Dramione - Advent calendar

4.12.

Hermiona byla ve vyjímečně dobré náladě. Ptáte se proč? Nebylo by to proto, že by se jí díky další nápovědě od svého ctitele povedlo odhalit o koho se jednalo, ale byla mu na stopě. Pravý důvod, proč do Velké síně tak radostně poskakovala, byl ten, že se jim s Claire a Ginny povedlo z jejich seznamu vyškrtnout hned tři jména a to jen za pomoci logiky a dobrého zraku. Proč dobrého zraku? Povedlo se jim ve správný moment načapat Andrewa Kirkeho a Anthonyho Goldsteina, jak se ocicávali na chodbě se svýma frajerkama, o kterých dříve neměli zdání. Sice se netvářili moc nadšeně, když je Nebelvírky přistihli v tak intimní chvíli, ale pro Claire, Miu a Ginny to znamenalo další krok k výtězství. A proč škrtly Harryho? Černovlásek byl totiž tak hodný a usnadnil jim práci, jelikož při snídani pozval Claire na Vánoční ples. Musím vám říct, že takovou zástavu srdce černovláska snad v životě neměla. Myslela si, že tak skvělou zprávu nerozdýchá a hned potom, co řekla své ano, málem omdlela. Celý zbytek dne, až do oběda potom mluvila o tom, jaké má štěstí a jak je Harry úžasný. A Ginny s Hermionou ji nechaly. Věděly, co to pro ni znamená a nechtěly jí kazit radost. Ať si to holka užije, dokud může, tak nějak bych popsala jejich myšlení. Navíc, i jim srdce ten den zaplesalo vícekrát, než kdy jindy. Proč? Tak například Hermioně zvedlo náladu to, že dostala dobrou známku z Přeměňování... ne, teď už bez legrace, jelikož Mia má Vynikající vždycky. Hned z rána byla několikrát velmi mile překvapena. Například proto, že venku začalo sněžit a Bradavické pozemky tak začaly mizet pod bílou pokrývkou, která stále stoupala a zvětšovala se. Narozdíl od Claire sníh milovala a celý rok se těšila na zimu, kdy napadne, zatímco černovláska to měla naopak a během mrazu zůstávala v pohodlí hradu, s horkým čajem v ruce, schovaná pod dekou a mrmlala něco o tom, jak závidí zvířatům se zimním spánkem. A její nálada neklesla ani, když zrána vstoupila do Velké síně, aby se posilnila snídaní, ba naopak, ještě se zlepšila. Profesorka McGonagallová totiž zrovna společně s Kratiknotem zdobila stěny a utvářela tak perfektní, vánoční atmosféru. A Ginny to neměla jinak, tedy až na to, že jí srdce zaplesala i z důvodu lásky. Její milovaný jí totiž pozval večer ven, jako tomu bylo už přes měsíc, kdy se tajně scházeli buď v komnatě nejvyšší potřeby a nebo na liduprázdných pozemcích hradu. Proč tajně? Ginny si nemyslela, že by její přátelé a veřejnost ocenila, že chodí se Zmiozelem. S Blaisem Zabinim, který byl mimo jiné taky na seznamu možných ctitelů její nejlepší kamarádky. Nikomu o jejich vztahu neřekla a nehodlala to měnit. Držela ho v tajnosti, dokud to jen šlo. Nechtěla svým přátelům lhát, co hůř, Claire s Hermionou, kterým nikdy nic netajila, ale nešlo to jinak. Radši ani nechtěla myslet na to, co by se stalo, kdyby se o jejich vztahu dozvěděly. Odsoudily by jí a přestaly se s ní bavit? Začaly by jí nadávat? Vyhýbat se jí? Urážet ji, nebo ji přehlížet? I když jí to na holky nesedělo, všechni bylo možné. Nebelvírka, která chodí se Zmiozelem a tají to svým přátelům. No to by dopadlo... Chtěla jim to říct, ale zatím nenašla odvahu, kterou pro to potřebovala. Navíc, o jejím plánu prozradit jejich tajemství Claire a Hermioně nevěděl ani samotný Blaise, takže si o tom s ním musela prvně promluvit.
    Brunetka se ze zvyku zadívala na houf sov, který zrovna přilétal, na což je upozornil Dean Thomas, kterému nikdy nic neuniklo, a pohledem vyhledala sovího samce, který pro ni měl další dopis a tentokrát i jakýsi balíček. Neletěl však sám. Na stůl před Hermionu, Claire, Harryho, který si sedl hned vedle černovlásjy, jež z toho málem znovu omdlela, Ginny, jež upírala pohled na usmívajícího se Zmiozel, který zrovna cosi četl z novin, jež mu přinesl jeho výr a Rona, který snad od rána nemyslel na nic jiného, než na jídlo, přistál společně s Yami. Obě sovy ve stejnou chvíli nastavily nožku, ke které měly přivázané dopisy a hned, co si je jejich paničky- což Hermiona vlastně ani nebyla - , převzaly, spolu bok po boku vyrazily pryč. ,,Zvláštní," poznamenala Claire, ,,takovou náklonnost jsem u ní ještě neviděla." Ginny se pousmála a natáhla se přes stůl, aby viděla jméno na Claiřiné obálce, které bylo nadepsané fialovým inkoustem. ,,Tušíš od koho by to mohlo být?" Zeptala se a černovláska přikývla. ,,Podle barvy inkoustu soudím, že je to dopis od matky," povzdechla si a rozthla obálku, načež z ní vytáhla popsaný papír. ,,Copak není dobře, že ti píše mamka?" Zeptal se nechápavě Harry a Claire zavrtěla hlavou v zápor. On sám by se z dopisu od rodičů radoval, jenže... všichni víme, jak to černovlásek má a nemyslím si, že by se Dursleyovi obtěžovali s psaníčkem pro něho. ,,Se svou matkou nemám zrovna nejlepší vztah. Potom, co se můj otec upil k smrti, protože neunesl, že je jeho žena a dcera čarodějka, o čemž neměl do doby, než jsem dostala svůj dopis, nejmenší potuchy, přestala se se mnou stýkat, jelikož mi to všechno dala za vinu. Odvezla mě k mé, teď už bohužel zesnulé, babičce a od té doby jsem jí neviděla. Nezajímá se o mě. Je jí jedno, jak se mám, jaké mám známky a jak vůbec žiju. Do bitvy o Bradavice mi ani nenapsala, jenže potom jí asi došlo, že má dítě a musela se ujistit, že jsem v pořádku. Nenávidím ji. Za to, co mi udělala. Copak já můžu za to, že neřekla taťlovi o svých čárech márech a on to musel zjistit takhle?" Vysvětlovala Claire a Harry začal litovat toho, že se jí na to ptal, jelikož to pro ní jistě nebylo příjemné. ,,Promiň." ,,To je v pořádku, Potříku," zazubila se Claire, ,,nemusíš se omlouvat." Ginny se pousmála nad pohledem na objímající se dvojici a zaměřila se na Hermionu. ,,Tak co?" Pobídla začtenou brunetku a ta jí hned po přečtení zprávy od ctitele, dopis podala. ,,Nic moc, pořád jsem stejně zmatená, jako u prvního vzkazu," povzdechla si.

