Dramione - Advent calendar

18.12.

Ginny měla jediný úkol. Dostat do své moci vlas Draca Malfoye. Ne, nemýchala s přáteli mnoholičný lektvar, i když by se tím mnoho věcí vyřešilo, ale měla s Claire takový menší plán, že až si bude Hermiona rozbalovat svou další nápovědu a dárek, nenápadně ho k poště přiloží a upozorní ji na to. Tím pádem by jí konečně mohlo dojít, kdo je její ctitel, jelikož už to Ginny řekla i Parvati Patilové, takže byla opravdu jediná, která to stále nevěděla, vyjímkou Nebelvírských chlapců a dívek, se kterými se zas tak moc nebavili a neměli potřebu jim to říkat, navíc na tu zprávu museli například takového Harryho, nebo Rona, psychicky připravit a říct jim to pomalu tak, aby to pochopili. A Ginny svůj úkol splnila na jedničku s hvězdičkou. Jak to udělala? Jednoduše. Jelikož je Blaise, nejlepší kamarád její "oběti" a přitom i její přítel, zaúkolovala ho, aby Dracovi vlas vytrhl a nebo ho jinak získal on, jelikož ona by se k Malfoyovi nedokázaka ani přiblížit tak, aby nic nepoznal. Nebyl totiž tupý, jako Crabbe a Goyle, kterým stačilo pouze naservírovat muffiny s uspávadlem a oni jim sedli na lep. Naopak, byl velmi vychytralý, takže i Blaiseovi samotnému se od něho jenom obyčejný vlas dostával opravdu těžko, protože si Draco své blonďaté prameny opečovával, jako nějaký poklad. Takže to nakonec skončilo tak, že mu ho Zabini vytrhl ve spaní a když se pokoušel nepozorovaně odplížit z místa činu, zakopl o svou vlastní nohu a Malfoy se probudil. Blaise se mu sice snažil namluvit, že byl náměsíčný, ale Draco ho i tak začal podezírat z toho, že se buď zbláznil a šmíroval ho při spánku a nebo se mu hrabal ve věcech.
  ,,Máš ho teda?" Zeptala se Claire a nedočkavě pohlédla na svou zrzavovlasou kamarádku, která se celá udýchaná opírala rukama o kolena a snažila se popadnout dech. Běžela totiž přes celý hrad a několikrát zabloudila na pohyblivém schodišti, které se pro ti ní dneska snad spyklo. ,,J-ja-sně," vyhrkla Ginny a znovu prudce vydechla. ,,Ukaž, kde ho máš?" Claire byla v tu chvíli nadšená stejně jako Draco předešlý den, když mu Hermiona potvrdila, že se jí dárek od něho líbí. ,,Dobré jitro slečno Wooring- pane bože slečno Weasleyová! Co se vám stalo?" Ozval se zničehonic za zrzčinými zády poměrně zděšený hlas madam Pomfreyové. ,,N-nic," pokusila se o úsměv Ginny a podřepla si, aby se jí lépe dýchlo. ,,Opravdu? Nevypadáte že byste-" ,,Ginny se pouze zadýchala při běhu, je v pořádku, madam Pomfreyová, opravdu," přerušila ji Claire a pousmála se. ,,Ale-" začala ošetřovatelka znovu protestovat, ale tentokrát ji nenechala domluvit samotná zrzavovláska. ,,O-opra-vdu jsem v po-řád-ku, madam Pom-freyová." ,,No tak dobře," zamračila se a dala se na odchod, ,,ale nebuďte tu moc dlouho, slečno Weasleyová. Slečna Wooringtonová musí odpočívat." ,,Jistě, ma-dam," zazubila se Ginny a s povzdechem se usadila na židli vedle Claiřina lůžka. ,,Tak kde ho máš? Ukaž ho!" ,,Co...? Jo- aha, tady," vyhrkla Ginny a zaštrachala v kapse od svých kalhot, načež vytáhla malou ampulku s blonďatými vlasy uvnitř a podala jí své kamarádce. ,,Skvěle," rozzářila se Claire a převalila ampulku v dlani, ,,ale jak jsi je získala?" ,,Blaise pomohl," ušklíbla se Ginny. ,,Tak to jo," uchechtla se černovláska, ,,takže plán je jasný?" ,,Jasně, že jo." ,,Hlavně to udělej nějak nenápadně, aby si Hermiona ničeho nevšimla." ,,Neboj, mám to zmáknutý," mávla nad tím rukou Ginny a Claire si povzdechla. ,,No jen aby." Zrzka se s úsměvem od ucha k uchu rozhlédla po ošetřovně a s překvapením zjistila, že je tu Claire už opravdu úplně sama. ,,Kde je vůbec Heather?" ,,Pomfreyová už propustila i ji... a to pořád nemůže mluvit! Ale já, já tu musím trčet pořád," prohodila nevrle Claire a rozhodila rukama- teda, jen tou levou, jelikož ji pravé rameno na takové blbosti ještě pořád až moc bolelo, ,,chtěla bych tam být s vámi... dokonce mi chybí i to věčné strhávání bodů a školní tresty... alespoň byla legrace, tady jsem jen já a depresivní bílé stěny... proč nejsou třeba černé? Taková pěkná barva..." ,,Hele a nebudeš tu osamělá? Dneska se za tebou totiž kvůli naší "akci" zastavit nemůžeme," povzdechla si Ginny, ale černovláska se zazubila. ,,Ani ne. Harry mě půjde navštívit, za chvilku by měl dorazit. Konečně ho odtud nebudete vyhánět." ,,To je dobře," ušklíbla se zrzavovláska.
   ,,Tak už to konečně rozbal, ty trdlo!" Vyhrkla nedočkavě Ginny a měla chuť Hermionu zavraždit za to, že je tak napíná. Před chvilkou jim Frigus - ano opravdu slyšíte dobře - , donesl poštu - a ano, Hermiona se divila taky - , a kromě dopisu měl v drápech také do balícího papíru zabalený dárek, který byl nejméně dvakrát větší, než on samotný. A i když byla brunetka zpočátku zaražená, jelikož to bylo vůbec poprvé, co jí poštu od ctitele přinesl někdo jiný, než jí moc dobře známý, soví samec, pokud teda nepočítám den, kdy od něho dostala samotného Friguse, jelikož to s dopisem přiletěl on. ,,Ginny má pravdu, Mio! Už nás krucinál nenapínej!" Zaúpěla Parvati a Herm se tedy dala do rozbalování svého dárku, dopis už totiž měly dávno přečtený. Stálo v něm:

