Dramione - Advent calendar

17.12.

,,No vidíš, že to jde!" Rozesmála se šťastně Claire, když Hermiona poprvé přešla celou chodbu na jehlových podpadcích bez toho, aby se rozsekala a skončila na zemi. Ginny zavýskla a zajásala. Už tu seděli přes dvě hodiny a to polovinu z toho času Claire Hermionu učila chůzi na podpadcích, takže se pouze nudili. ,,Paráda," pousmál se Blaise, ,,ale teď už toho nechte a pojďte si povídat." ,,S radostí," zazubila se brunetka, obratně si sundala boty a docupitala až k nim, u čehož se vždy po tom, co šlápla na zem celým chodidlem, cítila jakoby měla v noze prohlubeň. Blbé podpadky. A Claire raději neprotestovala. Sice byla toho názoru, že když se to teď Hermioně konečně poprvé povedlo přejít bez pádu, měla by o to více trénovat a nepolevovat, aby se potvrdilo to, že na podpadcích chodit umí a nerozseká se, až si je příště znova nandá, ale nechtěla své už tak dost utahané a unuděné kamarády, štvát a tak raději mlčela. ,,A líbí se ti ty boty alespoň?" Zeptal se jakoby nic Draco, ale přitom hořel zvědavostí. Nebyl si totiž vůbec jistý, jestli se střevíčky Hermioně líbí, jelikož na ně pořád nadávala a co chvíli si hojila puchýře. ,,Jistě, že ano," usmála se upřímně brunetka, ,,a už se těším, až se na nich pořádně naučím chodit, abych si je mohla vzít na ten ples." Malfoy se rozjasnil. Náhle vypadal, jako malé dítě, kterému někdo koupí vysněnou hračku, nebo živé zvíře, čehož si samozřejmě všimla i Ginny, která z Blaise včera pokoušela dostat, kdo je Hermionin ctitel, protože poznala, že to ví, ale ten zapíral tak dlouho, dokud se s ním nepřestala bavit a nezačala ho odstrkovat i když ji políbil, takže jí nakonec prozradil, že je to Draco, ale musela slíbit, že nikomu nic neřekne, protože by to byla Blaiseova smrt a navíc by tím zkazila celou hru. Zrzka se usmála a mrkla na svého přítele, který si Malfoyovy změny chování všiml taky a v hlavě se mu tiše smál, jelikož blonďák vypadal opravdu legračně. ,,Taky bych si ráda vzala svoje střevíčky na ten ples," povzdechla si Claire, ,,ale madam Pomfreyová mě tak asi nepustí. Vždycky, když se jí zeptám, kdy budu moct pryč, řekne mi, abych pohla svým ramenem a zjistím to. Pořád mi namlouvá, že mě nechá jít, až se úplně uzdravím a nebude mě bolet ani jedna končetina, ale nikdy mi ořesně neřekne, kdy to bude. Cpe do mě lektvary všech druhů a velikostí, odhání ode mne návštěvy, co jsou tu moc dlouho, aby si mohla "odpičinout" a mě furt příde, jakobych na ni pořád působila jako strašně a smrtelně nemocná, jelikož se tak ke mě chová. Fakt se těšim až mi přijde říct, že jsem vlastně celou dobu na hraně života a smrti a že mi zbývá posledních pár dnů, než umřu. Jo a mimochodem, stále nechápu, jak je možné, že vás odtud už dávno nevyhodila, u ostatních tomu tak totiž je." ,,Přestaň nad tím pořád tolik přemýšlet, Claire. Ať si Poppy říká co cgce, ty se stejně uzdravíš a ten ples si užiješ. Ať bude chtít, nebo ne, zakázat by ti to mohla jen, kdybys na tom byla opravdu hodně zle a ty jsi na tom pořád lépe, takže se tam bez problémů dostaneš a i když si asi moc nezatančíš, budeš tam. A Harry bude stejně nadšenÿ, jako kdyby jsi s ním protancovala celou noc," usmála se povzbudivě Hermiona. ,,Má psychika