Upíří deníky

11.Kapitola Bolest

Doma jsem toho měla plné zuby tak jsem šla ke kadeřnici, nakoupit nějaké oblečení a tak různě zrovna jsem se vrátila domu. Elena spí. ''Jak jste si užily nakupování?'' zeptal se nás Nick. ''Skvěle až na to že ve dvou obchodech zabila celkem 6lidí'' řekla Beca. ''Měla jsem hlad tak co jsem měla dělat'' řekla jsem. Odešla. Došla jsem k Nikovi. ''Chceš aby ti ukázala co jsem si koupila'' zeptala jsem se ho z šibalským úsměvem. Kývl. Šla jsem nahoru tam jsem se převlékla do nového a šla zpět za ním. Koukal z otevřenou pusou. ''Líbí se mi to'' řekl. Upravila jsem si vlasy. Najednou jsem zaslechla jak se otevřely dveře je to Damon a Stefan. ''Co tu chcete?'' zeptala jsem jich nepříjemně. ''Elenu'' řekly. Ve vteřině se začaly prát s Nikem. Chtěli mu vrazit kůl do srdce. Měla jsem takové zvláštní nutkání. Proto jsem vzala kůl a Damona probodla. Ten se svalil na zem a lapal po dech. Vzala jsem si jiní kůl a ani nevím proč zamířila jsem si ho na srdce. ''Co to dělá?'' nechápal Stefan. ''Taková malá pojistka, jestli se mě pokusíte zabít ovládl jsem jí aby si vrazila kůl do srdce'' řekl a zasmál se. Slezl z něj a pomohl Damonovi. Ten kůl jsem pustila. Klaus přišel ke mě. ''Víte co dám vám na výběr ale na to se posaďte'' řekl. Posadily se. On se na mi zahleděl do očí. ''Zlato dej svojí sestře svou krev aby se nám rychle vzpamatovala'' řekl mi jak řek tak jsem udělala. Elena se hned probrala. ''Vítej mezi námi Eleno'' řekl Klaus. Posadila jsem se do křesla. ''Dobře, tak kde jsme skončily. Dám vám nabídku... můžete si odtud odvést jednu z nich.. Máte na výběr buď si odtud odvedete Elenu a nebo Eleanor.... tu druhou poté zabiju'' řekl. Jen jsem sledovala a čekala co řeknou celkem mi to bylo jedno. Na něčem se začaly domlouvat. ''A co kdyby jsem ti výměnou za té druhé svobodu řekly kde je Katherine'' řekl Damon. ''Bohužel pro vás dal jsem jí svobodu'' řekl. ''A to jí musíš zabít tu druhou?'' zeptal se Stefan. ''Ne třeba si z ní udělám cvičenou opičku... jasně že musím'' řekl. ''Já jsem pro Elenu'' řekl Stefan. ''Já pro Eleanor'' řekl Damon. ''Paní máme to nerozhodně.'' řekl a usmál se.   ''Tak se zeptáme holek co si o tom myslí... Eleno začni'' dodal. ''Radši zemřu já než aby zemřela moje sestra nechci aby se jí cokoliv stalo'' řekla. Klaus se teď usmál jelikož věděl co odpovím. ''Je mi to jedno, pokud zemřu nebo bude žít... je mi to ukradený'' řekla jsem bez citu. ''Co jsi jí udělal?'' zeptal se Damon. ''Má vypnuté emoce, donutil  jí k tomu'' řekla Elena. ''Řekni jí aby je zapnula, takhle se nedozvíme co si doopravdy myslí'' řekl Damon. ''Nebudeš mi říkat co mám dělat... řekl jsem že si můžete odvézt jednu a to je ještě solidní nabídka, taky si můžu nechat obě a zabít je'' řekl a zamračil se. ''Eleanor si klidně nech my jsme sem přišly pro Elenu'' řekl Stefan. Než stačil Damon něco říct Klaus ho přerušil. ''Tak si jí vezměte a vypadněte..'' řekl. Stefan jí hned rozvázal a chtěl odejít ale Elena šla ke mě a dala mi ruce na tváře. ''Nevdám se tě.. budu bojovat aby tě přivedla zpět zase budeme spolu'' řekla. Jen jsem si odfrkla a dala její ruce pryč. ''Něco ti řeknu..  ty pro mě nic neznamenáš jsi nic. Klidně bych sledovala jak pomalu umíráš.. protože jsi mi úplně ukradená'' řekla jsem. Hned jí začaly téct slzy po tvářích. Klaus mě stáhnul k sobě.  ''Tohle je slušný chování k hostům? Rozbrečela jsi sestru'' řekl. ''A co je mi po tom.. stejně..'' než jsem to však stačila doříct byla jen tma. 
*******************
Otevřela jsem oči a zhluboka se nadechla. Jsem připoutaná? Vidím rozmazaně. Všechno mě bolí. Musely mi dát železník. Zaposlouchala jsem se abych slyšela co se děje. Jsem u Stefan a Damona. To se mě vzdal? Směšný. Najednou se otevřely dveře. Je to Damon. Přišel ke mě. ''Tak jak se cítíš? Asi nic moc že ano'' řekl. ''Přestaň si semnou hrát... užíváš si to... ale přiznej to takhle se ti líbím víc'' řekla jsem. ''Upřímně mám radši to tvoje já co mě kopalo do koulí.. vrať se ke mě'' řekl mi a mezitím mě chytil za tváře. Nějak jsem to nevydržela a začala se mu smát. ''Bože Damone to je tak ubohý'' řekla jsem. Odtáhnul se a chtěl něco říct ale najednou přišla Katherine. ''Jé další co přišel říct jak nutně potřebuju svoje emoce... ale víte co nepotřebuju ani jedno z vás nic pro mě neznamenáte a nechci vás vidět'' řekla jsem. Oba odešly. Damon najednou přišel a něco mi píchnul. Najednou jsem se začala cítit slabě, začaly se mi zavírat oči. Najednou mě odpoutal a hodil si mě přes rameno. Šel nahoru a připoutal mě k židli. ''Pust.. pust mě prosím..'' řekla jsem a hrála smutnou. ''To ti nevyjde'' řekl a z ruky mi sundal náramek a dal si ho do kapsy u kalhot. Všimla jsem si Stefana u závěsu. ''Tohle dlouho nevydržíte.. a bude vás to bolet mnohem víc než mě'' řekla jsem a zasmála se. Najednou odhrnul závěs a to sluníčko šlo přímo na mě. Začala se mi pálit kůže. Šíleně to bolelo. Nemohla jsem to vydržet a vyjekla jsem....