Má milá Hermiono,
Protože vím, jak miluješ zimu, Vánoce a především sníh, koupil jsem ti jistou maličkost, aby ti neomrzly prsty na nohou.

Přece nechci, aby moje princezna nachladla kvůli studené podlaze a proto potřebuješ něco teplého na nohy. Chlad je někdy příjemný, ale umí to být pěkný neřád a pokud si člověk nedá pozor, dokáže i ublížit.

Doufám, že svůj dárek využiješ co nejlépe a bude ti k užitku.

Jinak, všiml jsem si, že tvou kamarádku Claire dnes pozval na ples Harry Potter, tak jí ode mne vyřiď gratulaci. Snad jí při tanci nepošlape střevíčky, byla by jí škoda. Z vás tří je zatím volná pouze Ginevra, že? A jelikož vím, že tohle jistě čte, chci jí říct, že vím o někom, kdo by si s ní zatančil rád. Jistě ví, jakého jinocha myslím... pozve tě brzy, to se neboj, Ginny.

Teď už však znovu mluvím k tobě, Hermiono. Doufám, že ti jde moje odhalování a já nebudu muset čekat moc dlouho na to, až se mi konečně pochlubíš s tím, že jsi mě jakožto nejchytřejší čarodějka téhle doby, odhalila.

Měj se moc hezky a hlavně nenechej Pottera, ani nikoho jiného, kromě Claire a Ginny mé dopisy číst.
Tvůj ... .

,,Co to tam máte?" Pzval se Harry a natáhl ruku k Ginny, pokoušeje se jí vytrhnout dopis z rukou. ,,Žádný takový," ušklíbla se zrzka, ,,to je soukromá věc." Podala dopis Hermioně a ta ho po přeložení schovala do kapsy od své mikiny, aby se nedostal do špatných rukou. ,,A co já?" Vyjekla Claire, která jako jediná ze tří Nebekvírek neměla ani potuchy o tom, co se v dopise psalo. ,,Tobě ho dám přečíst na pokoji," usmála se Hermiona a černovláska souhlasně přikývla. ,,A jaktože ho může vidět ona a ne já?" Zamračil se Harry a Claire, která měla doteď položenou hlavu na jeho rameni, aniž by to někomu z nich přišlo divné, nebo na to kdokoli narážel, se uchechtla a napřímila se. ,,To jsou holčičí věci, víš? Ale pokud chceš, dám ti přečíst můj dopis od matky, stejně v něm není nic zajímavého." ,,Ne, děkuju." Hermiona už jejich konverzaci nevnímala, jelikož se vrhla na rozbalování svého balíčku. Bylo v něm nějaké oblečení, tím si byla jistá už z pouhého doteku, jelikož byl dárek měkký. Roztrhla papír a vytáhla pár bavlněných a chlupatých ponožek v rudé barvě, posetý bělostnými vločkami a s bočním nápisem Merry Christmas. ,,Téda," vydechla s úsměvem a pořádně si svůj dárek prohlédla. Byly překrásné a příjemné na dotek. ,,Ty jsou krásné," zazubila se Ginny. ,,Páni. Od koho je máš, Hermiono?" Zeptal se,Harry zaujatě a brunetka se pousmála. To ví jen ON sám. ,,Víš, Harry.. já ani sama nevím."

***