Myslím, že jsem se zamilovala...

3.kapitola

„Charlie, vstávej! Už jsme tady!"
Když se rozkoukám a konečně mi dojde kde jsem, vystoupíme a následuju matku, která se přede mnou promenáduje jak nějaká
modelka na svých obřích podpatcích. Já si dnes vzala pohodlné tenisky, protože jsem nevěděla kam všude budu muset jít a klopýtat po celé škole v podpatcích se mi moc nechtělo.
Dojdeme k malému stánku postaveném na obrovském trávníku.
„Ahoj, ty seš tady nová?" zeptá se mě malá blondýna stojící za stánkem.
Než stihnu něco říct, matka odpoví za mě:
„Ano, a kam se máme jít nahlásit nebo tak něco?"
Blondýna se na mě podívá s výrazem plného pochopení a já se na ni přátelsky usměju.
„Vaší…"
„dceru" dopoví matka.
„Díky. Vaší dceru mi tady klidně můžete nechat, postarám se o ni." Matka se na mě podívá a obejme mě. Potom mi dá pusu na tvář.
Já jen protočím panenky.
Potom se mnou snad stokrát rozloučí, nasedne do auta a odjede mi odložit věci do úschovny.
„Ahoj ještě jednou. Já jsem Amy,
průvodkyně. Snad se ti tady bude líbit."
řekne mi blondýna s přátelským úsměvem který trochu překrývají její rovnátka.
Než stačím něco říct, chytne mě za ruku a vleče mě do školní budovy. „Takže, tady se učí matematika, to je mimochodem můj nejoblíbenější předmět, jako u spousta dalších studentů.
Tady je tabulka, kde se můžeš zapsat na různá školení a kroužky..."
Jejímu výkladu moc pozornosti
nevěnuju.
Spíš se koukám na moderní vybavení této školy.
Je nádherně zařízená.
„A jak už sis mohla všimnout, nenosí se tady uniformy jako na jiných San
Franceských školách."
Tak to se mi ulevilo.
Ta uniforma by mi totiž nemusela slušet.
„První hodina začíná za 20 minut, a je v učebně tady nalevo."
Ukáže Amy na třídu vedle nás.
„Teď ti ukážu kde budeš mít skříňku." Amy mě vede chodbou plnou studentů.
Všichni se za námi otáčejí.
Ježíši, tohle jsem přesně nechtěla. Snažím se soustředit na Amy, ale moc mi to nejde.
Nemám totiž ráda přehnanou pozornost.
Amy mě konečně dovede před mojí skříňku.
Je celá modrá, a vevnitř má několik
poliček.
„Jé, to je ale náhoda, máme skříňky vedle sebe!" zaraduje se Amy.
Mám takový pocit, že by z nás mohly bejt kamošky…
Než se nad tím stihnu ještě víc
zamyslet, Amy mi vrazí učebnice do skřížených rukou.
„Tak si užij svůj první den, a na učebnici z Matiky máš moje číslo." Amy zmizí za rohem a já si uklidím věci do své nové skříňky.
Než se vzpamatuju, zazvoní a já rychle přiběhnu do mý nový třídy na
levo.