Upíří deníky

1.Kapitola "Moje drahá sestřičko,..."

Před několika měsíci
"Neobracej se ke mě zády Eleno teď ne! Né když odjíždím" zakřičím na svojí sestru. Otočila se. "A kdo řek že si moje sestra, nic pro mě neznamenáš jsi pro mě nic" řekla. "Ale takhle to neskončí" řekla jsem jí. "Ale ano skončí, ty už do mého života nepatříš chápeš. Můj tajný sen je aby si byla mrtvá" řekla a odešla. Pak se ale ozvaly kroky. "Neboj se zlatíčko ona se jenom bojí že o tebe přijde tak je taková" řekla mamka. Podívala jsem se na ní. "Mami to jí přeci neomlouvá odjíždím jen na dva roky pak se vrátím a všechno bude jako předtím" řekla jsem. "Běž si pro tašku odvezeme tě s otcem na letiště" řekla...
Přítomnost
Užívám si svůj život. Studuju a je to fajn. Ale stejně mi něco chybí. Domov. Chybí mi Jeremy, Jenna, Elena ale hlavně rodiče. Ale pořád mě štve to co mi řekla když jsem odjížděla, neodpustila jsem jí to a odpustit nehodlám. Někdy lituju toho že jsem odešla. Ale pak si zase řeknu že smrt je součástí života. Uslyšela jsem jak mi někdo klepe na dveře od pokoje. Zvedla jsem pohled a řekla tiché dále. Vešel vychovatel a řekl že mám na hale návštěvu. Kývla jsem. Sešit jsem zavřela. Obula jsem si svoje chlupatý bačkory a vzala si svetr. Šla jsem na halu. Jsou tam nějací kluci a Elena. Došla jsem k nim. "Co tu chceš Eleno?" zeptala jsem se jí celkem dost nepříjemně. "Chci aby jsi se vrátila domu" řekla. "No tak to těžko, jsem tu šťastná. Nevrátím se na to zapomeň" řekla jsem. "Úplně jako ona" zašeptal ten modrooký.  "Úplně ne, jsem chytřejší a teď mě omluvte musím dělat  úkol a na vás tři nemám náladu" řekla jsem. Otočila jsem se a chystala se k odchodu. "Jeremy tě potřebuju. Když né kvůli mě tak kvůli němu, prosím" řekla znovu. Otočila jsem se. "Moje drahá sestřičko, ty už mě nesmíš o nic žádat za to co si mi řekla. Radím ti, jestli nechceš abych tady s tebou a těma kamarádíčkama vymetla podlahu tak odtud koukej vypadnout" zavrčela jsem. Ten jeden udělal ke mě krok blíž. "Hele nevím co ti řekla ale hrozí ti nebezpečí když s námi nepůjdeš" řekl. Podívala jsem se na něj pohrdavým pohledem. "Na odchod máte dvě minuty a doufám že jsme si rozuměly" řekla jsem a šla do pokoje. Sedla jsem i za stůl a začala zase dělat úkoly. Nejhorší je že mi to vrtá hlavou. Někdo vešel. "Ahoj Lis.." řekla jsem ale když jsem se podívala všimla jsem si že to není moje spolubydlící. Jen jeden s těch co přišly s Elenou. "Hele vůbec se mi nelíbí jak se chováš k sestře, víš čím vším si musela projít?" Zeptala se mě. Vstala jsem a došla k němu. "Tak teď mi pověz, zmínila se někdy o mě? Zmínila se o tom že má sestru? Ne zavrhla mě a to jen proto že jsem šla studovat na lepší školu než ona. A po smrti rodičů ona měla všechno, Jeremyho, Jennu, přátelé. Mě už zbyla jenom škola tak prosím odejděte" řekla jsem se slzami v očích. "Ale pořád máš rodinu ke který se můžeš vrátit, udělej to dřív než bude pozdě" řekl. Ozvalo se zaklepání. "Ano" řekla jsem. Vešel vychovatel, když si všiml toho kluka zamračil se. "Odejděte nemáte tu co dělat" řekl. "To je v pořádku, slečna musí odjet naléhavě domu. Zde máte potvrzení od jejího poručníka" řekl. A vytáhnul nějaký papír. To si ze mě dělá srandu?! Pak se podíval na mě. "Začni balit" prohlásil. Došel ke mě. Škodolibě jsem se usmála  a vší silou jsem ho nakopla do rozkroku. Svalil se k zemi. "Ještě jednou se mi připoutáš do cesty a dopadneš hůř, hajzle" zavrčela jsem a šla si balit. Pak budu muset dát vědět Nikovi.
