Dramione - Advent calendar

22.12.

,,Komu všemu o nás chceš říct, Hermiono?" Zeptal se Draco s úsměvem, kráčíc po boku své hnědovlasé přítelkyně, která měla nos zachumlaný v šále od něho. Venku se překvapivě oteplilo natolik, aby bylo možné jít ven a neumrznout, takže se většina studentů rozhodla toho využít a vyrazila na procházku. ,,No... holky už o tom vědí, takže hlavně Harrymu, Ronovi, Deanovi, Seamusovi a ostatním klukům a pár holkám, není jich moc, to se neboj. No a zbytek hradu se to dozví postupně, stejně to do hodiny bude vědět i Kratiknot, jak je tady u nás zvykem. Holt v Bradavicích nelze nic udržet v tajnosti," uchechtla se Nebelvírka a Zmiozel s ní nrlwmohl nesouhlasit. Fámy ze zrovna tady nesly opravdu rychle a za necelou polovinu dne už jim většina studentů věřila, stejně jako kecům Rity Holoubkové v Denním věštci. ,,Chceš jim to říct sama, nebo mám být u toho?" ,,Co je to za otázky, Draco? Jasně, že budeš u toho," věnovala mu úsměv a chytila ho za studenou ruku, kterou schovával pod rukávem svého elegantního černého kabátu, načež si s ním propletla prsty. Blonďák se rozhlédl kolem sebe, zda-li je nikdo nevidí a hned na to se sehl k Hermioně, aby jeho slova slyšela jen ona, i když kolem nich bylo liduprázdno. ,,Blázníš? Někdo nás uvidí!" Brunetka se uchechtla nad Dracovou naivitou a věnovala mu dětskou pusu na rty. ,,No a? Chystáme se to všem říct a ty se bojíš, že nás uvidí nějaký student? Nebuď hlupák, Draco." Malfoy uraženě nafoukl tváře, dostal svou dlaň z Hermionina sevření a založil si ruce na hrudi. Brunetka se uchechtla. ,,Ale, ale? Kdopak nám to tu trucuje?" ,,Nejsem žádný hlupák," zamračil se Draco a zastavil na místě. Hermiona si ho s úsměvem stáhla za šálu dolů, takže byly u sebe jejich obličeje tak blízko, že se skoro dotýkali nosy a tváře mu vesele splaskla. ,,No to teda nejsi. Ty jsi totiž můj hlupáček." Dracovi rty se roztáhly do širokého úsměvu. ,,To beru," zašeptal a po tak dlouhé době, jak by nazval těch pár hodin, co se nelíbali, spojil jejich rty v jedny. Brunetce jemně zrudly tváře, ale ne zimou, která vládla všude kolem, jí samotné bylo z blonďákovy přítomnosti více než teplo, ale z jejího milovaného Zmiozela, který jí přiváděl stále do větších rozpaků. Každým dnem ho milovala víc a víc a taky po něm stále více toužila. Nemohla vydržet hodiny, které neměli spojené, jelikož ho neviděla, nezvládala se učit bez toho, aby do ní její miláček šťouchal a vyrušoval ji a nedokázala si představit jiné večery než ty, které strávila s ním. Scházeli se stejně jako před nimi Blaise s Ginny, kteří si pro sebe bohužel zabrali neviditelný plášť, takže si oni sami museli vystačit pouze se zastíracími kouzly. Draco chytil Hermionin obličej do svých studených dlaní a dívka se zachvěla hned, co se blonďákova chladná kůže setkala s její rozpálenou pokožkou. Zmiozel se jí pousmál do rtů a užíval si tu překrásnou chvilku, u které si tak moc přál, aby nikdy neskončila. A Nebelvírka to neměla jinak. Jednou rukou mu zajela do jeho rozcuchaných blonďatých vlasů