koukla dopředu, ke se ve vzduchu vznášel omráčený Snape. „Jdeme odevzdat Petingrewa úřadům, abych-" „Abys byl zproštěn viny." Dokončila Tris a Sirius se na ní usmál. „Víš, Tris uvažoval jsem. Nechceš upevnit náš vztah? Pochopím, jestli ne. Vím, že jsem tu pro tebe měl být a pochopím, jestli budeš chtít bydlet u Remuse. Byl ti víc otcem než já a-" „Víš Siriusi, u nás v domku je ještě celý jeden volný pokoj. Můžeš bydlet u nás." Sirius se souhlasně usmál a kývl. „Díky, Remusi." Pokračovali dál v cestě.

Pak se rozestoupily mraky a přímo na ně začal svítit měsíc.

Úplněk.

--------------------------------

Hoj, dneska asi nejdelší kapitola. Dneska bych chtěla vydat ještě jednu. snad se líbí<3