Dramione - Advent calendar

20.12.

Hermiona nevěděla, jestli je víc nervózní, nebo natěšená. Dnes se rozhodla zajít za Dracen, aby si s ním ujasnila pár nejasných věcí. Byla si z 99,9% jistá, že je jejím ctitelem on, ale přecijen to chtěla slyšet přímo od něho, takže si ho na obědě ve Velké síni vyhlédla a v duchu začala plánovat, jak ho odchytí na chodbě. Bradavice jsou prý nejběžnějším místem na Zemi, ale je tomu opravdu tak? Však je pomalu každý den někdo ukraden na chodbě! Tomu se říká bezpečnost? Ale... to odbočuji od tématu. Hermiona seděla u dlouhého kokejního stolu, po jejím právém boku se nacházel Dean a Seamus, na druhé straně Ginny a Parvati a přímo naprosti ní se cpal Ron, který snad celý den nemyskel na nic jiného, než na jídlo, tedy až na Padmu, na tu si dokonce vzpomněl také. Brunetce to však bylo všecko jedno, jelikož se mezerou mezi rameny brýlatého chlapce a jejího zrzavého kamaráda dívala na blonďáka, který se usmíval jako sluníčko a nepřestával se zapáleně bavit s Theem a Pansy, kteří byli z jeho návratu nadšeni. Blaise u stolu vyjímečně chyběl, jelikož dostal od profesorky Williamsové školní trest u školníka Filche, který ho donutil drhnout slaždičkovanou podlahu v chlapeckých umývárnách a i když Zmiozel protestoval, neměl na výběr. Draco moc dobře věděl o Hermionině pohledu, který byl stále více intenzivní a on měl co dělat, aby se na ni nepodíval, ale jelikož věděl, že ho brunetka díky včerejší nápovědě odhalila a bude si s ním jistě chtít promluvit, rozhodl se ji prozatím ignorovat- a ano, taky mi to připadá nelogické, nebojte. ,,Kam to pořád čučíš, Hermiono?" Pozvedl Ritchie, který seděl po Ronově levém boku, hned vedle Nevilla, jedno obočí a luskl své kamarádce před obličejem. Ta sebou však ani nehla a stále nespouštěla zrak z Draca,Malfoye u Zmiozelského stolu. ,,Mio?" Drcl do ní Dean, ale brunetka stále nereagovala. ,,No tak to ne, nás nikdo ignorovat nebude," zamračila se Ginny, vytrhla začtené Romildě Vaneové knihu, kterou si četla, z rukou a rozmáchla se. ,,Hej! To je moje!" Vyjekla překvaoená Nebelvírka a pokusila se knihu získat zpátky. Zrzka jí to však nehodlala umožnit. ,,Promiň, ale musim si to půjčit," nevinně se zazubila a Romilda svraštila obočí. ,,Jo? A k čemu jako?" ,,K tomuhle," pokrčila Ginny rameny a praštila Hermionu knihou do ramene. To už brznetku z tranzu dostalo a taky jí to málem zajistilo smrt, jelikož zrovna žvýkala kus dortíku a ten jí leknutím zaskočil. ,,U Merlinových vousů!" Vytřeštil Seamus oči, když se Hermiona začala dusit a kašlat. Samozřejmě si scény u Nebelvírského stolu všimli jak profesoři, tak i jiné koleje, takže na nich nakonec spočinuly naprosto všechny pohkedy, včetně toho Dracova. Kdyby nebylo pohotové Parvati, která Hermionu pořádně praštila do zad, až jí z krku vyletěl onen nezbedný kousek dortu, brunetka by se asi udusila a nebo by při nejmenším skončila na ošetřovně. ,,Dě-kuju," vyhrkla Hermiona a okamžitě se natáhla pro pohárek s vodou, aby zapila šok. V očích měla slzy a srdce jí divoce bušilo, ale jinak byla v pořádku. ,,Omlouvám se," sykla Ginny, ,,byla to moje chyba, kdybych-" ,,V pohodě," přerušila ji brunetka, ,,jen už o tom prosímtě nemluv." ,,Slečno Weasleyová?" Ozval se za jejich zády hlas profesorky Williamsové. Ginny si nervózně skousla