a vískala ho v nich, jelikož jí připadaly hrozně jemné a příjemné na dotek. Jenomže nic bohužel netrvá věčně, i kdybychom si to někdy opravdu přáli. Nejen, že Dracovi a Hermioně po chvíli došel vzduch, kteří potřebovali k životu, ale taky je vyrušilo hkasité odkašlání jakéhosi diváka. Oba se od sebe naráz odpojili a odskočili co jmnejdál to šlo, takže Hermiona, která byla rozené nemehlo, málem skončila ve sněhu na zemi. Draco chvilku vyděšeně, nervózně a zmateně těkal pohledem z brunetky na dvojici, která ho s úšklebky sledovala, ale hned co na ně zaostřil a konečně mu došlo, že je to pouze Blaise s Ginny, oddechl si. ,,Nechtěli jsme vás rušit," začal Blaise s pobaveným úšklebkem, ,,to opravdu ne. Jen... pokud nechcete aby o vás hned všichni věděli, měli byste být více opatrní. Před chvilkou kolem vás proběhl nějakej prvák a viděl vás, jak se tu muckáte, takže jak tomu tak bývá, začne roznášet fámy po celým hradě. Vsaď se, milej zlatej Draco, že o tom do večera budou všichni vědět." ,,O to právě jde," pousmála se Hermiona, ,,chtěli jsme to dneska říct Harrymu, Ronovi a ostatním." Ginny s Blaisem se rozesmáli, až jim do očí vhrkli slzy, zatímco Draco s Miou je nechápavě sledovali. ,,Chudák Harry si bude myslet, že jsme se na něho domluvili," vyšlo z Ginny pi chvíli nepřetržitého smíchu, ale místo aby tím Drscovi a Hermioně pomohla, spíš je ještě více zmátla. ,,Cože?" ,,Potter při nejmenším dostane infarkt," dodal Blaise a setřel si slzy ze smíchu. ,,Můžete se pro Merlinovy špičaté boty vyjadřovat jasněji?" Zamračil se blonďák a založil si ruce v bok. Neměl čas, ani náladu na takové nejasné hádankové řeči. Nebudou si tu přece hrát na Gandalfa, ne? ,,Chceme tím říct," uchechtla se Ginny, ,,že jsme mu o nás řekli dneska taky, takže pokud mu to půjdete říct i vy dva, bude si buď myslet, že jsme se na něho domluvili, nebo ho z nás klepne pepka." ,,Proč by ho měla klepat nějaká pepka?" Zeptal se Blaise nechápavě a zrzka si povzdechla. Chodila to s opravdovou trubkou. ,,To se tak jen říká, Blaisei," vysvětlovala Hermiona, ,,je to něco ve smyslu, že se z nás Harry zblázní." ,,To jo, ale proč zrovna pep-" začal znovu Zmiozel, ale tentokrát ho nenechal domluvit Draco. ,,Víš co? Nemysli na to,nech to plavat." Hermiona se na svého přítele vděčně usmála, chytila ho za ruku a znovu si s ním ptopletla prsty, načež vrhla naléhavý pohled po Ginny. ,,I kdyby z toho Harryho klep- teda, i kdyby se z toho třeba zbláznil, my mu o nás dneska řekneme," prohlásila pevně rozhodnuta vyplnit svá slova, ,,musíme." ,,Přesně tak," usmál se Draco, ,,buď dneska a nebo až se to roznese po hradě." Ginny se na ně zazubila a více se natiskla na Blaise. ,,Já vám do toho kecat nebudu, ale Harryho vám pak pomáhat táhnout a ošetřovnu taky nebudu, i když by tam Claire měla konečně společnost. Měli bychom za ní zase zajít." ,,Jak dlouho jsme tam už nebyli?" Pozvedl Blaise jedno obočí a všichni začali přemýšlet. ,,Okolo tří dnů?" Pokrčila Hermiona rameny, ale jedno jí to nebylo ani trochu. ,,To se musí napravit."
