·ᴴᴬᴾᴾᵞ ᴱᴺᴰˢ· fack

What if... ➳

(V jedné části kapitoly se objeví písnička Heather, tak si ji k té části můžete pustit. Bohužel mi nejde dát písnička do médií, tak si to pusťte někde vedle na počítači, či pokud ji máte v mobilu, tak přes něj. Stojí to za to.)

*úterý*

Seděl jsem na posteli, tentokrát jsem držel desky já, opřený zády o zeď za mnou a kreslil Finna, který si něco brnkal na kytaře. Na chvíli jsem zastavil a jen se na něj díval. Vlasy mu padaly do obličeje, který oslňovaly sluneční paprsky procházející místností. Mohl jsem na něm oči nechat. Seděl na židli, směrem ke mně. Malinko se usmál a zvedl pohled. Asi ucítil můj. Ale já jím neuhnul. Nepodíval jsem se jinam. „Copak Jackie?" zeptal se. „Zahraj něcoooo." škemral jsem. „A co bych měl zahrát?" zazubil se. „Cokoli, cokoli tě teď napadne." odpověděl jsem. On sklopil hlavu, podíval se na kytaru, pak na mě a zahrál předehru písně, kterou znám nazpaměť. „Wise men say.... only fools rush in... But i can't help... falling in love..with..you.." jeho hlas zněl nádherně. Vzal jsem si židli, postavil ji před něj čelem ke mně, posadil se na ni obkročmo, podepřel si ruce a díval se na něj. Podíval se na mě a já naznačil, ať pokračuje.
„Shall i stay? ....Would it be a sin? If i can't help.. falling in love...with...you.." Po chvíli jsem se přidal do zpěvu. „Take my hand... take my whole life...too." Podíval se mi do očí a zpívali jsme dál. „Cause i can't help...falling in love...with..you.."
F: „Like a river flows,"
J: „shorely to the sea.."
F: „Darling so it goes, some things.."
J: „..were mean to be.."
J&F: „ Take my hand,.. take my whole life too.. Cause i can't help.. falling in love with..you. Cause i can't help falling in love with you... But i..can't help...falling..in..love.. with.....you.." dozpívali jsme.
„Chceš to zkusit?" zeptal se mě. „Nene, díky mám tam něco rozdělaného." „A co jako?" „To je překvapení." „Nesnáším překvapení." „To já taky." zasmál jsem se.

*středa*

Finn se začíná chovat zvláštně. Jako vážně zvláštně. Někdy se mě jen tak rukou dotkne, když ležíme na posteli a čumíme do stropu a jindy si připadám, jako by se mě snad tak štítil, že se bojí sebemenšího doteku.
Byl večer, my v pokoji, Finn seděl na posteli s notebookem a já se strašně nudil. „Heej pojď něco dělaaaaat." zakňučel jsem a nohou do něj rejpnul. „Vydrž." řekl. „Finneee, Finnouši, Finníku, kreténe,.." „No co chceš?" zvednul pohled a já se malinko uchechtnul, jelikož zareagoval až na poslední oslovení. „Já se nudím." Neodpověděl. Vstal jsem a hodil po něm polštář. „Co je?!" „Nic." letěl další polštář. „Přísahám, že jestli po mně hodíš ještě jeden-" Další polštář. „Tos přehnal!" odložil notebook na stůl a já začal zdrhat. Sahal jsem na kliku, ale on mě zvedl do vzduchu, hodil na postel a začal lechtat. „Nenene prosím dost!!" křičel jsem mezi smíchem. Začal jsem ho lechtat taky, jenže to mi on chytil ruce, převalil mě na záda, sedl si na mě obkročmo a znova začal lechtat. Vrtěl jsem se, snažil se kopat, dát mu ruce pryč, ale nešlo to. Ze smíchu mi slzely oči a bolelo břicho. Přestal s lechtáním, chytil mé zápěstí, které držel vedle mojí hlavy a čekal, až se dosměji. Začal jsem pomalu dýchat a uklidnil se. Pořád jsem se, ale usmíval. Přiblížil se k mému uchu a já ztuhl. Dýchal mi na krk a zas mi naskočila husina. Palcem dvakrát pomalu přejel po mém zápěstí a silně ho stiskl. „Mě nepřepereš Grazere." zašeptal mi do ucha. Občas mám pocit, že ví, co se mnou dělá a jen si se mnou tak hraje.

