POD HVĚZDNOU OBLOHOU ✔

11.Kapitola-Varování

Potom, co jsem Grace povyprávěla o Ryanovi a jeho přátelích, neskrývala kamarádka touhu je poznat. Nebyla jsem si jistá, zdali je to dobrý nápad, ale Grace projevila znatelné nadšení pro něco nového v mém životě, což se za poslední dobu moc často nestávalo. Kousala jsem si spodní ret a uvažovala o jejím nápadu, do kterého mě hodlala uvrtat.

,,Pozvi je ke mně na chatu" pronesla nadšeně. Povytáhla jsem obočí. Chata jejích rodičů se nacházela až v Lakewoodu, ve státě New Jersey. Když jsme byly s Grace malé, její rodiče nás tam brali na prázdniny docela často. Měli dům na pláži podlouhlého jezera a byl sakra úžasný. Ani jsem si neuvědomila, jak mi to místo chybělo. Byla to už pěkná řádka let, co jsem tam byla naposledy. Tyhle pravidelné dovolené skončily asi v našich čtrnácti letech.

,,Opravdu?" vyvalila jsem oči. Kamarádka jen kývla.

,,Jasně, je začátek léta a už je pomalu dost teplé počasí. Bude to i na koupání, snad. Za dva týdny to bude ideální. Do té doby, je můžu poznat" zatetelila se blahem a já svraštila obočí. Copak Grace trpí nedostatkem přátel, že tak touží poznat mé nové známosti?

Ujistila jsem ji, že to navrhnu a poté nechala Grace, aby dolila zbytek vína a pustila jednu ze svých momentálně oblíbených písniček, které velmi propadala.

*

,,... Takže by vás chtěla poznat"

Ležela jsem vedle Ryana na jeho prostorné posteli v přívěsu, opírala se o dřevěně obloženou stěnu a vyprávěla mu o posledním setkání a usmíření s Grace Jonesovou.

,,Teda.. čím jsme si to zasloužili?" zavtipkoval a založil jednu paži za hlavu.

,,Možná touží poznat lidi, s kterými poslední dobou trávím dost času" pokrčila jsem rameny. Ani já moc dobře netušila, kde se v ní ten náhlý zájem vzal.

,,Třeba nesnese pomyšlení, že máš i jiné kamarády?" navrhl a já se zarazila. Opět, na jeho slovech něco bylo. Dalo se to brát jako možné vysvětlení? Žárlila by Grace na to, že se nebavím už jen s ní? Však, ale.. i ona měla spoustu jiný přátel. A já se na ni nikdy nezlobila.

,,Nevím" vzdychla jsem nakonec. Zahleděla jsem se na barevná světýlka a přemýšlela o našem dlouholetém přátelství.

Grace byla vždycky ten vůdčí typ, zatímco já raději stála stranou. Nikdy jsem netoužila být středem vesmíru a mít nekonečno přátel, které bych střídala. Dalo by se říct, že já jediná byla Graceiným pevným bodem. Jediná kamarádka s kterou drží už mnoho let. Všichni ostatní byli chvilková záležitost. Ale, bylo jich hodně. Nevěděla jsem, jestli mě má tohle uvědomění potěšit, nebo naopak.

,,No, proti privátní chatě u jezera, nenamítám nic" pohodil hlavou a široce se usmál.

,,Je mi to jasné" zasmála jsem se a pohlédla ven z okna. Možná bych měla jít domů. Dneska se mamka vracela od tedy Jude. Slíbila jsem, že uvařím večeři.

,,Už musím" sesunula jsem se z postele a poohlédla se po svých věcech.

,,Opravdu?" Ryanův hlas zněl mírně sklesle. Sedl si na kraj a šťouchl mě do boku. ,,Uvidíme se zítra?"

,,Tenhle týden mám zase nabitý, takže vůbec nevím, jak to bude s časem. Je hodně práce, víš" přetáhla jsem si přes hlavu mikinu a zvedla tašku.

,,Chápu, každopádně, těším se na ten výlet. Zabírám si pokoj s tebou, kotě" vyplázl jazyk a já jen zakoulela očima.

,,Víš, co si budou ostatní myslet?" zašklebila jsem se a přehodila popruh přes rameno.