Má milá Hermiono,
Omlouvám se, pokud máš radši delší dopisy, ale poslední dobou vlastně ani nevím, jak mám to, co cítím popsat slovy, takže ti to raději řeknu z očí do očí, ano? Bude to lepší, než ti psát slohovky o tom, jak jsi úžasná a z čeho všeho jsi mě vlastně vytáhla. Kvůli tobě jsem se změnil, díky tobě jsem se začal radovat ze života a vážit si každé veselé minuty. To nejhorší už snad máme za sebou, ne? Pán zla je po smrti a i když každý z nás přišel o to nejcennější, co existuje, žijeme dál a myslím, že teď mluvím za všechny, když ti řeknu, že jsme ochotni se bít za ty, co milujeme a kteří pro nás třeba i zemřeli. Ale... bude to vůbec potřeba? Doufám, že ne. A kdyby něco... je tu Potter, ten nás vytáhne z problémů, tedy, pokud si nebude muset zavazovat tkaničky, to mu stále nejde... a máme na své straně tebe, takže bychom stejně vyhráli.
Nu nic, nebudu se moc rozepisovat. Už tak je tenhle dopis dost dlouhý, takže ani nevím, proč jsem ho na začátku nazval krátkým... to je jedno.
Dnes jsem ti poslal hlavní součást tvého plesového outfitu. Každá z dívek už šaty má, že ano? Ale ty jsi tvrdila, že je stále nemáš. Tak jsem se ti rozhodl darovat ty nejcennější, které u sebe mám. Jsou po matce, z jejího Vánočního plesu, když byla ještě mladá, tak ti snad padnou dokonale. Nejsou sice nic moc extra, ale mě se opravdu líbí.
Pozdravuj kamarádky a užívej života, princezno,
Tvůj ... .

