Secret girl

11- Večírek

Když otevřela dveře do pokoje, tak se okamžitě vrhala k Vanesse na postel. ''Stalo se něco, Stefi?'' zeptala sedíc v tureckém sedu a zírajíc na svou kamarádku, která měla obličej v její peřině. ''Jo.... Stela a Roger... A k tomu všemu jsem začala chodit s Tomem.'' odpověděla jí bez potíží s hlavou stále zabořenou ve Vanessině peřině. 

''Ta muddlovská šmejdka! Určitě ti to udělala schválně, jako tenkrát když ti do toho lektvaru nalila špatnou ingredienci. '' ozvala se náhle Walburga, která celou konverzaci slyšela. ''No aspoň něco na čem se shodneme. '' řekla Vanessa, natáhla se ke stolku a odložila na něj knihu. Pak se zase začala věnovat svojí ležící kamarádce. ''Jinak co se týká Riddleho. Tak ti to přeju. Výš moje babička vždy říkávala, že by člověk měl být s tím kdo ho má rád víc.'' pověděla jí moudře, tak jako vždy a pohladila jí po vlasech. 

Vtom do pokoje vběhla Stela, a když si všimla Stefany sklopila pohled. ''Ale, ale kdo pak nám to sem přišel?'' řekla jízlivě Vanessa a vstala. ''Nech jí být.. Vždyť ti za to nestojí.'' ozvala se Stefany a zvedla se z postele. Poté zamířila ke své. ''Roger je můj, a byl můj. Nikdo jiný se k němu nehodí.'' řekla Stela arogantně a sedla si na svou postel. ''No tak ty zrovna se hodíš leda tak k mým smradlavým ponožkám. '' rýpala do ní Walburga. ''To bylo dost dobrý, Wal.'' pochválila jí za skvělý výkon Vanessa. ''Co si to dovoluješ?! A co ten tvůj Orion ten je snad lepší! '' vřískala Stela a prudce vytasila hůlku. ''Ach podívejte se na ní. Už ani neví o čem mluví. Haha, Víš něco ti povím. Tady Vanessa je sice na půl mudla, ale pořád má svou hrdost. A má milá, být tebou tak tu hůlku schovám, aby se ti to nevrátilo.'' řekla se smíchem Walburga a dál si klidně ležela na posteli. 

Stela schovala svou hůlku a odebrala se rychlou chůzí pryč z pokoje. ''Víte nikdy bych nevěřila že to řeknu ale co být kamarádky?'' zeptala se Walburga a Vanessa, která byla naladěna na stejné vlně jí přikývla na souhlas. ''To beru.. Nechceš se jít projít, a nechat Stefi vyspat na ten Večírek?'' zeptala se Walburgy, která vyskočila z postele a se širokým úsměvem přikývla.

----------------------------- 

Stefany klidně spala než s ní její nová kamarádka začala třást. ''Co je?'' zeptala se a ospale si promnula oči. ''Kluci na nás čekají. Tak se rychle oblékni.'' oznámila jí mile a vydala ke svým šatům. 

Stefany se protáhla a zašla do koupelny kde si upravila vlasy. Vlasy si navlnila a nalíčila se podle příležitosti. Rty si obtáhla krvavě rudou rtěnkou, oči si zvýraznila tužkou, kterou si dala dovnitř a vše pak zakončila černými, kouřovými stíny. Vešla do pokoje a vytáhla šaty, které si koupila v prasinkách. Oblékla si je a poupravila si výstřih. Šaty měly barvu francouzké modři a od pasu dolů nabíraly áčkový tvar, který doplňovaly vlny. Musela si u nich ještě stáhnout korzet, se kterým jí pomohla Walburga. ''Jsou jako pro princeznu. I když ty princezna jsi Stefany jen o tom nevíš. Prostě jsi nádherná. '' lichotila jí a zavázala směrování. ''Děkuji i tobě to moc sluší. Zelená ti moc sluší. '' také jí polichotila a přes ramena si vzala stříbrný šál. 

---------------

Když obě dívky přišly za svými partnery, tak na nich všichni mohli jen oči nechat. Hlavně Tom na Stefany zíral jako na něžnou bytost, která se ladně vznášela na obláčcích. ''Jsi překrásná, lásko. '' řekl jí Tom a s úklonou jí políbil ruku. 

