11.

34 2 0
                                    

Nasedli jsme do jeho auta.

"A ještě jednou děkuji, že jsi mě zachránil."

"Není za co. Udělal bych to pro tebe vždycky."

Po zbytek cesty bylo ticho. Zajímalo by mě nad čím přemýšlí. Co by se stalo kdyby tam Tyler nepřišel? Znásilnil by mě Blake? To jsem tak neschopná , že bych se neubránila? Od teď každý ráno budu chodit běhat. Pravda měla bych si zlepšit kondici i mamka mi to vlastně říkala. Ale já jsem hubená, takže jsem si myslela, že mi to stačí.

Zastavili jsme před jejich domem a vystoupili jsme. Elis jako by už věděla, že přijedeme otevřela nám dveře a přivýtala nás. Ke dveřím hned přiběhla Sia.

"Ahoj Veruu! Půjdeš si se mnou hrát?"

"Sienno." Napomenula jí Elis.

"Veronica by se ráda zula. Veronico pokud budeš chtít, můžeš tu spát a já ti donesu nějaké pohodlné oblečení." Oznámila mi.

"Asi tu nebudu spát, ale chvilku tu nejspíš budu."

"Dobře, ale já ti to stejně pro jistotu donesu." Zmizela v domě, já jsem se konečně zula a šla za Elis.

"Tady máš. Doufám, že ti to bude." Dala mi do rukou nové tílko a béžové tepláky.

"Děkuji."

"A ještě jsem ti něco chtěla říct. Posaď se." Posadila jsem se.

"Víš, všimla jsem si, že se Tyler změnil. Po tom co odešel jeho otec se hodně uzavřel. A jediný s kým chtěl mluvit byla Sienna. Na mě byl strašně protivný a nechtěl se mnou mluvit. Ale co poznal tebe, všimla jsem si, že začal být veselejší a živější. Neustále o tobě básní. Víš, myslím si, že je zamilovaný."

Koukala jsem na ní s otevřenou pusou. Co? Tyler je zamilovaný do mě? Hahaha dobrej vtip. Vždyť furt kolem něj běhá ta barbie. Tak je určitě zamilovaný do mě.

"Aha." Aha? Veronico to jsi se zmohla jen na, aha? Měla by jsi být  Mistrině konverzací...... Ozval se můj vnitřní hlas.

"Děkuji ti za to, a moc vám to přeji."

"Ale my spolu nechodíme." Namítla jsem.

Ale ona mi na to nic neodpověděla a odešla pryč z pokoje. A já se šla převléct. Hned jak jsem, ale vyšla z pokoje hned ke mně přiběhla Sia s panenkou v ruce.

"Veru půjdeš si se mnou hrát?" Awwwwww je tak roztomilá, a hodně podobná Tylerovi.

"Jasně tak pojď."

"Paní Veronico dáte si ještě čaj?"

"Ne, děkuji. Máte to opravdu moc dobré, ale aby zbylo i na pana slona."

"Je to Eduard." Řekla nesouhlasně. Je s fakt zábava. Zrovna máme čajový dýchánek s jejími plyšáky.

"Pan Eduard už musí leťet domů." Vzala jsem si Eduarda na záda a začala jsem s ním běhat po pokoji a vydávat u toho zvuky motoru.

"Vrmmmmvrmmmmvrrrrmmm. Přistáváme."
Spadla jsem s ním na zem a položila ho do domečku pro panenky. Ohlédla jsem se a Sienna se válela smíchy, na zemi. Ale nebyla jediná, Tyler taky. Já jsem se taky rozesmála. Museli jsme vypadat jak kdyby jsme utekli z blázince. Dosmáli jsme se a uklidili jsme panenky. Já jsem už chtěla jít, ale Sia mě zatahala za ruku.

"Veru, víš jak v sobotu pojedeme spolu na chatu do hor."

"Co my pojedeme spolu na chatu?"

"Jop tobě to ještě maminka neřekla? No nevadí. Ale chtěla jsem ti říct, že tam s náma ještě pojedou dvě rodiny."

"A v tý druhý je taková holka stejně stará jako ty. Jmenuje se Brooklyn a furt je u Tylera, je strašně otravná, zlá, a hnusná. A furt pusinkuje Tylera. A já se bojím, že ta darmožroutka ti sebere Tylera a budou spolu." Dívala jsem se na ní s otevřenou pusou. Mě už dnes nic nepřekvapí.

"Teď to úplně nechápu."

"Ta Brooklyn si se mnou nehraje a je strašně odporná. Má celý přelíčený obličej a jediná holka co může být s Tylerem, a on bude tak šťastný jsi ty."

"Já?"

"Ano, a navíc tě mám moc ráda a vidím, že s tebou je Tyler šťastný. Takže mě  napadlo, že by jsme jí tam nějak mohli ztrapnit, co říkáš?" Ono se to nezdá, ale tahle holka když chce dokáže být zlá.

"Ještě si to asi rozmyslím, ale jinak je to dobrý nápad. Já už teď asi půjdu, aby si o mně nedělala mamka starosti."
Sešli jsme schody dolů, kde v kuchyni na mobilu byl Tyler a Elis něco pekla.

"Tak já už asi půjdu." Oznámila jsem jim.

"Dobře, já tě odvezu." Vzala jsem si ještě šaty a psaníčko.

"Ahoj Veronico. Uvidíme se na horách!"

"Ahoj Veru." Rozloučily se se mnou a my jsme odešli.

Nasedli jsme do jeho auta, a zbytek cesty jeli v tichosti. Přijeli jsme před náš dům ve kterém se ještě svítilo.

"Ahoj, uvidíme se na horách." Vtiskl mi svými horkými rty, pusu na čelo.

"Ahoj."

Před domem jsem zazvonila, protože jsem inteligentní a zapomněla si klíče. A otevřela mi jak nečekaně mamka.

"Ahoj, tak jaký byl ples?" Zeptala se mě  a mně po tváři stekla slza.

"Copak se stalo?" Objala mě, a šly jsme si radši sednout na gauč.

"B-Blake m-mě ch-chtěl znásilnit."

"Cože?! Já jsem si myslela, že tě má doopravdy rád."

"Jsem blbá."

"Zlatíčko nejsi blbá, jenom jsi to neviděla. Mrzí mě to, že to udělal."

"To nemusí, mami. Jsem prostě tupá všichni mi říkají, že si myslí, že mě Tyler miluje, a já tam šla s Blakem."

"A co se vlastně celé stalo?"
Řekla jsem jí všechno od toho jak nás kluci vyzvedli po to jak jsme sem s Tylerem přijeli. Ale raději jsem vynechala tu část jak mi Sienna říkala to tý holce. 

"No vidíš, i Elis to říká. A z chování Tylera bych soudila, že tě má doopravdy rád. Jo a promiň, že jsem ti neřekla o těch horách, já jsem na to zapomněla."

"Nic se neděje a stejně jedem až za dva dny."

"Jo a ředitelka mi psala, že máte do konce prázdnin volno."

"Dobře, tak já už půjdu spát."
Vyšla jsem schody, udělala si večerní higienu a hupsla do mé úžasně vyhřáté postýlky.

You and me? I think forever...Kde žijí příběhy. Začni objevovat