POD HVĚZDNOU OBLOHOU ✔

6.Kapitola - Párty

Netušila jsem, co si na další večírek obléct, každopádně z minulé zkušenosti nic, do čeho by mě navlékla Grace. Její šaty, které jsem jí ještě nevrátila, putovaly hodně rychle na dno skříně a já přemítala nad skládanou sukní a jednoduchým trikem s průstřihem na zádech. Nakonec jsem to zhodnotila jako ucházející a byla připravena vyrazit. Nanesla jsem jednoduché líčení a vlasy jsem nechala v neposedných vlnách padat na záda.

Ryan mě vyzvedl ve svém klasickém ohozu skoroskejťáka. O číslo větší mikina černé barvy, obyčejné tmavé triko a rozdrbané džíny. Na hlavě mu seděla kšiltovka a on se před mým domem opíral o řídítka svého bmx-ka. Tohle nevypadal jako ohoz na večírek. I včera vypadal ve své kožené bundě více sexy. Takhle právě působil, že jde trénovat nové triky a rozhodně ne jako někdo, kdo se žene na párty.

,,Pochopila jsem to špatně?" byla má první slova, když jsem u něj zastavila a on poklepal na místo za sebou. Shlédla jsem dolů na svou sukni a nedokázala si představit, že v tomhle oblečení jedu na kole.

,,Copak myslíš?" vyzdvihl obočí a pohrál si se svým piercingem ve rtu.

Pohodila jsem hlavou k němu a naznačila oděv, který na sobě měl. Pousmál se a upravil si kšilt z pod kterého mu čouhaly hnědé vlasy.

,,Pochopila jsi to dobře, Lace. Ale znáš to, tohle je párty mých přátel. A všichni jezdí na skateu nebo tomhle" poplácal své kolo, jako by to byl poslušný pes. Objala jsem se pažemi a znejistěla.

,,Půjdu se převléknout" vyhrkla jsem. Takhle tam budu jako pěst na oko.

,,Ne, Lace. Počkej" natáhl se a chytl mé zápěstí. ,,Sluší ti to" naklonil hlavu ke stranně a sjel si mě svým pohledem.

,,Takhle tam přece nemůžu, Ryane" pohodila jsem rukou. On jen zakroutil hlavou.

,,Vypadáš dobře. Nemusíš se bát. Ne všichni budou oblečeni do vytahaných mikin a ušmudlaných tepláků s dírami na kolenou" usmál se a odhalil řádky perfektně rovných zubů. Po chvilce přemýšlení, jsem to nechala být. Nejistě jsem nasedla za něj a chytla ho kolem pasu. Jízda na kole v něčem jako je sukně, není zrovna žádná paráda, ale kupodivu jsem těch dvacet minut zvládla.

Jako první nás přivítal Ryanův dobrý kamarád, Mike. Pochopila jsem, že právě tenhle urostlý, vysmátý a černovlasý kluk, je také pořadatelem dnešní grilovačky, jak to nazval. Zavedl nás přes dům na zahradu a já následovala Ryana, který automaticky zamířil k dřevěnému přívěsu na druhém konci. V zašlém okně se nacházelo pár květin a ve dveřích visel korálkový závěs. Vešla jsem dovnitř a nestačila zírat. Někdo tu zapálil vonnou tyčinku, hleděla jsem na širokou postel a maličký kuchyňský kout. Všude po stěnách byly nalepeny fotografie a průměrně velká skříň byla ověšená svítícími řetězy, které mimo jiné lemovaly dřevěná prkna i po obvodu postele. Zůstala jsem stát a ohromeně si tohle malé, ale útulné místo prohlížela.

,,Líbí se ti mé malé království?" zeptal se a vytrhl mě z myšlenek. Zapudila jsem do pozadí mé mysli všechny hlasy, které se ozývaly z venku, a zatřepala řasami.

,,Ty tady bydlíš?" vyvalila jsem oči.

,,Ano" Ryan pokrčil rameny a roztáhl se na své posteli. ,,Tedy, tak trochu" uhnul pohledem a poté se zahleděl za mě.

Do přívěsu vtrhl Mike, na sobě modrou košili a tmavé kalhoty. Na hlavě kšilt a na tváři mohutný úsměv.

,,Převlékni se do něčeho ucházejícího, Walkere. Vypadáš děsně. Řekl bych ti, aby ses skočil osprchovat, ale myslím, že na to není čas. Jerry mi pomáhal s přípravou, ale jako vždy, zlil se už přitom. Teď zvrací do záchodu a Ellie je s ním. Vážně, ta holka s ním má zlatou trpělivost" zakroutil hlavou a opřel se o futra dveří. Korálky zachrastily a Ryan se pomalu zvedl.