Secret girl

2- Křiklanova večeře

Stephany vzbudila její kamarádka, která právě zakopla o roh postele ''Do hajzlu'' zaklela si Vanesa. ''Co tady křičíš? Stephany ještě spí!''  zabručela Stela a oblékla si sukni. ''Už ne nespím.'' ozvala se najednou Stephany. Nakonec se jen protáhla, vstala a vzala si župan. 

Pak se vydala do koupelny kde si klasicky udělala hygienu a potřeby. Potom všem se vrátila do pokoje. Tam si zapletla vlasy do dvou francouských copů. Pak si oblékla košili a černou, kratší sukni nad kolena. Pak přes bílou košili přetáhla sako. 

(autorka: u některých ff na Toma, nebo z té doby, mě fascinuje to, že tam pletou oblečení z naší doby.. Třeba: oblékla si tílko s velkým výstřihem. A to jako vzala kde v letech mezi 1938 - 1945? Nebo legíny? Když se ví, že v těchto dobách toto oblečení ještě není.... Jen malé upozornění. A nebo dnešní chování... Ach bože.. Dřív byli lidé slušnější...)  

Poté se vydala do velké síně na snídani. Měla dost velký hlad, když včera nevečeřela. Vyšla tedy ven z pokoje a přes společenskou místnost, rovnou do hradu. Prošla sklepením a pak vyšla schody nahoru. Šla dál a míjela ostatní studenty s některými se pozdravila, ale i tak jí to nezastavilo na její cestě za jídlem. 

Přišla do síně a opět si sedla na své oblíbené místo, vzadu skoro u dveří. Posadila se a nandala si krupicovou kaši, k tomu si dala čaj. Jedla a i když na to neměla moc chuť, ale hlad byl v tu chvíli silnější než ona. Ovšem po pátém soustu se chuť dostavila. Jenže hned vzápětí zmizela, protože banda idiotů v čele s Riddlem si sedli k ní. Z jedné strany Avery a z druhé Riddle. ''Dobré ráno, Stephany.'' pozdravil jí Riddle. ''I tobě. A i vám všem. '' odpověděla s nacvičeným zdvořilostním tónem a i úsměvem. ''Co pak dnes děláš?'' tokal Avary. ''Jdu do prasinek s Teddem.'' odpověděla na otázku chladně. ''Cože s tím prašivým šmejdem!'' zabručel Avery a hrubě jí chytl za ruku. Ona se mu vysmekla a tím jeho hulvátským gestem opadla její zdvořilost a slušnost někam stranou. ''Tak teď mě moc dobře poslouchej, ty jedno nevychovavý nemehlo! Takhle se mnou jednat nebudeš.. Několikrát jsem ti snad říkala, že s tebou nebudu. A jestli se ještě jednou navezeš do mých přátel, tak budeš litovat dne kdy jsi mě poznal. '' řekla rázným tónem a vstala od stolu. 

Když odcházela, byla tak vytočená, že chtěla, aby ho jeho kravata uškrtila. A ano opravdu se mu jeho kravata stáhla a začala ho škrtit. Pak, ale přestala. Nebýt Toma ovšem který zasáhl když ho kravata začala škrtit. 

---------------------------

Bylo kolem druhé odpoledne a Steffi měla za chvíli sraz s Teddym. Šla se tedy převléknout, aby mu nedělala ostudu. Oblékla si šaty, které dostala k narozeninám od tety. Byli královsky modré, a střihem připomínali šaty do společnosti. Když si je oblékla vypadala, jako panenka. Rozpustila si vlasy, které po dvou copech nabraly vlnitý tvar, a rozčesala si. Pak si oblékla svůj černý kabát a vydala se na nádvoří kde se měla sejít s Teddem. 

Když došla na místo Tedd tam na ní už čekal. A byl poněkud dost nervózní, a když jí viděl byl nervózní ještě více. ''Ahoj půjdeme?'' oslovila kamaráda, když k němu došla. ''Ahoj ano půjdeme. '' řekl a nabídl jí rámě, které přijala a společně se vydali vstříc prasinkám. 

Procházeli snad celými Prasinkami, když došli k medovému ráji. Vešli dovnitř a rozešli se po obchodě. Stephany si nabrala velké množství čokolády, která jí už docházela. Tedy aby jste rozuměli, byla závislá na čokoládě. Nabrala si jí teda tolik, aby jí vystačila na celý další týden. Pak přešla k regálu s bertíkovými fazolkami a vzala dvě kraičky, aby měla pro svojí spolubydlící, která neměla povolení. ''Čokoládová princezna.'' škádlil svou kamarádku Tedd, který jí se zájmem pozoroval. ''A ty jsi lízátkový princ.'' poznamenala s úsměvem Mony Lízy a přešla ke kase. Když chtěla zaplatit Tedd jí stopl. ''Pozval jsem tě takže platím já. A bez diskuze.'' řekl a zastrčil jí pramen vlasů za ucho. ''Jedenáct cvrčků a dva galeony.'' oznámila cenu prodavačka a Tedd jí bez okolků zaplatil.