13. Kapitola Dopis?

89 2 0
                                    

Pohled Eleny.
Sledovala jsem ji jak mluvila na Damona. ''Ochraň mojí rodinu.. hla..hlavně zůstaň takový jaký jsi.. čas který jsem mohla strávit s tebou byl okouzlující a dokonalý.. děkuji ti za ty chvílí kdy jsem se vedle tebe cítila nesmrtelně..'' řekla. Nemohla jsem tomu uvěřit, ona mě opouští. Najednou jí naběhly ty žilky a ona naposledy vydechla. ''To nee.. Prosím nee..'' začala jsem křičet. Podlomily se mi nohy a začala jsem brečet. Jeri mě obejmul okolo ramen. Damon vstal a šel ke Stefanovi. Dal mu pěstí a pak další a další. ''Jak jsi jí to mohl udělat!!'' začal na něj křičet. Vstala jsem. ''Damone to stačí.. Damone dost nech toho'' řekla jsem víc nahlas. Otočil se na mě. Stefana pustil, vzal tělo Eleanor do náručí. ''Tohle si nezasloužila.. mít takový život.. Tvoje přání se splnilo Eleno tak doufám že jsi šťastná..'' řekl a někam zmizel.  
Pohled Damona

 Ovládnul jsem lidi na hřbitově aby ji pohřbily. Pořád musím myslet na to jak jsme se prvně setkaly. Ona se nechtěla vracet, proč jsme jí nutily. Proč ji do toho namočil. Teď mohla v klidu studovat.. byla by člověk a naživu.. nikdy jsem to nechápal.. ale teď už jsem to pochopil. Došel jsem do baru a sedl si na moje místo. Objednal jsem si burbon. Nechaly mi tu celou lahev. Je tam Caroline, Tyler a Matt s Bon Bon. Bonnie si mě všimla a tak šla ke mně.  ''Oslavuješ?'' zeptala se mě. Nalil jsem si a hned to vypil. ''Naopak'' řekl jsem. ''Co se stalo? Něco s Elenou nebo Jeremym?'' nechápala. ''Ne... jde o Eleanor..'' řekl jsem. Rovnou jsem se tentokrát napil z lahve. ''Někomu zase ublížila? Že ne Jeremymu'' řekla. Zamračil jsem se. ''Proč by měla pořád někomu ubližovat.. aby jsi věděla tak zemřela.. je mrtvá..'' řekl jsem. Mlčela. ''Tak jdi a nech mě utápět se v žalu děkuji'' řekl jsem a dál si všímal svého alkoholu. 
              *********************
Posadil jsem se na její postel. Znovu jsem se napil z lahve. Vstal jsem a lahev si položil na stolek. Povzdechl jsem si. Otevřel jsem šuplík od nočního stolku. Má tam mojí fotku a deník. Vím že je to neslušné ale jsem zvědaví. Otevřel jsem ho na náhodné stránce. ''Dnes jsem byla s Damonem venku. Byly jsme v kině, zatancovat si a  na večeři ale co bylo nejlepší, ten západ slunce. To jak jsme se držely a ten výhled. Prostě dokonalost sama.. myslím že ho začínám milovat. Nejsem si tím úplně jistá ale jedno vím že už pomalu začínám litovat toho že ho opustím.'' Zhluboka jsem se nadechl a vydechl, takže ona mě milovala od skoro začátku ale nikdy mi to neřekla ale proč.. musím číst dál. Nalistoval jsem další stránku. Byli tam naše společné fotky, to byl ten den kdy jsem ji pozval na schůzku. Byli jsem v kině, na jídle, na procházce a pak jsme šli na skleničku. Bylo to dokonalé. Jelikož jí bylo chladno protože měla jen lehké šaty tak jsem jí dal můj kabát. Bylo to nejlepší. Radši jsem ho schoval. Lehl jsem si. Všiml jsem si že tam má moje tričko co mi tehdy vzala. Lehl jsem si a přitulil se k jejímu polštáři. Pořád jsem cítil její parfém. Nejsou to ani čtyři hodiny a už to bez ní nemůžu vydržet. Zavřel jsem oči a usnul. 
Sen: 
Jsem na nějakém zvláštní místě. ''Ahoj Damone, nějakou dobu jsme se neviděly'' ozval se mě velmi povědomí hlas. Otočil jsem se. ''Eleanor? Jsi to opravdu ty? To snad nemůže být možné jakto že tě vidím a můžu si z tebou povídat? Neodcházej!'' řekl jsem a rychle ji chytil za ruce. ''Muselo to být.. musela jsem tě opustit nedalo se s tím nic dělat..'' řekla. ''Tak proč jsi tu?'' zeptal jsem se jí. ''Nemůžeme být spolu.. za několik dní mě Klaus zabije..'' řekla ale já jsem jí přerušil. ''Ty tu nejsi doopravdy, jsi pryč.. jsi mrtvá..'' řekl jsem. 
Konec snu.
Vzbudil mě něčí hlas. Otevřel jsem oči je to Eleanor. Párkrát jsem zamrkal a utřel si oči. Ne je to Elena. ''Proč mě budíš tak brzy?'' nechápal jsem jí. ''Já bych se tě spíš měla ptat co děláš v pokoji mé mrtvé sestry?'' zeptala se mě. Posadil jsem se a promnul oči. ''Promiň špatně to snáším chybí mi a to je to jenom den.. nezvadám to'' řekl jsem a schoval si obličej. Posadila se ke mě. ''Musíš to se zhluboka nadechnout a hlavně jít domu..'' řekla. Jen jsem kývl. Z šuplíku jsem si vzal svoje tričko a nenápadně i ten její deník. Nakonec jsem si vzal vzal svojí lahev a šel domu. Šel jsem do pokoje. Všechno mi jí připomíná. Vlezl jsem si do postele. Chtěl jsem znovu číst ale něco na mě vypadlo. Dopis? Otevřel jsem ho a začal číst. Už byl ale otevřený. 
''Drahý Damone,
nevím kde bych měla začít, no asi nejlépe od začátku. Všechno mě to mrzí, to jak jsem se k tobě chovala když jsme se viděli prvně.. teď zrovna v nějakém zvláštním místě a jediné co dělám je že myslím na tebe.. tak hrozně moc mi chybíš.. nedokážu to ani slovy vyjádřit... klidně bych byla zase člověk ale jen proto abych mohla být s tebou a vidět ten tvůj úsměv ty tvoje dokonalé modré oči... ale nejde to.. Chci se zase schovat do tvého obřího obětí.. nezvládám to bez tebe.. A jelikož nevím jestli se ještě někdy uvidíme tak,.... no potřebuju aby jsi znal pravdu. Já bych tě nikdy nezradila.. Eleně jsem vymazala paměť jelikož jsem si musela vybrat buď její život nebo budu s Klausem a budu dělat co po mě chce.... Moc mě mrzí že jsem tě tehdy opustila.. ale musela jsem... je to moje sestra.. prosím chci aby věděla že se už na ní nezlobím a že jím mám ráda.. hrozně moc ti děkuji.. za to jaký jsi a za to co všechno jsi mi ukázal a co jsem díky tobě zažila.. Jsi ten nejlepší a nejdokonalejší upír na světě.  Kéž by nám osud dopřál více času.. ale nu co až zemřeš třeba se uvidíme na druhé straně.. jen prosím neudělej žádnou pitomost jak to ty umíš... A poslední věc co bych ti chtěla říct je.. to že tě miluji.. a to že dokud budu žít budu tě mít ve svém srdci. Tvoje Eleanor''

Upíří deníkyKde žijí příběhy. Začni objevovat