Dramione - Advent calendar

2.12.

,,Netušíš od koho by to mohlo být?" Zeptala se zamyšleně brunetka, když stála před zrcadlem v dámských ložnicích a snažila se si rozčesat své husté kadeře. Ginny si povzdechla. ,,Ptáš se už po sté, Mio. Ne, odoravdu netuším, kdo ti to poslal, ale ty bys na to už měla přestat myslet. Spala si dnes vůbec?" Nebelvírka zavrtěla hlavou v zápor a zrzka nad ní pouze nevěřícně pokroutila hlavou. ,,Nemohla jsem spát, musela jsem na to pořád myslet. Nechápu, kdo by stál o tanec se mnou tak moc, že by se obtěžoval s takovou "hrou" a sháněním nápověd," zamyslela se Hermiona a odložila svůj černý hřeben do poličky, načež vyšla z koupelny a přejela pohledem svou postel, kde se mimo jiné, válela i Claire. Černovláska v rukou svýrala dopis od neznámého a v prstech žmoulala mužský prsten, který byl zřejmě první nápovědou, ke ctitelovu odhalení. ,,Tak si tak říkám, že ho buď musíš opravdu nenávidět a nebo vůbec nevědět o jeho existenci, jelikož kdyby jsi ho znala, přeci by nevymýšlel tak složité plány a prostě by za tebou přišel s pozváním na ples, no nemám pravdu?" Vyhrkla Claire a Hermiona souhlasně kývla hlavou. Její kamarádka vlastně měla pravdu, Nebelvírka sice chvilku, tedy, vlastně celou noc, uvažovala o tom, že by to mohl být Ron, jenže po těchto slovech si tím už nebyla tak jistá. ,,A nebo se prostě bojí Miu pozvat," ozvala se Ginny a usadila se na brunetčinu postel, která se stala nejlepším místem pro jejich konverzaci. ,,To je taky pravda, Ginny," přitakala znovu Hermiona, ,,celou noc jsem přemýšlela nad tím, kdo by to mohl být, ale kromě Rona mě nikdo nenapadl." ,,Ty myslíš, že by to mohl být Ron?" Nadzvedla Claire jedno obočí a zrzka se rozesmála. ,,Ale prosimtě, Hermiono. Vždyť Ronald by něco takového ani nevymyslel," setřela si slzy smíchu a pokračovala, ,,navíc by tě nikdy nepozval. Nic ve zlém, v tobě chyba není. Ronald je na tohle až moc tupý a než by tě pozval, měla by jsi nabýdek víc, než on za celý život a jeho by jsi odmítla, jako tehdy ve čtvrtém ročníku. A i kdyby, vypadalo by jeho pozvání podobně jako posledně." S tím Hermiona musela souhlasit víc, než s jakoukoli jinou poznámkou. Ron je na tohle až moc velký ťulpas, než aby udělal něco tak složitého. ,,Sice není moc chytrý, ale úplně ho vyloučit nemůžeme. Mohl mu s tím pomáhat například Harry," namítla Claire. ,,Dobře, takže jsme zase tam, kde jsme byly. Začněme od začátku. Předpokládám, že bude ten někdo z Nebelvíru-" ,,A co ty víš, Hermiono? Třeba bude z Mrzimoru, nebo nejhůř ze Zmiozelu," přerušila ji Ginevra. ,,Já vím, Ginny, ale to je míň pravděpodobné, než že se líbím Nebelvírovi a tak pro zatím vylučme tuhle možnost," pousmála se Hermiona a obě dívky přikývly. ,,Pojďme na to logicky. Jako první si zkusme sepsat co nejvíce jmen, které by byly v úvahu a potom budeme vylučovat," navrhla Claire a hned potom, co jí to Hermiona s Ginny odsouhlasily, začaly všechny tři Nebelvírky sepisovat jména chlapců, které by podle nich mohli být Miiným ctitelem.