  ,,Někde tu přeci musí být! Claire přeci říkala, že z ošetřovny zamířil sem!" Zamračila se Hermiona a táhnouc za sebou za ruku svého blonďatého přítele Draca Malfoye, který se tvářil více než otráveně, se dál prodírala davem studentů, kteří se tlačili a překřikovali. Nechápa kam všichni tak spěchají. Jsou Vánoce a to je snad svátek pohody a klidu, ne? Tak proč ten spěch? Ona třeba hledala svého zelenookého kamaráda, aby mu řekla o jejím vztahu se Zmiozelem. ,,A jsi si tím jistá?" Zamručel Draco a trochu sykl, když mu do žeber narazil loket jakéhosi Havraspára, který ještě ke všumu v té samé ruce držel velkou, tlustou a těžkou bichli, kterou ho praštil do stehna a kdyby blonďáka stále netáhla dál hnědovlasá Nebelvírka, dávno by se zastavil a začal po něm štěkat a syčet, aby příště dával pozor. ,,Slyšel jsi co říkala Claire, Harry mířil do knihovny," trvala na svém Hermiona a dál natahovala krk, aby viděla, kde je davu studentů konec. Draci si odfrkl a ušklíbl se. ,,Ale prosimtě, co by Potter dělal v knihov-" ,,Je tady! Harry! Harry tady!" Černovlásek zrovna vycházel z knihovny, kam se ho na radu jejich dobré kamarádky Claire, rozhodli jít hledat a v ruce držel naprosto identicky vyhlížející knížku v tmavých deskách, kterou kdysi četl i sám Draco, hlavu měl sice sklopenou, ale hned co uslyšel Hermionino volání, zvedl zrak a hned co si jich všiml, usmál se a pomalu se vydal za nimi. ,,Ahoj," zazubil se na Nebelvírku, ale hned na to se podíval i na osobu stojící vedle ní. Kývl na pozdrav, jelikož stále nevěděl, jak se k Malfoyovi chovat a blonďák mu věnoval úsměv, což ho věru trochu zaskočilo. ,,Chceme si s tebou promluvit," promluvila do ticha naléhavě Hermiona a černovlásek znovu stočil pohled k ní, ,,osamotě a co nejrychleji." Harry otevřel pusu, aby něco řekl, ale přesně v ten samý moment jeho zrak zachytil něco, co ho okamžitě utvrdilo v jeho poťouchlé myšlence. Spojené ruce Draca a Hermiony se stále propletenými prsty. ,,Děláte si srandu?" Povzdechl si a ztrápeně si promnul čelo. Brunetka po něm vrhla zmatený pohled a blonďák pozvedl obočí. ,,Kam tím míříš?" ,,Chodíte spolu, že?" Hermiona vytřeštila oči a vrhla zaražený pohled po svém příteli, který se pouze pousmál. Holt si museli zvyknout, že mají inteligentní kamarády. Pansy si toho taky všimla okamžitě. Nejsou přeci slepí. Nebelvírka pootevřela pusu, ale nestačila nic říct a byla přerušena: ,,Ano, chodíme. Všiml jsi si toho sám, nebo ti to někdo řekl, Pottere?" ,,Popravdě obojí," ušklíbl se zelenooký černovlásek, ,,všiml jsem si toho sám už dřív a když za mnou dneska přišla Ginny s tím, že chodí se Zabinim,dal jsem si dva a dva dohromady, kor když máte propletené prsty... navíc mi to jaksi naznačila i Claire, která mě na to asi chtěla osychicky připravit." Hermiona se zazubila. ,,Ale nevadí ti to, že ne?" ,,Jak by mohlo?" Pousmál se unaveně Harry. ,,I kdyby, když jsi šťastná ty, jsme i my, navíc už mezi Nebelvírem a Zmiozelem taková nenávist neoanuje, tak je snad jedno, s kým chodíš a z jaké je koleje, ne?" Draco se vesele ušklíbl a musel uznat, že se mu Potter začal celkem zamlouvat. Byl vlastně stejný, jako Pansy. ,,Děkuju ti, Harry," rozzářila se Hermiona a vrhla se mu okolo krku, takže ho málem umačkaka v objetí. ,,Když je venku tak hezky a chcete to oznámit i ostatním, navrhuji vycházku do Prasinek, tam byste to mohli říct i ostatním, co říkáte?" Pousmál se černovlásek, když se od něho brunetka odtáhla a pomslu se vydal vpřed. ,,Lepší nápad bych nedostala," rozjasnila se Hermiona a z obou stran obklíčená urostlými chlapci, které oba držela za ruce, si vesele poskakovala chodbou vedoucí ke společenským místnostem, kde by mohli nabrat i zbytek svých přátel.

***