spodní ret a otočila se na černovlasou ženu stojící u jejich stolu. ,,Ano, oaní profesorko?" ,,To vás rodiče neučili, že se do ostatních nemlátí knihou, když jí? Nebýt pohotové reakce slečny Patilové, mohla slečna,Grangerová skončit na ošetřovně. Jste si toho doufám vědoma?" Zrzka nejistě přikývla a znervózněla, jelikož na ně stále hleděla celá Velká síň. Ciara sice působila přísně, ale nebyla zlý člověk, pouze dnes neměla svůj den, jelikož se špatně vyspala a byla nevrlá, jindy by totiž školní trest nedala ani Blaiseovi, který na její hodině OPČM omylem nepovedeným kouzlem vysklil okno, jenže dnes na ně prostě neměla náladu. Včera jí totiž její sestra oznámila, že se bude 21.12. konat soudní řízení okolo jejich nenáviděného otce, který podle důkazů a svědků zabil jakéhosi mudlu a ona to trochu přehnala s alkoholem, jelikož to potřebovala pořádně zapít. U profesorky McGonagallové už si vzala volno, aby mohla zítra na ministerstvo dorazit a doufat, že bude soud v její prospěch a jejího otce pošlou do Azkabanu, kde by ho tak ráda viděla. ,,Po jídle se stavte u mne v kabinetu, řeknu vám vše ohledně vašeho školního trestu. A vy, slečno Grangerová," zamračila se a pohlédla na Hermionu, ,,si zajděte na tu ošetřovnu." Bez jakýchkoliv dalších slov se otočila na podpadku a odešla. ,,No super," zavrčela tiše Ginny, ,,školní trest s Williamsovou." Hermiona na její slova nereagovala a očima hledala blonďatou hlavu Draca Malfoye. U stolu se však už nenacházel ani on, ani Theo a Oansy. ,,Pro Merlina kde je," zamručela si pro sebe a vrhla rychlý pohled po vstupních dveřích, ve kterých zrovna mizela blonďatá hlava, kterou postrádala, ,,tady." Okamžitě vyskočila na nohy a odignorovala překvaoené a nechápavé pohledy svých přátel. ,,Já- už musím jít," věnovala jim letmý úsměv a rozeběhla se pryč. Málem ve dveřích srazila tříčlennou skupinku Mrzimorů, vyhla se Havraspárce s nosem zabořeným v knize o Dějinách Bradavic, kterou měla přečtenou už v prvním ročníku, a proběhla skrz siluetu Krvavého barona, kterého by za jiných okolností obešla velkým obloukem, ale teď na to neměla čas.
Po nějaké té chvilce hledání konečně narazila na Zmiozeli, které hledala. Draco se s nimi zrovna s pozdravem odpojil a vydal se potemnělou chodbou dál, míříc do knihovny, zatímco kroky jeho přátel vedli do společenské místnosti. Hermiona se potutelně usmála, počkala, až nicnetušící blonďák projde kolem stinného kouta, kde stála, a v ten oravý moment ho chytila za zápěstí a zatáhla do... kumbálu na košťata? Draco chtěl vykřiknout, ale zabraňovala mu v tom brunetčina ruka na jeho ústech. Hned co zjistil, kdo ho unesl, oddychl si a přestal vypadat vyděšeně, takže ho Hermiona mohla pustit. ,,Má vůbec cenu ptát se proč jsem tady?" Pozvedl Malfoy jedno obočí, i když odpověď znal. Ne. ,,Mám na tebe pár otázek," odignorovala jeho dotaz brunetka a porozhlédla se kolem sebe. Ano, opravdu byli v kumbálu na košťata. Bylo tu nepříjemně šero a všude kolem nich bylo poházeno několik Nimbusů, Zametáků, Kulových blesků, ale i jiných věcí, kterými se košťata dala například spravovat, nebo tak. ,,Dobře, dobře. Můžeš se mě zeptat na cokoli, ale nemyslíš, že by to bylo lepší řešit někde jinde než tady?" ,,To máš pravdu," přitakala Hermiona a zamyslela se. ,,Mám nápad, pojď za mnou."
