Dramione - Advent calendar

13.12.

Dny byly dlouhé a utíkaly pomalu. Venku začalo opravdu mrznout a to tak, že se už ani studenti mic neodvažovali ven a raději si užívali teplo hradu. Zabalená v dece s horkým hrnečkem plným vynikajícího čaje (The Gryffindor princess) o který si hřála své promrzlé prsty, se Hermiona znovu vydávala na ošetřovnu, aby zjistila jak se vede jejím přátelům a Heather Daviesové, která stejně po většinu času, který tam strávila, prospala. Zatímco Dean si už užíval pohodlí Nebelvírské společenské místnosti, Claire stále nevěděla o světě. I když Hermiona neměla ani ponětí, jestli ji slyší, každý den za ní chodila a vyprávěla jí o všem, co zažila a o tom co ji ještě čeká. Černovlásčin stav se lepšil. Dokonce se barva její pleti zase začala vracet do normálu a tělesná teplota stejně tak. Poppy Pomfreyová dokonce tvrdila, že už by se měla brzy probudit, i když to nevěděla jasně, jelikož se to mohlo čímkoli pokazit, či jinak pozměnit.
  Hermiona zabrala za ocelovou kliku a zatlačila na dveře tak, že se otevřely. Opatrně a potichu vstoupila dovnitř, načež se okamžitě vydala k lůžku své černovlasé kamarádky. Mlčky se usadila na židli vedle ní a rozhlédla se po ošetřovně, která byla protentokrát kromě tří famfrpálových hráčů, celkem prázdná, a zjistila, že je jediná vzhůru. Dokonce i Draco Malfoy spokojeně oddechoval, ležíc přitom otočen zády k Hermioně a zdál se být ve velmi tvrdém spánku. Brunetka se pousmála a sevřela ruku své kamarádky ve svých dlaních. A s potěšením zjistila, že Draco nelhal, když jí ráno poslav vzkaz po svém výrovi, ve kterém ji informoval o tom, že se Claire opravdu pomalu, ale jistě začíná vracet mezi živé, pokud se to tak dá nazvat. ,,Představ si, Claire," začala pomalu Hermiona a pohladila ji palcem po hřbetě ruky, ,,že dnes Neville pozval Lenku na ten Vánoční ples." Černovláska nijak nezareagovala, ale brunetka už na to byla zvyklá. Ani nečekala, že by tomu mohlo být jinak, jelikož už to byly přecijen tři dny, skoro čtyři od toho "incidentu" a Claire za tu dobu nepohla ani řasou, natož aby otevřela oči a začala skákat po ošetřovně, jako šílenec. ,,Všichni se na ples moc těší," pokračovala Hermiona, ,,zdobí se Velká síň... stromečky a všude vládne klidná atmosféra. Je to prostě tak, jak to máš ráda." S povzdechem upila ze svého hrnečku a vyhlédla z okna. Začalo znovu sněžit. A Hermiona musela uznat, že by teď opravdu nechtěla být venku, v mrazu a vánici a to neměla sebemenší potuchy, že se právě v tu dobu po pozemcích hradu prochází Blaise s Ginny, skryti pod Harryho neviditelným pláštěm a kují spolu pykle na Vánoční žertík, který se rozhodli uspořádat, aby v téhle nelehké době, kdy jsou všichni více zmatení, než šťastní a to nejen kvůli jizev z války, ať už ze zranění, nebo těch na duši, ale taky kvůli nynější situaci, která je stále poněkud nejistá a nikdo pořádně neví, zda-li se již smí smát, protože každou chvíli může přijít něco dosti horšího a strašnějšího, než byl Voldemort sám a tak se každý raději stále krčí v rohu s připravenou hůlkou v ruce, aby byl při případném útoku méně snadná kořist, navíc jsou všichni stále zasaženi ztrátou těch, které milovali nade vše a tak se nikdo neodvažuje moc projevovat, aby neudělal nic zlého, za co by ho snad někdo měl potrestat či co a vzpomínají na své zesnulé přátele a tak se je Ginny s Blaisem rozhodli potěšit alespoň takovou maličkostí, za jakou by na ně byl jistě hrdý i George, se svým dvojčetem Fredem, který už bohužel není mezi námi, ale patří mezi ty, na které se vzpomíná s pocitem, že vám opravdu chybí, ale přesto máte úsměv na tváři. Bylo to však jejich jedno velké tajemství, které