Ani Tom nevypadal špatně. Měl na sobě černý oblek, který mu skvěle padl a bílá košile s pečlivě upraveným motýlkem dodávala na jeho šarmu. ''I tobě to moc sluší Tome.'' polichotila mu a se lehce začervenal což u něj nebylo zvykem. ''Vyrazíme. Nemůžu se dočkat až si s tebou zatančím.'' pověděl jí, nastavil jí rámě a oba vyrazili směrem ke Křiklanovy. 

----------------

Když vstoupili do sálu, který byl kouzlem proměnen z učitelova kabinetu, Tom ihned zamířil pro pití. Stefany na něj zatím čekala u jednoho ze stolů. 

Byl u ní rychlostí blesku když si všiml dvou kluků, kteří se k ní blížili. ''Pij, miláčku.'' pověděl jí něžně a podal jí skleničku. ''Děkuji ti, jsi moc milý.'' řekla mu když se napila a odložila již prázdnou sklenku na stůl. ''Velmi vám to sluší, slečno Lionelová.'' pochválil jí blížící se učitel lektvarů. ''Mockrát děkuji, pane profesore. Je to tu velmi pěkné.'' pochválila mu místo kde se to konalo. ''Děkuji vám, slečno. A pan Riddle můj oblíbenec, jak si to tu užíváte?'' otázal se Křik. ''Už jak jsem přicházel jsem věděl, že to tu bude skvělé, pane profesore. A když byste nás omluvil, chtěl bych si tady se Stefany zatančit. '' ''Ach, ano jistě. Jen si užívejte.'' řekl a nechal dvojici jít na parket. 

Když vešli na parket a začala hrát hudba, začali tančit. On vnímal její blízkost všemi smyly a něžně jí přejížděl rukou po zádech. Lehce se nahnul ke její hlavě a vdechl její vůni, při které vždy slastně přivřel oči. Pohupovali se do rytmu melodie, kterou vydával gramofon, a oba si to užívali. Stefany aspoň zapomněla na Rogera a začala vnímat Toma. Každý jeho dotyk, nádech, výdech, pohyb a pohled. Oběma jim bušili srdce jako o závod a Stefany si položila hlavu na jeho rameno. Tom už věděl že je jen jeho a nehodlal jí zase ztratit.  

Když přestala hrát hudba šli si oba sednout někam do ústraní. Stranou od všech čumilů. Posadili se na pohovku a Tom jí dal pramen vlasů za ucho. ''Možná jsem ti to dřív neříkal, ale miloval jsem tě, miluju tě a milovat budu. Stále budeš v mém srdci. Miluju tě, Stefany Lionelová.''  dostal ze sebe z těží, protože neuměl mluvit o svých pocitech. ''I já miluji tebe, Tome Riddle.'' pověděla mu a políbila ho na tvář. Tom si, ale přitáhl a políbil jí na rty. První něžně a velice opatrně, ale pak dravě a vášnivě. Neměl problém jí prohledávat madle a ona taky ne. Líbali se jakoby to snad bylo naposledy. Pak se kvůli vzduchu odtáhli a opřeli si o sebe čela. 

Jen tak chvíli seděli, když se Tom zvedl. ''Jsi unavená viď. Tak půjdeme spát.'' řekl jemně a pomohl jí na nohy. Oba se pak vydali zpět na svou hadí kolej. 

--------------

Vešli do společenky a Tom vzal Stefany do náruče, protože už opravdu usínala i za chůze. zamířil s ní do pánských ložnic. Tedy k sobě do pokoje, a položil velmi opatrně na postel. Trochu jí povolil korzet a sundal jí lodičky. Potom jí jen přikryl a šel si udělat svou každodenní hygienu. 

Když se vrátil, převlékl se a lehl si vedle ní. Zalezl si k ní pod peřinu a objal jí pevně, ale zároveň jemně kolem pasu. Spokojeně usínal, když měl po boku člověka, který mu dával a zároveň bral. 

Tak jo moji milý, další kapitola vyjde po štědrém dnu. Aneb zítra chci být s rodinou a koukat na pohádky a prostě si jen užívat Vánoce. Stejně tak vám přejí ty nejůžasnější svátky. -Vaše Maya