Hayley je dívka, která nepřemýšlí nad budoucností. Žije přítomností a na minulost se moc neohlíží.
Lidé si o ní často myslí, že je povrchní a sobecká, nezajímají jí názory ostatních a dělá jen to, co si usmyslí. Ale uvnitř má Hayley srdce ze zlata...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Rychle jsem zjistila, že svatba byla chyba. Charlesova tvář na veřejnosti se od té soukromé lišila."
,,Narodila jsem se na farmě v Columbusu v Ohiu, roku 1895 jako Esme Anne Plattová. Měla jsem šťastné dětství, ale v dospívání mi přišlo těžké přizpůsobit se chování, které se tehdy očekávalo od počestné mladé dámy.
V roce 1911 jsem spadla při lezení po stromě a zlomila jsem si nohu. Místní doktor byl na cestách a já skončila v péči doktora Carlislea Cullena. Tehdy jsem se s tím nikomu nesvěřila, ale seznámení s Carlislem na mě hluboce zapůsobilo.
Nepodobal se nikomu z jeho okolí - byl upřímně starostlivý a měl vážný zájem o to, co jsem říkala. Bohužel se ve městě zdržel jen krátce a brzy odjel, ale já na něj nikdy nezapomněla.
Moje přítelkyně se začaly vdávat a zakrátko jsem zůstala jediná svobodná. Toužila jsem zamilovat se, ale nikdy jsem nepotkala nikoho, kdo by se vyrovnal mé vzpomínce na Carlislea. Snažila jsem se přesvědčit svého otce, aby mi dovolil nastoupit na učitelské místo na západě, ale on si nemyslel, že by počestná dáma mohla žít sama v divočině. Místo toho mě otec přinutil souhlasit se svatbou se synem rodinného přítele, který o mě měl zájem. O několik let starší Charles Evenson byl údajně dobrá partie. Neměla jsem na Charlese vyhrazený názor, ale na otcovu prosbu jsem se sňatkem souhlasila.
Rychle jsem zjistila, že svatba byla chyba. Charlesova tvář na veřejnosti se od té soukromé lišila. Fyzicky mě týral. Moji rodiče odmítli mou žádost o azyl. Poradili mi, ať se chovám jako ,,dobrá manželka" a mlčím. Charlesovo narukování do první světové války pro mě znamenalo ohromnou úlevu. Vrátil se nezraněný a v roce 1919 pro mě nastala noční můra.
Brzy poté jsem otěhotněla. Dítě pro mě bylo motivací k útěku - nechtěla jsem ho přivést do Charlesova domu. Utekla jsem a zůstala jsem u příbuzných v Milwaukee ve Wisconsinu. Když můj manžel zjistil, kde se skrývám, utekla jsem do Ashlandu ve Wisconsinu, kde jsem se vydávala za válečnou vdovu. Abych se uživila, splnila jsem si dávný sen a stala jsem se učitelkou.
Začala jsem pro sebe a své dítě budovat nový život. Nenarozené miminko jsem milovala víc než svůj život. Ale dva dny poté, co se můj syn narodil, zemřel na plicní infekci. S pocitem, že jsem přišla o vše, odešla jsem k útesům za městem a skočila jsem.
Vědomí jsem nabrala v nesnesitelných bolestech. Navzdory utrpení mě ohromilo, že znovu vidím Carlislea - nezestárl ani o den - a netušila jsem, jestli jsem skončila v nebi, nebo v pekle. Poté, co přeměna skončila, mi Carlisle vysvětlil, že mě proměnil v upírku, aby mi zachránil život. Navzdory jeho očekávání jsem se nezlobila. Přizpůsobila jsem se tomu, že moje nová upírská přirozenost má své výzvy, že občas je volání po lidské krvi silnější, než aby mu šlo odolat, ale pořád jsem byla šťastná, že jsem s mužem, kterého jsem vždy zbožňovala. Mé poblouznění z mládí se snadno změnilo v plnohodnotnou lásku.
Zanedlouho jsme se vzali. Nikdy jsem neztratila své mateřské instinkty a jako nejstarší z Cullenových jsem na sebe automaticky vzala roli matky nejdřív u Edwarda a později i u ostatních členů rodiny."
Ač si to Esme nechtěla připustit, to samé cítila i k Hayley. Brala jí jako součást rodiny, jako další dceru a v hloubi duše doufala, že se jí jednoho dne opravdu stane. Ne kvůli Esme, ale kvůli Jasperovi. Esme ho poprvé viděla opravdu šťastného a to jen díky Hayley. Dokázala něco, co nikdo před ní - udělat Jaspera šťastným. Esme bolelo vidět ho v depresích z toho kým býval. Poslední dobou byl jako tělo bez duše - asi špatné přirovnání vzhledem k upíří existenci. Jen tak proplouval životem a Esme měla strach z toho, že jestli to takhle půjde dál, Jasper je opustí a co hůř, spáchá sebevraždu, ale naštěstí se v jeho životě zjevila Hayley. A Esme jí za to byla neskutečně vděčná.
