Tom se probudil a všiml si dívky spícímu mu na hrudi. Byla kouzelná, ale ještě kouzelnější byla když se na něj usmívala. Pozoroval jak lehce oddechuje a vzpomínal na jejich první společné Vánoce. Dostal to co hledal a určitě se toho nehodlal vzdávat. Samozřejmě ještě chtěl moc, ale tu už měl na dosah ruky, jen jí se mu nedařilo dostat. Ala jak se říká nic není nemožné. Když si všiml, že se probouzí ihned zavřel oči a dělal, že spí.
Začala se probouzet a když otevřela oči všimla si něčí hrdi. Zaraženě se podívala na kom to jen spala a lehce sebou cukla. Jeho ruka jí pomalu pohladila po zádech, ale ona se mu chtěla vykroutil. Což jí nepovolil. Přitiskl si jí více k sobě a otevřel oči. ''Jsou nejspíš tři ráno, můj anděli'' pozdravil jí strčil jí vlasy za ucho. ''Já vím, Tome. Ale chtěla bych se dojít převléknout, pustil by si mě?'' zeptala a nasadila chladný výraz. On se jen zasmál a podíval se jí do očí. ''No tak už ti nikdo neublíží. A teď, můj Anděli bych chtěl jestli by si šla na tu další Křiklanovu večeři se mnou, šla by jsi, prosím?'' zeptal se a nasadil štěněcí výraz, u kterého věděl, že tomuhle výrazu neodolá. A taky, že měl pravdu.
Zčervenala a usmála, tak jako vždy když se na ní takhle podíval. Vždy mu říkávala, že je takhle roztomilý. ''Dobře, budu ráda když mě doprovodíš. Ale nebudeš nic zkoušet. Jasné?'' odvětila a on jí konečně pustil. ''Jak si má jediná přeje. '' řekl, vzal její ručku a s úklonou ji políbil. Pak už jí konečně pustil a pozoroval jak pomalu kráčí do dívčích ložnic. Neuměl si svoje pocity vyložit, ale jedno věděl jistě nikdo kromě něj se jí nesmí dotknout. Dokonce když byl s ní cítil, že může být uvolněný. Nemusí být ve střehu. Může být klidný, takový jaký chce. Nemusí mít tu tvrdou hradbu. Může se odpoutat.
----------------------------------------------
Když vešla do ložnice Vanessa se na ní pořád divně šklebila. Nechápala proč, i když někde v skrytu duše možná věděla proč. Ale na to aby nad tím uvažovala neměla čas. Musela zjistit víc o svých rodičích a jít v jejích stopách.
''Co to mělo být? Spala si na něm...'' oznámila jí Vanessa s blbým úšklebkem na tváři. ''Nic se nestalo. Včera mě napadl Ted a Tom mě zachránil a já jsem tím šokem usnula na jeho rameni. Ráno jsem se probudila na jeho hrudi. Nic víc v tom není. Za to jsem zjistila něco o rodičích. Nechceš mi pomoct s hledáním dalších věcí?'' Vychrlila ze sebe vše co jí leželo na srdci a Vanessa se mezitím posadila. ''Ano, bude to zábava. Kde začneme?'' odpověděla otázkou a sedla si vedle ní. ''No vše ti povím zítra v Prasinkách. Prý máme hledat nějaké kapesní hodinky. Měl je první strážce, a ty nám ukážou vše co chceme. Prý je najde jen ten kdo je opravdu jejich služeb opravdu hoden. Tak uvidíme. '' vysvětlila a pak šla ke své posteli, a převlékla se do pyžama. Sprchu si dá zítra ráno. ''Ok takže zítra půjdem hledat hodinky, ale dáme si ležák.. To je naše tradice. '' řekla Vanessa a Lehla si do postele.
''Jinak dobrou noc. '' rozloučila se Vanessa, a pomalu usínala. ''Taky dobrou noc.'' odpověděla jí Stefany a zalezla si do svojí postele. Ovšem pár dvě hodiny nedokázala usnout, ale nakonec, se jí to přece jen podařilo.
Tak tady je další před Vánoční kapitolka. Snad se vám příběh bude líbit i teď. Jinak jak si užíváte volno? - Vaše Maya :-)
ČTEŠ
Secret girl
FanfictionStephany Lionelová, studentka zmijozelské koleje v Bradavicích. Je to v celku obyčejná čarodějka, ovšem její rodina, kterou nestihla poznat byli po staletí strážci. Ona se o tom dozví jednoho dne od profesora Brumbála, který si všimne jejích schopno...