Vstal a přešel k notebooku. Za chvíli se po místnosti z Finnových repráků rozezněla píseň Heather od Conana Graye. „Jako vážně?" nadzvedl jsem obočí. „No co. Je hezká." řekl. „Vždyť je to teď úplně všude." „Ale i tak se ti líbí." zašklebil se. „No za chvíli mi začne lézt na nervy." „Dnes ještě ne. Dnes si ji užijeme." rozhodl. Finn má zabudované repráky po celém pokoji, takže píseň byla slyšet všude kolem nás. Docela hustý bylo, že to zapnul na 8D music, takže se to kolem nás k tomu točilo a já si připadal jako na kolotoči. „..me in your sweather" rozezpíval se Finn. Musel jsem se zasmát, když jsem viděl jeho vážný výraz. Založil jsem si ruce za hlavu a pozoroval, jak se snaží trefit do textu a snaží se nepopadnout záchvat smíchu, který jsem v tu chvíli málem chytil já. „as she walks by.." usmíval se na mě a já na něj. Začal se sám houpat do rytmu a zavřel u toho oči. Vypadal kouzelně a byl roztomilý. Pak začal refrén. „Why would you ever kiss me? I'm not even half as pretty." točil se dokola a koukal do stropu. Teď zas vypadal hrozne vtipně. „But you like her better.." podíval se na mě. „Wish i were heather.." zašeptal jsem. On dál zpíval, dělal u toho grimasy, vtipné obličeje a já si začal uvědomovat, že ho mám rád nejspíš ještě víc, než si myslím. Tohle není jen zalíbení. Nikdy jsem tohle k nikomu necítil. Jen k němu. „But than again kinda wish she were dead as she walks by.." přišel ke mně blíž „...for sore eyes.." chytil mě za ruce „...blue sky.." zvedl mě a já si před něj stoupl „while i die." usmál se. Stále mě držel za ruce a oba jsme si potichu zpívali. Jednu ruku mi pustil a protočil mě. Nechal jsem ho, ať si dělá, co se mu zlíbí a otočil se zase k němu. Zase mi chytil druhou ruku a zadíval se mi s úsměvem od ucha k uchu do očí. „Wish i were heather." zašeptali jsme oba, ale ani jeden jsme toho druhého přes tu hudbu neslyšeli. Tentokrát mě Finn znova na místě otočit zády k němu, stále držel mé ruce, takže jsem je měl zkřížené na hrudi a on se začal se mnou houpat do rytmu. Bradou se opřel o mé rameno a já ztuhl. „Užij si to trochu Jackie." zašeptal mi do ucha. Wish i were.... „Heather." řekli jsme oba. Dál se se mnou jen pomalu houpal do rytmu písničky, držel mě za ruce prakticky v objetí ze zadu. Měl jsem zavřené oči a on nejspíš taky. S jeho opřenou bradou, teď už o můj krk, jsem se nechal unést tomu úžasnému pocitu. Malinko hlavu nadzvedl a lehoučce si ji opřel o mou. Wish i were....