Nakonec to dopadlo tak, že sepsaly i jména Mrzimorců, Havraspárů a Zmiozelů, které znaly, takže měly přecijen víc práce, i když polovinu z nich vyškrtaly téměř okamžitě. Zbývalo jim dvacet mladíků, kteří jim připadali nejvíce přijatelní a to hlavně ti, které měly na papíru všechny tři dívky. Patřili mezi ně Ronald Weasley, Harry Potter, Neville Longbottom, Seamus Finnigan, Dean Thomas, Cormac McLaggen, Ritchie Coote, Jimmy Peakes, Andrew Kirke, Jack Sloper, Justin Finch- Fletchey, Ernie Macmillian, Zachariáš Smith, Terry Boot, Michael Corner, Anthony Goldstein, Theodore Nott, Blaise Zabini, Draco Malfoy a Graham Montague. To byli všichni, které sepsala jak Giny, tak Claire s Hermionou a z tohoto výběru se rozhodli vybírat a vyškrtávat jména podle nápověd, které má brunetka každý den dostávat a taky podle intuice a logiky. ,,Takže, začněme od začátku," usmála se Claire a upřela zrak na tabuli, kterou vyčarovala na zdi a sepsala na ni všechna jména. ,,Ronald Weasley," přečetla Hermiona a podívala se na Ginny. ,,Já jsem už své řekla." ,,Co myslíš ty, Claire?" Zeptala se prozměnu zrzka a černovláska se zamyslela. ,,Jak to jen říct. Máš pravdu, že je na něco takového moc tupý, ale vyloučit ho nemůžeme, jelikož Herm miloval a co když tomu tak je i teď a on se jí jen bojí pozvat? Navíc mu s tím může někdo pomáhat, třeba... Harry." ,,Co ty máš furt s Harrym?" Ušklíbla se Hermiona a sledovala, jak se do tváří její kamarádky hrne krev. ,,Ty se červenáš!" Vyjekla vesele Ginny a Claire si začala rukama zakrývat obličej. ,,Nečervenám!" ,,Ale ano! Tobě se Harry líbí? Je to tak! Claire miluje Harryho, Claire miluje Harryho, Clai-" Hermiona začala vesele poskakovat po pokoji a u toho pokřikovala jména nového páru, který se rozhodla shippovat, jenže to se nelíbilo hlavní představitelce tohoto shipu a tak skočila po brunetce a zacpala jí pusu, aby stichla. ,,Ano, přiznávám, že se mi líbí, ale nemusíš to tu tak vytrubovat!" Sykla Claire a slezla z Hermiony, kterou předtím doslova zalehla, načež jí nabídla pomocnou ruku a vytáhla jí zpět na nohy. ,,Stejně to nikdo neuslyší," zamračila se brunetka a vydala se zpět k tabuli se jmény. ,,Člověk nikdy neví," pronesla černovláska tajemně a Ginny se rozesmála. ,,Teď už tu chybí jen Harry, který by vykoukl zpod neviditelného pláště a řekl, že to všechno viděl!" ,,To doufám pravda není," zrudla znovu Claire a hodila po zrzce polštář. ,,A teď už klid, musíme to tu dořešit, abychom mohly na snídani," pousmála se Hermiona a dívky přikývly.
Ano, hádáte správně, ze seznamu jmen nevyškrtly ani jedno, tedy, až na Theodora Notta, který se jim k Hermioně za prvé nehodil, za druhé to byl Zmiozel a za třetí jim připadalo, že si je hodně blízký s Pansy Parkinsonovou, takže jim nedávalo smysl, proč by balil Hermionu. Navíc byl z čistokrevné rodiny a takoví lidé většinou nehledají lásku mezi mudlorozenými Nebelvíry. V jejich seznamu byla ještě dvě jména Zmiozelů. Blaise Zabimi a Draco Malfoy. Těžko říci, proč je nevyškrtly hned. Oba byli čistokrevní a o někoho jako byla Hermiona nejevily sebemenší zájem, tak proč by ji zvaly na ples? Navíc, takovýmhle způsobem. I když, kdyby nebylo Claire, byla by jejich jména už dávno začmáraná, jenže černovlásce se povedlo dívky přesvědčit, aby je v seznamu ještě nechaly, jelikož jí její intuice radila, aby to s chlapci nevzdávala. A jelikož Ginny s Hermionou neměly co ztratit, neprotestovaly.
