·ᴴᴬᴾᴾᵞ ᴱᴺᴰˢ· fack

❦Victoria day❦

Zkuste prosím ignorovat to, že v příběhu jsou 2 Gavinové. 1. Jackův otec a
2. chlapec, kvůli kterému se Asher dozvěděl o Jackově dřívější situaci na té párty. Jméno jsem tam v minulosti jen tak plácla a teď se ukázalo, že i Jackův otec se jmenuje Gavin a mně to po celou dobu příběhu tak trochu nedošlo. Takže kdyby to jméno bylo nějak povědomé, ano, chápu proč.

///pohled 3. osoby\\\

Den začal pro oba chlapce dobře.
Venku bylo krásně. Bylo slyšet cvrlikání ptáčků v zelených korunách stromů, kterých listy šustily, kvůli teplému vánku proplouvajícímu již zmíněnými korunami. Slunce se svými paprsky opíralo do každého předmětu v dosahu, protože se již blížil konec května.

Oba chlapci Jack a Finn se v pokojích svých domovů připravují na dnešní večer. Proč? Důvod je prostý. V celé Kanadě se slaví Victoria day, takže celý Vancouver už druhý den žije průvody, jídlem, hudbou a vším možným. Letos to vyšlo na pondělí, což znamená slavení celý víkend, což znamená prodloužený víkendu o jeden den, což znamená, že Asher a Sarah budou moci strávit více času s Jackem. Dnes se všechny rodiny našich hlavních hrdinů chystaly přidat k oslavám v nedalekém parku. Jídlo, hudba, plakáty, barvy všeho druhu, atrakce. Slaví se to každý rok a tenhle je Jackův vůbec první.

Zpátky do přítomnosti. Je sobota 12:06 a Jack Dylan Grazer, 16 letý za chvíli 17 letý stojí před zrcadlem a prohlíží si svůj outfit s očividným zklamáním na tváři po dlouhé době vybírání. Na slavnosti mají být všichni. A když se řekne všichni, myslí se tím VŠICHNI. I Finnova rodina. Přesněji matka, bratr číslo 1, bratr
číslo 2 a... otec. Jacka mrazí po zádech jen z pomyšlení na něj a to ho nemusel ani nikdy vidět.

Budou tam i Jackovi rodiče. Jeho matka přijede s Asherem a Sarah přibližně za hodinu. Jack se nemohl dočkat, až je představí svým, teď už ne novým, ale jen přátelům.

„Proč si nenecháš poradit?" ozval se Gavin Grazer ode dveří chlapcova pokoje. Opíral se jedním loktem o futra a s pobavený výrazem na tváři se díval na Jacka.

„Myslím, že když se tě budu ptát na dobrý oblečení, které zaujme kluka, tak by ses zase rychle ztratil." zasmál se trochu Jack a svěsil vyčerpaně ramena. „Nemám nejmenší tušení, co se mnou je." prohrábl si své kudrnaté vlasy a ruku v nich na chvíli nechal. Pak ji dal zpět podél těla a otočil se ke svému otci. „Jsem vyčerpanej a to ta slavnost ještě ani nezačala."
podíval se na sebe v zrcadle. „Určitě to zkazím."

Nad tímhle úsměv Gavinovi spadl a nahradilo ho lehké zamračení. Nerad viděl svého syna v tomhle stavu. Chtěl ho vidět šťastného. „Nic takového neříkej. Pamatuji si, jak jsem tu ještě mladej bydlel a vždy jsem si to užil." pousmál se.

„Nejde mi o slavnost." povzdechl si Jack. „Jde mi o něco jiného..."

„Spíše o.. někoho.." poznamenal Gavin a vkročil do pokoje. Přišel za Jacka, opřel se trochu o postel se zkříženýma rukama a navázal oční kontakt se svým synem skrz zrcadlo. „Víš, že se mnou můžeš mluvit. O čemkoli. Jsem tu pro tebe a-"

„Já vím." uklidnil ho Jack a sklopil hlavu. „Já vím." zopakoval. „Já jen.. jen nevím, o co se tu vůbec snažím.." hrál si s prsty. „Co od toho očekávám," slabě se zasmál. „vždyť je jasné, jak to skončí." rozpojil ruce a zůstal stát na místě stále se sklopenou hlavou.