si nechají jen pro sebe, dokud nepříde ten správný čas. Jsou tu ale i ty věci, jež už nemohou být nadále skryta, mezi které patřil i Blaiseův a Ginevřin vztah, který dosud tajili i svým nejlepším přátelům. Právě dnes se totiž rozhodli, že o tom svým kamarádům poví, ale jelikož už se hrad začal schovávat pod roušku tmy, bylo podle nich rozumné, toto "přiznání" odložit na zítřek. Nebudu lhát, oba z toho měli trochu husí kůži, jelikož neměli potuchy, jak na to Draco, Harry, Hermiona, Ron, Pansy a další, zareagují, ale milovali se a prostě už měli pocit, že to musí ven. ,,A Padma se mi pochlubila s tím, že ji pozval Ron," pousmála se znovu brunetka, ,,a taky Cho, Hannah, Romilda, Susan, Parvati a dokonce i Jade. Všechny už někoho mají. Jen Ginny stále neví, s kým půjde, nebo mi to tak alespoň tvrdí, ale zdá se mi, že mi něco tají. A potom jsem tu taky já, Claire. Pořád nevím, kdo to je a pokud svého ctitele neodhalím včas, hrozí, že půjdu sama a to opravdu nechci. Ale čemu nebudeš věřit je to, že jsem zjistila, že je to Zmiozel. No představ si to, Claire." Hermioně sice nikdy nic neuniklo, ale co opravdu vidět nemohla, byl potutelný úsměv na tváři Draca Malfoye, který už dávno nespal a celý její rozhovor s Claire- pardon, sama se sebou, tajně odposlouchával a vstřebával informace. Moc dobře věděl, s kým Ginny půjde a vůbec se jí nedivil, že o tom Hermioně neřekla. I tak s brunetkou vlastně soucítil, jelikož jemu samotnému jeho nejlepší přítel zatajil, že se zamiloval do Nebelvírky, co víc, do kamarádky jeho vyvolené a sestry Rona Weasleyho, nejlepšího přítele Harryho Pottera, který jde ba ples s Claire Wooringtonovou, nejhezčí holkou na škole, (až po Hermioně samozřejmě,) co denno denně vyhazuje pozvánky na Vánoční ples od kluků ze všech možných kolejí, jelikož má svého partnera a životní lásku už dávno vybranou a momentálně ležící nevědomky o světě kolem ní, na lůžku na ošetřovně, stejně jako on, Draco Malfoy. Ano, sjvělá definice, opravdu. I když... on sám o své lásce Blaiseovi vlastně neřekl, takže mu nemohl nic vyčítat. A jak se o tom vlastně dozvěděl? Jednoduše. Za prvé si všímal těch pohledů, které po Weasleyové jeho kamarád házel, úsměvů, které věnoval pouze jí a ona mu je oplácela, narážek, které by nepochopil nikdo, kdo by netušil, že spolu ti dva něco mají a v neposlední řadě je viděl, jak se spolu ocucávají na pozemcích hradu. Ano, i on je totiž stalkoval a jelikož jeho přítel neměl neviditelný plášť a byl ten den moc blbý na to, aby použil zastírací kouzlo, měl to o něco jednodušší, než Claire a Harry a když na ně potom vybafla McGonagallová, byl docela dobře skrytý ve stínu, takže o jeho přítomnosti neměla ani potuchy a on se tak hned po jejím odchodu mohl vydat dál, jako špión, či tajný agent s posláním. I přes to, že věděl, co k Ginny Blaise cítí, neřekl mu to a nechal si to jen pro sebe, i když vlastně ani neměl moc příležitostí. ,,A představ si, že venku začalo opravdu mrznout, takže by se k tobě všichni jistě moc rádi přidali v tvé oblíbené činosti. Vlastně i já ji teď dělám. A ano, mluvím o tvém posedávání, zabalená v dece, s horkým čajem v rukou. Už ani nechodíme do Prasinek. Za prvé je venku už moc chladno i na nás a sníh je zledovatělí a tvrdý, takže nejdou stavět ani sněhuláci a za druhé to bez vás není sranda. Chybíš nám, víš? Harry má o tebe strach. Chodí sem za tebou, i když o tom asi nemáš sebemenší tušení. Nenech ho jít na ten ples samotného, prosím, Claire... když nedokážeš ty oči otevřít kvůli nám, zkus to alespoň pro něho. Nechci na tebe naléhat, ale už spíš přes tři dny v kuse, kamarádko," mluvila dál Hermiona a hladila černovlásčinu ruku. Věděla, že