,,Hele Herm," sykla Claire a drkla do brunetky, která zrovna upíjela ze svého pohárku, ramenem, ,,není to zase ta sova? Ta stejná jako včera? Zase něco nese a letí sem." Hermiona se pootočila směrem, kam její černovlasá kamarádka ukazovala a mezi houfem sov, které letěly i s balíčky od rodin za studenty, kterým patřily, poznala tu, která jí včera donesla prsten a dopis, jež jí tak zamotal hlavu. ,,Máš pravdu, je to ona," kývla a nespouštěla zrak ze sovy pálené, která se k ní rycgle přibližovala. Tentokrát si nepřipadala jako tydýt, jelikož nebyla jediná, komu něco přišlo. Byl čas soví pošty, takže to nikomu nepřišlo divné, navíc byl každý zabraný do rozbalování vlastních balíčků, takže si nevšímal toho, co dostali druzí. Claire pohladila po jemném peří na bříšku své černé sovy pálené, jež jí jakožto její věrná společnice poslušně seděla na rameni a hned, co se jí dívčina ruka dotkla, vesele zahoukala. Hermiona jí tento vzácný druh opravdu záviděla a to nebyla jediná. Sama žádnou sovu neměla, i když ji vždy chtěla a Claire chová takhle majestátní druh. Černou sovu pálenou. Říkala jí Yami, což japonsky znamenalo tma a to k černě zbarvené sově více než sedělo. Hermiona se znovu usmála a pozorovala, jak před ní přistává sova pálená, jež zřejmě patřila jejímu ctiteli. Brunetka jí stejně jako předešlý den odvázala poštu od nohy a ona tak mohla vklidu odletět, čehož se zřejmě chytila i Yami, jelikož vzlétla hned po ní, ve vzduchu ji samce dohnala a po jeho boku zmizela oknem. ,,To bylo divné," řekla Claire a zadívala se na Ginny, ,,nikdy ode mne neodlétá, dokud jí to sama nepřikážu." ,,Tak to tak vypadá, že už i Yami dospěla a začíná balit kluky," rozesmála se Hermiona a černovláska ji spražila pohledem. ,,Hele ty nemel a rozbal ten dopis, chci vidět nápovědu, ať můžeme škrtat jména," ušklíbla se a brunetka tedy roztrhla obálku. Tentokrát dokonce nedostala žádný dáreček k tomu, takže jí bylo jasné, že bude další nápověda uvnitř a to i s dopisem. ,,Co to ksakru je?" Pozvedla nechápavě jedno obočí, v rukou svýrajíc obyčejnou fotku, či výstřižek z knihy. ,,Bouřkové mraky? Jako fakt?" Uchechtla se Claire a vytrhla obrázek z Mioniných rukou. Téhle nápovědě nerozumněla ani ona. ,,Přečti si ten dopis," ozvala se Ginny, která tomu všemu rozumněla asi tak stejně, jako její zbylé dvě kamarádky. Hermiona bez protestování uchopila do rukou vzkaz od svého ctitele a hned po přečtení ho zaraženě předala zrzce. Z tohohle jí zůstává rozum stát.

Jak jsem včera slíbil, tak dnes udělám. I s tímto dopisem ti posílám druhou nápovědu k mému odhalení. Pochop, že ti hned nemohu zdělit svou podobu, jako pleť, barvu vlasů, kolej, ani jméno, ale časem se vše dozvíš. A já věřím, že tak chytré čarodějce jistě dojde, co jsem svou nápovědou myslel tentokrát.

A jen abys věděla, jsi opravdu kouzelná a krásná čarodějka, když se tak na tebe dívám, Hermiono.

Odhal mě co nejdříve, ať nejsi na Vánočním plese sama, princezno.
Tvůj ... .

***