You and me? I think forever...

19.

Městečko pod naší chatou nebylo zas tak málé, takže tam měly obchodní centrum, kluby atd.
Takže jsme alespoň nemusely jet do největšího města v okolí, které je odtud asi 37  kilometrů.

"Dobře, takže teď půjdeme teda koupit barvu a pak si zajdeme do kina, chápu to dobře, že jo?"

"Jo, už se těším na jeho obličej až to zjistí." Zazubila jsem se.

"To já taky."
Vešly jsme do drogerie a zamířily hned k barvám na vlasy.

"Tak jakou mu vezmem?" Zeptala se mě Kelly s pohledem upřeným na regál s rozmanitým výběrem barev.

"Já bych vzala růžovou, ta mu bude slušet."

"To teda určitě jo, nenávidí ji." Zasmála se se mnou zlomyslně.

....

"Půjdeme na horor!!" Zakřičela nadšeně Keliane, když jsme už s barvami vešly do kina.

"Ne, ty se toho nebojíš?"

"Nebojím, Tyler mě na to vždy nutil dívat, takže jsem si na to zvykla. A navíc vyšel právě nový, Krvavá nevěsta, a co jsem viděla v trilleru, je to fakt boží! Prosím, prosím, půjdeme na to?" Udělala na mě psí oči.

"Nooo tak dobře. Ale jestli dneska nebudu moc usnout už s tebou nikdy na nic do kina nejdu."

"Ale prosím tě, nebudeš se bát. Když tak ve vedlejším máš Tylera." Řekla.

"No co? Vždyť určitě s tebou teď bude spát určitě úplně každou noc."

Protočila jsem oči. "tak radši už jdeme koupit ten popcorn." Zavelela jsem.

"Tak co si dáte, dámy?" Zeptal se nás flirtovně kluk za pokladnou.

"Dáme si jeden sýrový a jeden slaný velký popcorn, pak jednu velkou Colu a jedno velké Icetea, a to bude vše." Usmála jsem se na něj, a on mi úsměv oplatil.

Poté nám přinesl naše objednávky a my jsme zaplatily. Vzala jsem do rukou svůj popcorn a Icetea, a všimla jsem si, že na pultě ležel papírek s číslem toho kluka u pokladny.

Chtěla jsem už odejít za Kelly, ale pohled se mi zastavil na tom klukovi, který mi pohled opětoval a pusou mi naznačil 'zavolej mi'.

Já jsem jen pobaveně zakroutila hlavou a vydala se k Kelly, která už měla zaplacené vstupenky. Jak to dělá, že to tak rychle koupila?

"Všimla sis jak na tebe ten kluk koukal? Tyler by ho zabil.."

"A to si ani nevěděla, že mi dal jeho telefoní číslo."

"Co?? A zavoláš mu?" Zeptala se se zájmem.

"Ne."

"Aaaaaaa." Schovala jsem hlavu do sedadla, když se v hororu, oběvil lekavá scéna, samozřejmě s krví.

A Kelly se mi samozřejmě začala smát.

"Hahaha, strašně vtipné."

"Jo, je to vtipné, jak se neustále lekáš a křičíš."

"Že já jsem na to s tebou šla." Zakroutila jsem pobaveně hlavou.

....

"To byl ten nejlepší film, co jsem kdy viděla!" Vykřikovala nadšeně Kelly, když jsme vyšly z kina.

"Nechápu jak se ti to mohlo líbit, já jsem se málem podělala strachy, jenom z toho vražednýho pohledu tý starý babky."

"Strašpitle."

"Nejsem strašpitel, jenom nenávidím horory." Řekla jsem. "No nic, ale teď si půjdeme dát jídlo a pak pojedeme na chatu, a tam obarvíme Tylerovi hlavu!" Dodala jsem zlomyslně.

"Dobře. Takže jdeme do KFC!"

Ahojjj, asi po 11 dnech jsem se dokopala k tomu napsat novou kapitolu, doufám, že se líbí.

Asi nejsem jediná, kdo už z týhle ztřeštěný karantény blázní, ale musíme to nějak přežít než Pan Ministr bude mít dobrý den a dobrou náladu a, alespoň otevře ty okresy :) .

S pozdravem a přáním čistého rozumu a, Viky.