You and me? I think forever...

15.

Co? To nemůžu. Sundala jsem si tedy silonky. A hra pokračovala

Asi po půl hodině mě to přestalo bavit. Tak jsem si šla pro pití k baru. Objednala jsem si flašku vodky s džusem. Chutnalo mi to.

"Co tady dělá tak hezká holka jako ty sama?" Ozval se za mnou mužský hlas.

"Jsem Josh Black. A ty jsi?"

"Veronica." Odpověděla jsem mu. Normálně bych se s někým nejspíš takhle nebavila, ale můj alkohol v těle říkal něco jiného.

"Hezké jméno. Ty jsi tu sama?"

"Ne, jak vidíš právě si tu povídám s Olafem." Řekla jsem ironicky.

"Jsi vtipná. Ty jsi odsud?"

"Ne, jsme tu na prázdniny. A ty jsi odsud?"

"Ano, žiju tu celý život."
.....

S Joshem se mi fakt dobře povídalo. Zjistila jsem, že toho máme hodně společného. Třeba taky miluje Harryho Pottera. Tyler ho ani nezná. Jak může neznát Harryho Pottera? Už ho, ale zase k někomu přirovnávám.

Už je to hodina, co jsem ostatní neviděla. Co když už odjeli, beze mě? To si myslím, že asi ne, ale přeci jenom, ani si nevšimli, že jsem odešla.
"Halóóó, Veronico, posloucháš mě?"

"Co? Jo, ty jsi něco říkal?"

"Říkal jsem, jestli by jsi si semnou nešla zatancovat?"

"Jasně, ráda." Řekla jsem a vyšli jsme do hloučku tancujících lidí.
Zrovna začala hrát pomalá písnička. Josh mě chytil kolem pasu, já si položila hlavu na jeho rameno, a ruce spojila za jeho krkem.
Zadívala jsem se za něj.
V tom jsem, ale uviděla jak na Tylerovém klíně sedí nějaká blondýna, Brooklyn. Strkali si jazyky do krku div se nespolkli.
Nahnalo mi to slzy do očí.
Ještě ráno mi říkal, že jsem jeho spřízněná duše, že beze mě nemůže žít. A teď se tady oblizuje s nějakou holkou.
Já vím. Jsem tupá kráva, která mu uvěřila. Věřila jsem mu, že to myslí vážně, ale mýlila jsem se.
Musím najít Kelly.

"Omluv mě, prosím." Vyprostila jsem se z jeho náruče.
Vzala jsem si mobil a vytočila Kelly.
"Dovolali jste se Kelianne Stankus pokud vám nezvedám mobil nemám čas." Ozvalo se z mobilu.

"Sakra!" Zaklela jsem.
Zrovna, když jí potřebuji. Takže na chatu se musím dopravit sama. Zavolám si taxi.
Podívala jsem se ještě na hodiny. 21:04 doufám, že si mamka nevšimne, že jsem odešla.
Už jsem chtěla odejít, ale něco mi to překazilo.

"Veronico! Kam si myslíš, že jdeš?" Ozval se za mnou Tylerův hlas.
Jak on si dovoluje na mě ještě mluvit?!

"Kam já jdu? Právě jdu zpátky do chaty." Odsekla jsem mu.
Zase jsem chtěla odejít, ale ucítila jsem jeho ruku na mé paži.
"Nesahej na mě!" Řekla jsem a po tvářích mi stékaly slzy.

"Co se stalo, poupátko?" Zeptal se mně smutně. Tak on neví co se stalo? Nemá cenu se s ním bavit, nenechám si po druhé zlomit srdce. Vždyť já jsem se do něj zamilovala! Ano, přiznávám to, zamilovala jsem se.

"Možná nemám takhle vyšilovat. Ale ještě ráno jsi mi říkal, že jsem tvá zpřízněná duše, a pak se tam oblizuješ s Brooklyn! Nic, mi do toho není já vím. Nevím, proč to dělám."

Pohled Tylera:

Jsem kretén. Největší na světě. Ta kráva Brooklyn mě opila a pak se na mě vrhla. A já jsem se nebránil, protože jsem byl opilej.