to nezabere. Čekala to, ale přesto ji rozesmutnilo, když se nedočkala odezvy. Stále měla naději, že se Claire probudí... ,,Dean už se odsud dostal. Viděla jsem, jak mu Seamus včera pomáhal, aby se dostal do společenky. Trochu kulhá, ale jinak vypadá v pořádku. A ty dva," rozhlédla se po ošetřovně a projela pihledem obě spící isoby, načež zabodla pohled do Dracových zad, který k sobě tiskl víčka a dělal, že není vzhůru, aby nepoznala, že všechna její slova slyšel, ,,zřejmě spí. Neměli by tu být dlouho. Snad. Pomfreyová říkala, že jsou na tom opravdu dobře. Jedině ty jí děláš trochu starosti a tvoříš jí tu roztomilou vrásku na čele, o které jsi mi povídala, když jsi si tenkrát zlomila ruku, při pádu z testrála, pamatuješ? Nikdy jsi mi neřekla, jaktože je také vidíš... proč jsi o nich věděla už před válkou, jako Harry a Lenka... koho jsi viděla zemřít, Claire? Vysvětlíš mi to někdy? A proč vůbec tak nenávidíš sníh? - Nu nic, chápu to... moc naléhám. Zeptám se na to později. Vraťme se k plesu. Všechny holky už se začaly strojit. Vybírají si outfity a vymýšlejí si účesy. Parvati si vybrala vínové, dlouhé zhruba tak po kolena a má je naprosto shodné, jako Padma, jak je u nich zvykem. Sluší jí to, opravdu moc. A Ginny je včera dostala jako dárek od... řekla mi, že od rodičů, ale to se mi moc nezdá. Jsou zelené, tmavě... a to mi ke stylu Molly, ani Artura nesedí. Navíc- nic ve zlém - , na ně vypadají trochu moc... no... nóbl. S diamanty a stříbrnými šperky k tomu... no prostě se mi to na Weasleyovy zdá trochu moc. Ale sluší jí, opravdu. Taky bych takové chtěla, ale žádné nemám. Jsem snad jediná, kdo si ještě neobstaral plesové šaty. Dokonce i ty je máš, viď Claire? Černé, jako noční obloha, třpytivé, jako hvězdy... Harry ti nebude schopen odolat. Jen je taky musíš využít, ano? Byla by škoda, kdyby se na ně jen lepil prach ve skříni. A tak musíš přijít. Slib mi to, Claire. Pokud mě slyšíš, udělej všechno proto, aby jsi se na ten ples dostala. Těšila ses na něho až moc na to, abys ho celý prospala, či proležela. A Harry nemůže jít sám... ale zase si neubliž. Rozhodně radši lež a odpočívej, než abyses se tam někde krčila v bolestech na schodech, nebo v koutě, ano? Prvním krokem k vítězství pro nás bude, že se probudíš, tak nás hlavně nezklam, ano? Budu už muset jít, Claire. Všechny budu pozdravovat, jako vumždycky a hlavně všem řeknu, jak se tvůj stav zlepšil. Máme tě moc rádi, Claire, to si pamatuj." Hermiona se s úsměvem zvedla ze židle, vzala do dlaní svůj (teď už prázdný) hrneček, políbila Claire na čelo a vydala se pryč, jenže neušla ani pár kroků a musela se tase vrátit. Byl tu totiž ještě jeden člověk, se kterým se chtěla rozloučit a se kterým se v poslední dny zblížila natolik, že prostě nemohla odejít bez toho, aby dala malou pusu na tvář i jemu. Draco byl zaražený, ale přesto, že by si teď Nebelvírku nejraději přitáhl do polibku a řekl jí, jak moc ji miluje, musel jen zabedněně mlčet a dělat, že spí, což mu vůči Hermioně přišlo dost nefér. V hlavě měl nespočet otázek a myšlenek, které mu nedaly pokoj, ale neznal na ně odpověď. ,,Dobrou noc, Draco Malfoyi," pousmála se a teď už doopravdy, se vydala z ošetřovny, ,,a to stejné platí i pro tebe, Claire." A zatímco černovláska dál nehybně ležela, nevědomky o světě, bez jakékoliv emoce, blonďák o lůžko vedle, nevěděl, co má dělat. Jedno však věděl jistě. Díky Hermioninu vyprávění se dozvěděl, že Nebelvírka nemá plesové šaty a taky věděl, jakou barvu by chtěla, což se mu hodilo, jelikož k němu bude v zelené opravdu ladit, takže ho hned napadlo, co dá své vyvolené za dárkonápovědu příště, jelikož dnes na to nenašel čas.

***