7.Kapitola Cesta

145 2 0
                                    

Zhluboka jsem se nadechla a rychle otevřela oči. Jakto že žiju? Jsem ve svojí posteli. Uslyšela jsem kroky. Je to Jeremy. Když si všiml že jsem sem vzhůru rychle šel ke mě a pevně mě obejmul. Nechápala jsem co se stalo? "Je mi to líto, moc mě to mrzí" řekl. Odtáhla jsem se o dněj. "Co se stalo?" zeptala jsem se ho. "Byla jsi mimo několik dní už jsme ani nedoufaly že se probereš no Damona kousnul vlkodlak umíral ale už je v pořádku ale Elena... Klaus ji zabil" řekl. Nemohla jsem uvěřit jeho slovům. To není pravda. Ona přeci nemůžu být mrtvá. Vstala jsem. "Ještě.." nestačil to doříct ho zarazil. "Můžu" řekla jsem. Cítila jsem jak mi slzy tečou po tvářích. Došla jsem do jejího pokoje. Zatajil se mi dech. Nerozloučila jsem se a teď je pryč. Podlomily se mi kolena. Tohle se stát nemělo. Tohle ne. "Eleanor" ozval se hlas od dveří. Někdo mě zvedl. Damon. Obejmul mě. "Ona měla zůstat naživu, to samé Jenna. Já tohle nechci Damone. Měla jsem na ní být hodnější. Měla jsem jí odpustit dřív. Proč? Proč jsem to nemohla být já" řekla jsem. Odtáhl se. "Tak poslouchej, kdyby jsi teď umřela, Jeremy nemá nikoho. Nikoho o koho by se opřel" řekl. Podívala jsem se mu do očí. "Promiň. Nemůžu postarej se o něj prosím" řekla jsem. Nechápavě se na podíval. "Co tím myslíš" řekl. "Musím zmizet. Až zjistí že jsem naživu zabije mě i Jeremyho. Proto bude lepší když zmizím" řekla jsem. Chtěl něco říct ale já ho zarazila. "Já nejsem ona, já vás nebudu milovat" řekla jsem. Odešel. Jedna část mě by už nejradši odešla a ta druhá ví že nemůžu. Došla jsem zpět k Jeremymu. "Neboj neopustím tě" řekla jsem a odešla, musím to zvládnou. Prostě musím.
******************************
O několik měsíců později
Dnes mám narozeniny, popravdě vůbec se mi nechce slavit. No za těch šest měsíců se toho hodně změnilo, vlastně né tak moc. Založila jsem ve škole karate klub. Všichni se ode mě nechají učit, chodí tam i Matt a Jeremy. Já jsem zjistila že je Elena naživu a že jí má Klaus, tak jsem se spojila s Katherine. Je to moje jediná naděje, jelikož bratři Salvatorovi mi nedovalí odejet. Cítila jsem jak se někdo lehl tak jsem otevřela oči. Je to Katherine. "Tak co jsi zjistila?" zeptala jsem se jí. "Jsou v Chicagu" řekla. "Fajn tak jedeme" řekla jsem. "Ale jen tak to nejde, chceš jí zachránit tak pro to musíš něco udělat" řekla. "Ale co?" zeptala jsem se jí. "Musíš se stát upírem" řekla. "Já... nevím jestli bych to zvládla. Co když to nezvládnu" řekla jsem. "Pomůžu ti" řekla. Šly jsme dolu. Jestli jí chci zachránit musím to udělat. Došly jsme do kuchyně. Vzala skleničku a nůž. Řízla se a nechala krev stéct do skleničky. Podala mi jí. Pro Elenu. Rychle jsem obsah skleničky vypila a představila si že je to něco jiného. Uslyšela jsem jak se otevřely vchodové dveře. Podívala jsem se. Je to Damon a Stefan. Všimly si mě a Katherine. Než však stačili něco udělat ucítila jsem bolest na hrudi. Podívala jsem se. Zabodla mi nůž do hrudi. Zmizela. Poslední co si pamatuju je jak mě semnou někdo třese.
O něco později...
Rychle jsem se nadechla, otevřela oči a zvedla se. Jsem na gauči. "Ellie" ozval se něčí hlas. Podívala jsem se kdo to je. Jeremy. Stefan ho drží dál. Danon ke mě přišel. "Notak podívej se mi do očí" řekl. Udělala jsem jak řekl. "Proč?" nechápal. "Proč co" řekla jsem. "Proč jsi jí nechala aby tě proměnila" řekl. Odstrčila jsem ho a vstala. "Ty si myslíš že jsem měla na výběr. Musela jsem, musím jí zachránit a vy mi nezabráníte" řekla jsem. Chtěl něco říct. "Nejsem váš majetek, já patřím jen sama sobě, takže se mi kliďte z cesty" řekla jsem. Musím svojí proměnu dokončit. Krev. Musím se napít krve. Došla jsem do svého pokoje a tam se zamkla. Najednou se tu objevila Katherine. "Tak co jak se cítíš" zeptala se mě. "Moc dobře ne" řekla jsem. Jen kývla a vytáhla sáček s krví. Otevřela jsem ho. Ze začátku mi to přišlo odporné ale pak ta slast. Hned jsem jí vypila. "A jdeme zachránit tvou sestru" řekla. Šla jsem ke skříni tam jsem si vzala nějaké oblečení.

Oblékla jsem a v koupelně namalovala

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Oblékla jsem a v koupelně namalovala. Katherine mi něco hodila. Chytla jsem to, je to nějaký náramek. "Aby jsi mohla na sluníčko" řekla. V batohu mám telefon a peněženku. Šly jsme dolu. "Kam si myslíš že jdeš?" zeptal se ně Stefan. "To tě nemusí zajímat" řekla jsem. "Proč jsi se spojila s ní" zeptal se Damon. "Nikdo jste si nevšiml že jsme se skamarádily. Upírem jsem se stala dobrovolně, aby zachránila Elenu. Vám je to možná fuk že jí drží Klaus ale mě ne. Přivedu jí zpět" řekla jsem. Mlčely. Vyšly jsme ven. Nastoupila jsem do auta rovnou na místo řidiče. "Rychlou jízdou tam budeme za... nevím jak dlouho" řekla jsem. Nastartovala jsem a rozjela se. Všimla jsem si Matta. Když viděl mě Katherine měl vykulené oči. Radši jsem šlápla na plyn. Musíme tam být co nejrychleji.

Upíří deníkyKde žijí příběhy. Začni objevovat