velký dopad na zdraví?" Zeptal se zničehonic Draco a všichni po něm vrhli nechápavé pohledy. ,,Jistě, že má, ale proč se ptáš?" Nadzvedla Ginny jedno obočí. ,,Já jen, že se to tím trochu komplikuje," povzdechl si Malfoy, ,,jelikož si teď Claire asi bude připadat dost osamělá." ,,A to jako proč?" ,,Dnes mě pouští domů," dokončil svou řeč blonďák a pousmál se. ,,No to je skvělé!" Vyhrkla nadšeně Hermiona a měla chuť začít vesele poskakovat po ošetřovně. ,,Pro mě moc ne," povzdechla si Claire, ,,přijdu o jediného člověka, se kterým je tu zábava. Co teď budu asi dělat? Unudím se k smrti... jo a promiň, Heather, ale s tebou se opravdu bavit nedá." Zmiozelka na to raději nijak nezareagovala a zabořila svůj nos zpět do knihy Famfrpál v průběhu věků, která jí sice byla v tomhle stavu úplně na nic, ale proč ne. ,,Nanosíme ti sem spoustu knížek, her a papírů, jelikož vím, jak ráda kreslíš a když nebudeš chtít dělat ani jednu věc, prostě zavřeš oči a usneš," pokrčila rameny Hermiona a usmála se. ,,Jenže tobě se to lehce řekne," zamračila se Claire, ,,ty nebudeš týden sama v nudě na ošetřovně." ,,Budeme tě samozřejmě navštěvovat a uděláme, co se bude dát dělat pro to, aby jsi to tu přežila, ale víc pro tebe bohužel udělat nemůžeme," dodal Blaise a ušklíbl se, ,,a Potter tě jistě nenechá ve štychu. Pokud tě miluje, zajistí ti jisto jistě nějakou zábavu." ,,V tom máš pravdu, Blaisei," usmála se Ginny, ,,něco už zkrátka vymyslíme." ,,Přesně tak," přitakala Hermiona, ,,a nevíš kdy tě přesně pustí, Draco?" ,,Stejně jako u Deana mě má ještě přijít zkontrolovat madame Pomfreyová, nalít mě léky a pak budu prý moct jít. Takže pokud počkáte, půjdu s vámi." ,,A kdy by se měla Poppy objevi-" nestihla Claire ani dokončit větu a uslyšely rychlé kroky, které nepatřily nikomu jinému, než Bradavické ošetřovatelce, Poppy Pomfreyové.
   Hermiona nedočkavě přešlapovala na místě a stejně jako Blaise a Ginny, čekala, až madam Pomfreyová prohlédne jejich blonďatého přítele a konečně jim řekne, že si ho mohou odvést. ,,Tak, mladíku," pousmála se Poppy a převzala si od Draca, který se zrovna znechuceně šklebil, jakoby mu někdo dal odporné pití, které bylo navíc hrozně kyselé, prázdnou lahvičku od jednoho ze svých lektvarů, ,,podle mého byste sice měl ještě pár dní ležet, ale Minerva je přesvědčena, že už můžete jít, takže vás tímto propouštím." Blaise nastražil uši, na tahle slova totiž celou dobu čekal. Stejně jako Hermiona se vydal k Dracově posteli a pomohl svému kamarádovi vylézt z postele. ,,Pomalu," napomenula blonďáka Ckaire, když si stoupal, ,,týden jsi nestál na nohou, tak na to nejdi moc rychle." Draco zatl zuby a přenesl váhu na pravou nohu, která mu přecijen přišla jistější, než ta druhá. ,,V pohodě?" Zeptala se ho Hermiona, která ho držela kolem pasu a dodávala mu tím oporu a stabilitu, zatímco on měl jednu svou ruku přehozenou přes její ramena a tu druhou přes ta Blaiseova. ,,Jo," pousmál se Malfoy a pokusil se udělat první krok. Nohy se mu klepaly a kulena se mu trochu podlamovala, když stál, ale s pomocí svých přátel přecijen zvládl první kroky, které byly nejisté a opatrné a po nějaké době už se začínal zase cítit dobře. ,,Nezapomeňte zítra přijít na kontrolu, pane