You and me? I think forever...

14.

"Víš, jsi jiná než ostatní holky. Jen co já lusknu prstem a ony my doprovolně skočí do postele. Jsou to holky jen na jednu noc. Ale u tebe je to jiné. Mám neustálou potřebu tě chránit, být ti stále na blízku, protože bez tebe by život neměl smysl. Už v té kavárně, když jsem tě poprvé viděl, tak jsem věděl, že jsi má zpřísněná duše. Že bez tebe nemůžu žít. Jsi pro mě neskutečně důležitá, poupátko."

To co právě řekl mi vyrazilo opravdu dech. Vůbec bych to od něj nečekala. Proč zrovna já? Vždyť je na světě tolik krásných holek.

. "Proč zrovna já?"

"Protože, ty máš v sobě něco zvláštního, jsi krásná, vtipná, milá, prostě dokonalá. Máš v sobě něco co ostatní holky nemají." Začal se ke mně přibližovat. Pootevřel své rty.

Ale tuto chvíli stejně někdo musel přerušit. "Tylere Elis tě volala, že jí máš jít s něčím pomoct." Ozval se za námi pištivý hlas, Brooklyn.

. "Hmm už jdu." Zavrčel na ní otráveně. Jen co odešel tak na mě Brooklyn začla řvát.

. "Co si to dovoluješ šahat na mojeho Tylera?! Teď mě dobře poslouchej ty nádhero, Tyler je jenom můj a ty na něj ani nesáhneš. Jinak se tvým blízkým nebo tobě může něco zlého stát. Rozumělas?"

Tak ona se asi pomátla nebo co? Mně žádná plastová kráva nebude říkat co mám dělat. "Žádná barbie jako jsi ty mi rozhodně nebude vyhrožovat. Jsi jenom mrcha, která chce mít Tylera jenom pro sebe. Klidně si ho třeba sežer. Je mi tě vážně líto, že si musíš dělat plastiku jenom aby jsi se někomu líbila." Řekla jsem jí s naprostým klidem a odešla do jídelny, protože už byl oběd. Byla jsem na sebe fakt pyšná takováhle plastická kráva mi vážně nebude říkat co mám dělat. To si líbit nenechám.

....

"Tak děcka chtěl jsem vám říct, že se zítra večer bude stezka odvahy." Oznámil nám Fred.

Hned na to se ozvalo nesouhlasné zabručení. Jediný komu to nejspíš vůbec nevadilo jsem byla já se Siou. Nechápu ostatní. Možná se chovám jako dítě, ale já miluju stezky odvahy.

"Budeme vás strašit my, dospělí. Sice jste na možná už trošku starší, ale to vůbec nevadí. Takže zítra v 20:00 se sejdeme ve společenské místnosti, takže si nedělejte jiné plány."

Všichni se hned zase rozešli nejspíš  do svých pokojů. "No to si dělá srandu, ne? Já jsem chtěla jít zítra večer do dalšího novýho klubu. Ale vlastně dneska jdeme taky do klubu, takže půjdeme vybrat co si vezmeš na sebe." Oznámila mi nadšeně Kelianne.

...

"Tyhle se k tobě vůbec nehodí. Počkej dám ti nějaký moje." Řekla mi po snad hodinovém vybírání Kelly.

. Měla jsem na sobě šaty jak říkala Kelly, do kostela. "Počkej. Tohle si musíš vzít!" Podala mi kostkovaný top a černou sukni ( viz média ). Šla jsem s tím do koupelny, kde jsem si to oblékla. Poupravila si vlasy a vyšla.

"Vypadáš úžasně!" Rozzářila se Kelly, která už samozřejmě měla vybráno.

"Moc mi to zvýrazňuje mé křivky." Namítla jsem.

"A to je právě to. Musíš tý namyšlený slepici ukázat, že si na tebe dovolovat nemůže. A navíc myslím, že Tylerovi se budeš líbit." Připitoměle se usmála. "Ale já se mu nepotřebuju líbit."
"Takže chceš aby šel s Brooklyn?"

"Ne! Teda je mi to jedno." Jasně, že nechci aby šel s Brooklyn. Ale je to složité. Jedna část mě chce aby se mě dotýkal a miluje ho. Ale ta druhá chce být jenom kamarádka.

"Jasně, aby jsi věděla, žeru ti to." Řekla ironicky. "A líbí se ti alespoň?"