,,Komnata nejvyšší potřeby?" Pozvedl Draco jedno obočí, když stanul v místnosti osvětlené několika desítkami svícnů, plné nábytku a zajímavých, někdy až zvláštních magických předmětů. ,,To je snad teď jedno, ne?" Povzdechla si Hermiona a poukázaka na židli před sebou. ,,Posaď se." A hned jak tak Draco učinil, začal výslech, jako tehdy u Claire. ,,Jsi to ty, že ano?" ,,Kdo bych měl být?" Ušklíbl se blonďák a Hermiona svraštila obočí. ,,Nedělej ze sebe blbce, Draco. Jsi můj ctitel, že ano?" ,,Radši bys slyšela že ano, nebo že ne, Mio?" ,,Raději to první," usmála se brunetka a Draco se mírně začervenal. Jeho srdce divoce bušilo a on se cítil šťastnější než kdy dřív. ,,Tak tedy ano, jsem to já a vždycky jsem byl," usmál se, ,,přišla jsi na to, když ti Ginny ukázala ten vlas?" Hermiona přikývla. ,,Dal jsi ho tam naschvál, nebo ti upadl?" ,,Ani jedno," uchechtl se Zmiozel, ,,vytrhl mi ho Blaise ve spaní, předal ho Ginny a ta ti ho potom ukázala. Vymysleli ten plán s Claire." ,,Počkat... chceš tím říct, že věděly kdo jsi a neřekly mi to?" Zeptala se Hermiona a trochu se zamračila. Tohle si s nimi ještě vyřídí. Draco přikývl. ,,I Parvati to prý ví, ale neboj, neřekli ti o tom, protože jsem nechtěl, aby to zkazilo naši hru, takže je z toho neviň."
  Hermiona se vyptávala ještě dlouho. Na každou maličkost a páčila z Draca i ty nejmenší detaily, takže se nakonec dozvěděla i to, kdy se do ní zamiloval a jak se kvůli ní změnil. Ticho nenastalo za celý čas ani jednou a když konečně probrali vše ohledně dopisů, nápověd a celého vánočního plesu, na který jdou zajisté spolu, začali se bavit o normálních věcech a začali zjišťovat, kolik toho mají vlastně společného. Draco se znovu zasmál, jelikož mu Hermiona zrovna líčila, jak se o Vánocích u Weasleyových ztrapnila, když nesla tác s cukrovím po schodech, zakopla a spadla přímo na překvapeného Rona, před zraky celé rodiny. Cítil se skvěle a i když myslel, že to snad není ani možné, každou minutou se do brunetky zallmilovával víc a víc. Sledoval, jak mu s úsměvem vypráví historky z minulých let a ani moc nevnímal slova, která vypouštěla z úst, jelikož se zaměřil pouze na jeden bod a to na její rty, ze kterých nemohl spustit oči. Hermiona zrovna byla u nejzábavnější části celé historky, když jí blonďák nevědomky přerušil. ,,Víš, že jsi krásná?" Brunetka se zarazila a zrudla jako rajče. Draco sebou trochu trhnul a když mu došlo, že vyslovil sllvou myšlenku nahlas, trochu se začervenal i on. ,,J-já-" ,,Myslel jsi to vážně?" Zeptala se ho se zájmem Hermiona a naklonila se k němu blíž, takže ji od něho dělil jen malý kus a ona tak Zmiozela nevědomky přiváděla k šílenství. Nemusím snad ani zdůrazňovat, jaký měla Hermiona výstřih a že se musel Draco krotit, aby mu pohled nespadl trochu níž na její ňadra. Hlavně nekoukej na prsa, hlavně nekoukej na prsa... ,,Jo," usmál se a stále s Miou udržoval oční kontakt. Hermiona se rozjasnila a dostala chuť ho za to políbit, jenže... byl Draco rychlejší.
   ,,Jak to teď mezi námi teda je?" Zeptala se brunetka, sedíc vedle blonďáka na pohodlné pohovce, která se ti zničehonic objevila a oni tak nemuseli sedět jaždý na jiné židli. Nebojte, nebyli tak pitomí a nevrhli se hned na to, jako tomu bývá v některých fandikcích, ale skončili pouze u několika polibků a vyměňování sladkých komplimentů. ,,To ponechám na tobě, proncezno," zazubil se Draco, políbil Hermionu do vlasů a znovu jí palcem pohladil po hřbetu ruky. ,,Takže jsi ode dneška můj kluk?" Rozzářila se brunetka a upřela na Zmiozela prosebný pohled. A ten nejen že nemohl odolat, ale navíc to bylo přesně to, po čem toužil. ,,Pokud jsi ochotná se mnou chodit?" Na to mu Hermiona už nic neřekla a jako idpověď ho dlouze políbila. ,,Chápu to jako ano," zazubil se Draco a nemohl uvěřit tomu, jaké má štěstí.

***

Jsem tu s novou kapitolou, se kterou zase nejsem vůbec spokojená, ale čas mi nedovoluje to přepsat, tak vám tím snad nevypálím oči a neoslepnete. Doufám, že se vám bude alespoň trochu líbit, jelikož já ji ani nechci zveřejňovat🙈