Hermiona konečně roztrhla balící papír a s úžasem spadlou bradou z něho vytáhla okouzlující, černozelené šaty. ,,Páni," vydechla Parvati a podívala se na Ginny, která neměla slov. Draco totiž vybral ty nejhezčí šaty, které kdy viděla. ,,Zkus si je," vypadlo ze zrzky nakonec a tak Hermiona stále poměrně zaražená vstala a vydala se ke své posteli, aby se převlékla, jelikož doteď kempovali na té Claiřiné, aby si alespoň trochu připomněli, že tu s nimi je. ,,Ty jsou naprosto nádherné," vyšlo z Ginny hned, co si Hermiona své plesovê šaty oblékla. Brunetka se prohlížela v zrcadle a stále nemohla najít žádná slova. Jakoby o ně nadobro přišla. Šaty byly celé sladěné do tmavě, až borově zelené barvy, končily Mie zhruba u kotníků a po celé délce byly překryté černou síťkou, která se většinou používá hlavně na sukně. Co Hermioně vyhovovalo bylo to, že měly kulatý a opravdu malý výstřih a žádné rukávy, takže byly pouze ramínkové. Na to, že byly po matce jejího ctitele byly naprosto... kouzelné. Pohodlné, nádherné a prostě takové, o kterých Hermiona snila. ,,Já nemám slov," vydechla a měka co dělat, aby se štěstím nerozplakala. Ginny rychle z kapsy vytáhla Dracův vlas a tak, aby si toho nikdo nevšiml, ho pohodila na peřinu. Nesměla na to zapomenout. ,,Tak to je budeš muset pěkně rychle najít," ušklíbla se zrzka a chytila vlas do prstů, jakoby to snad byla její pinzeta, ,,něco jsem totiž našla." ,,Našla? A co?" Nahrnula se k ní Parvati, která zrovna stála u Hermiony a upravovala jí ramínko od podprsenky, aby jí nepřekáželo a zbytečně nevykukovalo zpod šatů. ,,Vlas?" Pozvedla brunetka, která se opatrně usadila na postel vedle nich tak, aby nezmačkala své šaty. ,,Ano," přikývla Ginny, ,,a asi upadl z těch šatů... nebo z toho dopisu." ,,Chceš tím snad říct, že patří jemu?" Podivila se Parvati a pokusila se jí vlas sebrat. Ginny však škubla rukou a uhla. ,,Opatrně," zamračila se, ,,je to cenné vodítko." ,,Stačilo by ho přihodit do mnoholičného lektvaru a napít se z něho a po tom co byses probudil, bys hned věděl, ta koho se vydáváš," povzdechla si Hermiona. ,,Chceš tu snad teď mýchat lektvary?" Pozvedla Ginny jedno obočí. ,,To ne, ale-" ,,To fakt neznáš jiný způsob, jak zjistit kdo to je?" Zeptala se jí Parvati, která stejně jako její zrzavá kanarádka moc dobře věděla, kdo se pod maskou ctitele schovává, i když on samotný o tom nemá ani páru. ,,Co třeba, si ten vlas prostě prohlédnout?" Navrhla Ginny dřív, než stačilo Hermiona cokoli říct a vodítko jí předala. ,,Je... blonďatý~" vyhrla po chvíli zkoumání brunetka a překvapeně zamrkala. Ginny se v duchu ušklíbla. Tohle bychom měli. Za to Parvati se usmála doopravdy. Konečně jí to došlo. ,,Je to blonďák."

***