*čtvrtek*

Dny u Finna probíhali celkem rychle a už tu byl čtvrtek. Zítra mám jít domů a jsem tu poslední den. Bylo asi sedm večer a my se rozhodli, poprvé za celou dobu, co jsem tam, navštívit Wolfhardovic vnitřní bazén. Ano, u nich je to opravdu luxus na třetí. Došli jsme v plavkách dolů, otevřeli dveře k bazénu a tam byl Theo. Měl zavřené oči, ruce pod vodou a usmíval se. „Kde je Boris?" zeptal se Finn. On vytřeštil oči a párkrát němě zaklapal pusou.
„N-nev-ím." zhluboka se nadech. Chtěl jsem něco říct, ale najednou se z pod Thea vynořil Boris. „No ty kráso! To musíme někdy zopakovat-" „Sklapni!" přerušil ho Theo. „No tak to jsem vidět nemusel." řekl Finn. V tu chvíli přišel Miles. „Ehmm......přišel jsem o něco?" podíval se na nás. Zakývali jsme hlavou. „A chci vědět o co?" zeptal se znova. A my zavrtěli hlavou. „Hele Finne, to ještě není tak hrozný. Byl jsi někdy doma, když to dělali naši? To je teprve horor." řekl Boris a my se na něj podívali. „Já se vyspal s učitelkou." řekl Miles a tentokrát jsme se všichni pomalu otočili na něj.
.........
„Tak to jsem zase slyšet nemusel." řekl zhrozeně Finn. „Já myslel, že se tu svěřujete." hájil se Miles. „Kolik jí bylo?" zeptal se Boris. „Asi 25 myslím." odpověděl mu Miles. „Joooo to ještě jde." Bavili se tam a my na ně koukali s otevřenými pusami dokořán. „Tuhle konverzaci nehodlám nadále poslouchat." řekl Finn, odešel a já za ním.
„Půjdeš ještě do bazénu?" zeptal jsem se ho. „Jo, já jen..." promnul si čelo. „Někdy si říkám, že to snad nejsou ani moji bratři." řekl. „Joo, to tě docela chápu." zasmál jsem se. „Tak teď už pojď." chytil jsem ho za ruku a vedl k bazénu. Když jsme tam přišli, Miles už byl ve vodě taky. „To vám to trva-" přerušil Thea Boris tím, že mu potopil hlavu. Skočili jsme za nima do vody a dělali kraviny. Ve vodě jsme byli asi tři hodiny. Pořád jsme se navzájem topili, hráli kohoutí zápasy, jelikož ten bazén je fakt velký a furt jsme nějak blbli. Nakonec jsme zůstali v bazéně jen já a Finn.

Byl nějak uprostřed bazénu a zase se na mě jen díval. Byl jsem opřený o kraj a snažil se vymyslet nějakou netrapnou konverzaci. Štvalo mě, jak na mě pořád kouká. „Hele, já vím, že jsem k sežrání, ale nemusíš mě tím pohledem doslova-" Přerušil mou poznámku tím, že ke mně rychleji připlaval a přiložil mi ukazováček na rty. Nic neřekl. Otevřel pusu, že něco řekne, ale zase ji zavřel. Přiblížil se ještě blíž. Já chtěl couvnout, ale byl jsem bohužel na kraji bazénu. Měl sklopenou hlavu, já naopak zakloněnou, abych mu viděl přímo do očí. Mají prosvícený bazén, takže jeho dokonalou tvář osvětlovala namodralá záře procházející skrz vodu. Prstem mi po rtech, které hypnotizoval pohledem, přejel ze shora dolů a tou samou rukou chytil mou tvář. Cítil jsem to pouto. Cítil jsem tu energii, chtíč a touhu. Chtěl jsem to víc, než cokoli na světě. Chtěl jsem ho políbit. Znovu.

Zavřel jsem oči a čekal, až to konečně udělá, jenže on místo toho rychle pustil mou tvář a vylezl z bazénu. „Finne-" to ale už byl vevnitř. „Já jsem fakt idiot.." bouchl jsem rukou do kraje bazénu, otočil se, opřel si o něj ruce a schoval si hlavu do dlaní. Cítím se zase jako pouhá loutka, se kterou si někdo hraje. Byl jsem na něj hrozně naštvaný. Nemůže se sakra už rozhodnout?!!

V bazéně jsem byl další půl hodinu. Když jsem přišel do pokoje, Finn už ležel v posteli a vypadal, že spí. Udělal jsem vše potřebné a taky si k němu lehl. Přemýšlel jsem nad tím, co se stalo v bazéně, co se stalo včera, jak jsme spolu tancovali, jak mě lechtal a pak mi prsty přejel po zápěstí. Ty pohledy. Co když ke mně taky něco cítí. Co když s ním ten polibek přeci jen něco udělal? Zítra si s ním o tom promluvím..

Doufám, že se líbí.
Děkuji za krásné komentáře. Moc si toho vážím. Jen nevím, jak často teď budou vycházet kapitoly, když bude škola, ale já si nějaký ten čas najdu. To slibuji.
💞