Malfoyi," napomenula ho Popoy Pomfreyová, zatímco se Ginny loučila se Claire, ,,a hlavně své tělo nijak nezatěžujte, nesportujte, nepřetěžujte se a hlavně na sebe dávejte pozor." ,,Děkuji vám, madam Pomfreyová," usmál se na ni Draco, ,,a nashledanou." ,,Ahoj, Claire," zazubila se Hermiona, ,,zítra ti tu budeme zase oxidovat, to se neboj." ,,Ještě aby ne," uchechtla se černovláska, ,,opovažte se nepřijít a pozdravujte ode mne Parvati a ostatní." ,,Neboj," zamával jí ještě Blaise a hned na to všichni tři zmizeli z ošetřovny. Ginny totiž ještě zůstala u Claire, aby jí mohla říct, kdo je Hermionin ctitel, jelikož chtěla, aby to věděla. A protože se v místnosti stále nacházela Poppy Pomfreyová, která zrovna štrachala v jedné ze skříní a cosi hledala, musela jí to zrzka pošeptat. ,,Tušila jsem to," pousmála se Claire, ,,budeme s zím Hermioně muset nějak pomoct a navést jí k němu, aby to už konečně uhádla, ale zase jí to nesmíme úplně prozradit." ,,Mia je v tom hádání celkem marná," sykla Ginny a uchechtla se, ,,ale přiznám se, že bych to být jí taky neuhodla." ,,Nu nic, zítra to vymyslíme, ale teď už jdi," zasmâla se Claire a naposledy zamávala na svou kamarádku, která zmizela z ošetřovny, jakoby tak snad ani nebyla. ,,Já se alespoň konečně prospím," zívla si Claire, zavřela oči a po dlouhé chvíli přemítání a přemýšlení se vydala do říše snů.
   Ginny s Hermionou se od Blaise s Dracem, který sice stále výrazně kluhal, ale chodil o dost lépe, než třeba takový Dean, když odcházel on, odpojily hned, co se ujistili, že ti dva zvládnou dojít až na svou kokej bez toho, aby se cestou zabili, nebo zakopli a spadli. Hned na to vyrazili směrem do své společenské místnosti, kudy se po schodech dostali až do svých ložnic, kde už na ně čekala nedočkavá Parvati Patilová, sedící na brunetčině posteli, s rukama v bok. ,,Budu hádat," povzdechla si, ,,byly jste u Claire na ošetřovně." ,,Trefila jsi to naprosto přesně," usmála se Ginny a podívala se na deku, na které Parvati seděla, ,,co to je?" Hermiona si až teď uvědomila, že se na peřině na její posteli nachází obálka s jí moc dobře známým inkoustem napsaným jménem. Jak by ho taky mohla neznát, že? Patřilo totiž jí samotné. ,,Pošta, co asi jiného," ušklíbla se Parvati, ,,a je od něho." Hermiona se rychlým krokem dostala ke své posteli a posadila se na ní, načež chňapla po obálce a roztrhla ji. Vykoukl na ní další dopis.

Ahoj, princezničko,
Dnes ti nebudu psát nic extra dlouhého, jelikož bych ryskoval, že mě uvidí sojka a řekne ti, kdo jsem. Víš, jak to s takovými ptáky chodí.
Pokud ti to nevadí, trochu jsem si zarýmoval. Snad ti dnešní nápověda pomůže, jelikož jsem ji psal já sám a nejsem si jist, zda-li ti pomůže. Básničku najedš v příloze dopisu. Už se těším, až si spolu zatancujeme,
Tvůj ... .

,,Báseň? No to si snad děláš srandu?" Uchechtla se Ginny a podala dopis Parvati. ,,Přečti jí," pobídla ji černovláska hned potom, co si celý text projela očima a pohlédla na Hermionu, která štrachala v obálce. ,,Nic tu není," zamračila se Hermiona, ,,ne, aha... je. Jsem jen slepá." ,,Čti už!" Vyhrkla nedočkavě Ginny.

Jsem bílou ovcí, černého stáda,
Všemi krysou nazývána,
Za svou kolej, za svou rodinu pykám,
Za chladnou maskou se zamykám.

***