18.

21 3 1
                                    


Naši noc po večeři jsme strávili v hotelu. A všem asi dojde, co se tam stalo...
Vzbudila jsem se, a ruce na svém pase jsem necítila. Otevřela jsem oči, a svůj pohled přemístila na druhou část postele. Tyler už tam neležel.

"Tylere? Lásko? Halóóó." Zavolala jsem do prostoru

Vešla jsem do kuchyně spojené s obývákem, nebyl tam. Šla jsem do koupelny také tam nebyl. Zkusila jsem mu zavolat, ale jeho mobil, byl na pohovce. Zajímalo by mě, kam asi tak šel, když si tady nechal mobil.

"Tylere nedělej si ze mě srandu. Není to vtipné." Řekla jsem nervózně. Co když mě tu nechal samotnou schválně? Co když to vše byla jen nějaká hloupá sázka, aby se se mnou vyspal?

Prošla jsem kolem velké komody, jejíž dveře byly pootevřené.

"Baf!" Vyskočil z té skříně můj milovaný přítel.

"Děláš si ze mě legraci?! Já se tady strachuju, že tě někdo unesl nebo zabil, a ty mě jen tak vystrašíš?!" Založila jsem si ruce na hrudi. N-e-n-á-v-i-d-í-m h-o.  To si vypije.

"Ale noták, lásko. Byla to jen legrace." Omluvně se na mě usmál, je tak sladký..

"Jo, možná pro tebe." Řekla jsem mu naoko naštvaně, a otočila se k němu zády. Byla jsem naštvaná, to ano, ale ne tolik. I když mě to opravdu dost vylekalo.

Ucítila jsem jak mě jeho ruce ze zadu, jak mě objaly. V tu chvíli mě napadlo něco zkusit. Jakmile dojdeme k chatě půjdu s plánem objasnit i Kelly.
Otočila jsem se na něj a políbila ho na rty.

"Takže se už na mě nezlobíš?" Udělal na mě psí oči.

"Ne, nezlobím." Usmála jsem se.

"To jsem rád." Objal mě kolem pasu, a věnoval mi jeden polibek na krk.

"Už by jsme se nejspíš měli jít nasnídat." Oznámila jsem mu.

"Hmm mně se ještě nechce." Schodil mě na postel, sám si vedle mě lehl a objal mě abych mu neutekla. I když kam bych utíkala?

"Tylere pusť mě. Prosím."

"Ne." Povzdechla jsem si.

Tak jinak. Začala jsem ho něžně líbat, a on samozřejmě spolupracoval. A nakonec povolil jeho sevření, čehož jsem využila a vyklouzla z něj.

"Hejjj!" Zakřičel na mě.

radši jsem doběhla do kuchyně, kde jsem nám udělala kafe a toasty s mojí oblíbenou malinovou marmeládou.

"Ale, ale, ale Pan 'budeme ležet v posteli celý den' se uráčil vstát?" Došoural se asi po 10 minutách do kuchyně už oblečený, Tyler.

"Díky za snídani"

"Máš něco v plánu dneska?" Zeptala jsem se ho.

"Ne. Budu celý den ležet v posteli, s TEBOU."

"To máš asi smůlu, protože jak znám moji matku, a jelikož venku je krásně, tak nás určitě vytáhne ven."

"Když půjdeš se mnou." Pokrčil rameny.

Talířek s toustama jsem položila na stůl, abych se mohla vrátit pro kafe. I s kafem jsem se zpět otočila ke stolu. Ale byl tam jen jeden toast, druhý jaksi záhadně zmizel.

Můj pohled mi spadl na Tylera s upatlanou pusou a rukama od marmelády, a v rukou měl polosnězený toast.

"Máš to dobrý, hele." Zasmál se.

"Hmm, to jsem ráda." Sedla jsem si teda k mému poslednímu toastu.

"A uděláš mi teda další, prosímm?"

"Ne, udělej si ho sám." Odsekla jsem mu.

"No dobře noo." Protočil očima a přistoupil k toastovači, docela se bojím, že to tenhle apartmán nepřežije.....

.....

Pomalu a co nejpotišeji jsem otevřela dveře, a podržela je, aby Tyler mohl projít.

"Ale, ale, ale kde pak jste celou noc byli?" Přistoupila k nám mamka.

"Noo, promiň mami neměla jsem u sebe mobil, a zapomněla ti zavolat, že přespíme v hotelu."

"Nebudu se na tebe teda zlobit, ale stejně, příště mi musíš, ale zavolat. Víš jaký jsem měla strach?" Založila si ruce na hrudi, a zakroutila hlavou.

"No můžete, tedy jít."  Pravila a odešla do kuchyně.

"Čekala jsem, že se začne vyptávat na otázky typu, 'co jste vy dva spolu dělali? Kde jste byli? A bylo něco?'  To by bylo extrémně trapný." Řekla jsem když jsme se od mojí mamky více vzdálili.

"Pustíme si film? Jen ty a já."Zeptal se mě Tyler, llvešel do pokoje a zavřel za námi dveře.

"Promiň. Ale já už mám jiné plány." Fakt jsem s ním chtěla teď být, ale moje menší pomsta nepočká.

"Super, a jaké? Jestli se mnou chceš zbytek dne jenom ležet v posteli, a povídat si tak mně to vadit nebude." Přišel ke mně a položil mi ruce na pas.

"Jdu s Kelly něco koupit, a pak půjdeme do kina."

"Beze mně?" Udělal ublížený výraz.

"Ano, bez tebe."

"A co budu tady bez tebe dělat sám?" Řekl roztomile, a posadil se na zem, jako hromádka neštěstí. Byl taaak sladký.

"Nevím. Budeš si muset najít svůj program."

"Ale já nechci." Tvrdohlavě mě chytil za nohu abych mu neodešla. I když já bych jemu nikdy neodešla.

"Tylere..... já zase večer přijdu a budeme jenom spolu, ano?" Usmála jsem se na něj, a políbila ho na nos.

"Dobře."

Po hodně Hodně dlouhé jsem se konečně dokopala k napsání další kapitoly. Tak snad se libí. :)

Viky

You and me? I think forever...Kde žijí příběhy. Začni objevovat