"Ne...teda mám ho ráda.....možná k němu i něco cítím..... Ale rozhodně ho nemiluji."

"Ale něco k němu cítíš." Namítla. Možná k němu asi cítím i něco víc než jen kamarádství. Možná určitě.

"A co ty a Chase?" Raději jsem změnila téma.
"Já si myslím, že ho asi miluji, ale nevím jestli on mě." Posmutněla.
"Určitě k tobě cítí to samé. Vždyť se na sebe podívej. Jsi milá, krásná, vtipná, vše co si může kluk přát. Prostě se s ním někdy sejdi, a řekni mu co cítíš." Pohladila jsem jí po zádech. Jsem ráda, že jsme s nimi jely. Protože jinak by jsme se nikdy nepoznaly.

"Děkuji ti Veronico. Máš pravdu."

"Nemáš zač. Jsem tu vždy pro tebe."

...

"Wow. Vypadáš úžasně!" Pochválila mě. Podívala jsem se do zrcadla. Měla pravdu slušelo mi to. Měla jsem celkem velký výstřih, který, ale nepůsobil nějak vulgárně. Tenhle outfit dokonale obtahoval mé křivky.

"Děkuji. Ty taky."

"Tyler z tebe nespustí oči!" Jenom jsem se nad tím zasmála.
Neustále básní o tom jak se k sobě s Tylerem hodíme. Vzala jsem si zimní bundu a koukla se na mobil. 18:00 už můžeme jít. Nepozorovaně jsme se proplížili kolem obýváku, kde rodiče hrály nějakou hru, ke dveřím.

"Ale, ale, ale vy někam jdete beze mě?" Ozval se za námi nesnesitelně pisklavý hlas, Brook. Která si očividně všimla, že Tyler jde taky. Měla na sobě růžové šaty s výstřihem až na zem. Takže kdyby šla jen ve spodním prádle vyšlo by to na stejno.

"Hmm jdeme na tůru... do bláta." Já vím. Lepší výmluvu jsem si najít nemohla. Ale chtěl by někdo poslouchat ten její pisklávý hlas celý večer? No já rozhodně ne.
"To vám tak věřím. Myslím, že to rodiče neví, že chcete jít do klubu, že? A pokud mě nevezmete s sebou tak se to dozví." Ušklíbla se.
"Hm no tak pojď teda s náma." Vyšli jsme tedy k Tylerovu autu. Já jsem seděla vzadu s Kelly a Chasem. A Tyler s Brook seděli ve předu. Samozřejmě Brooklyn Tylera nezapomněla provokovat. To neví, že Tyler může nabourat? Dojeli jsme na místo a Tyler nám podržel dveře, jako džentlmen.
Kolem klubu se váleli už opilí lidé. Vešli jsme a sedli si k jednomu s boxů.

"Půjdu pro nějaký pití." Oznámila Kelly. Proč mě tu nechává s nima?
"Jéé ahoj Brook! Dlouho jsme se neviděly. A koukám, že jsi přivedla i Tylera." Přišla k nám vysoká černovláska s červeným croplým tílkem a krátkou sukní. Určitě další barbie. Pomoz mi Kelianne!
"Ahoj Harper." Řekl Tyler.
"Tebe jsem tu ještě neviděla. Jak se jmenuješ?" Řekla mi až přesládlím hlasem.
"Veronica."
"Harper. Moc mě těší!"
"Hm mě taky." Super. Další barbie.
"A kde je tvoje sestřička? Bojí se snad, že bych jí přebrala Chase? Chudinka, ani se tu neukázala." "

"Kdo ti tady příjde jako chudinka, kromě Brooklyn?" Ozvala se za námi moje záchrana Kelianne. A Brook po ní hned hodila zlostným pohledem. Koukám, že Harper a Kelianne se v lásce moc nemají.

"Ahoj Kelly, tak ty jsi přišla." Kelly položila pití na stůl.
"Pokud si tvoje bezmozková hlava nevšimla tak já jsem šla akorát pro pití. No nic. Nebudu si kazit náladu, a jdeme si zahrát flašku! Doufám, že pravidla všichni znáte."
Kdo by neznal flašku? Když nám bylo 11 tak jsme ji s holkama furt hrály. Všichni jí to odkývali. Sedla si tedy a dala do prostřed prázdnou láhev. A roztočila ji. Zastavila se na dno se zastavilo na mně a hrdlo na Chasovi. Já mám vždy takovou smůlu.

"Polib Tylera." Zadal mi.