       ***************************
Je bůh ví kolik hodin ráno. Né oni nemohly zastavit oni musely jet celou dobu. Jely jsme dvěma auta. Já jedu s tím co jsem ho nakopla do koulí. Ale úplně ho ignoruju. Konečně jsme v Mystic Falls. "Máš docela sílu" řekl. "Mám černej pásek z karete, taekwondo a kick boxu" řekla jsem. Podívala jsem se na něj má jen vykulený oči. "Proč jsi vlastně studovala na gymplu" zeptal se mě. "Už od první třídy jsem měla samé jedničky a ani jsem se nemusela učit. Chtěla jsem to nějak využít" řekla jsem. Zastavily jsme před nějaký domem. "Emm. Ale to není náš dům" řekla jsem. "Bydlíte tady" řekl. "Ani nápad, když jsem tady tak chci k sobě domu" řekla jsem. Jen kývl a odvezl mě. Naštěstí všimni ještě spaly. Takže jsem si stihla vybalit a vysprchovat se. Pak jsem šla dolu a začala dělat snídani. Uslyšela jsem kroky. Je to Jeremy. "Eleno já jsem myslel že jsi u Stefana" řekl. Počkat on má za to že jsem pořád pryč. Mám ho v tom nechat. Nebo radši ne. "Víš co je smutný bratříčku?" Zeptala jsem se ho. "Počkat takhle mi říkala jediná osoba a to když byla naštvaná" řekl. Hned mě obejmul. "Chyběla jsi mi" řekl. "Ty mě taky Jery" řekla jsem mu. Odtáhla jsem se. Nalil si dvě kávy a šel nahoru. Asi někoho má. Uslyšela jsem zvonek. Šla jsem otevřít. Je tam nějaký muž. "Ahoj Eleno jdu za Jennou" řekl. "Já nejsem Elena jsem její sestra  Eleanor" řekla jsem. "Moc se omlouvám, to je trapné. Já jdu za tvojí tetou je domu" řekl. "Podívám se zatím můžete počkat v obýváku" řekla jsem. Vešel a já šla do pokoje k Jenně. Jen jsem nakoukla. Ještě spí. Šla jsem zpět za ním. "Ještě spí ale brzy by se měla probudit nedáte si kávu?" zeptala jsem se ho. Kývl šly jsme do kuchyně. Nalila jsem mu kávu do hrnku a podala mu jí. "Vy jste tety přítel?" zeptala jsem se ho. "Asi ano" řekl. "Máte jí rád?" zeptala jsem se ho znovu. "Ano záleží mi na ní a moc" řekl a na tváři se mu objevil takový zvláštní úsměv. "Dobře" řekla jsem když jsem ze shora uslyšela vrzání parket. Vstala a snažila se být potichu ale nějak jí to nešlo. "Jak se jmenujete" zeptala jsem se ho. "Jsem Alarick" řekl. Jen jsem kývla. "Těší mě Alaricku jsem Eleanor" řekla jsem. Uslyšela jsem kroky. "Eleanor, ty si se vrátila?" Ozval se něčí hlas. Podívala jsem se kdo to je. Bonnie Bennet. "Hele Bonnie vím že jsi mě nikdy neměla ráda, a taky ti jasně řeknu. Vrátila jsem se jenom protože jsem musela, jinak bych zůstal v New Yorku s Nickem a bylo by mi líp. Tak se radši nesnaž se semnou bavit" řekla jsem. Oba se na mě dívaly s vykuleními očima. Podívala jsem se na Ricka. "Ráda jsem tě poznala, tetě vyřiť že vše ohledně mého návratu si vyřešíme až se vrátí a že jdu ven" řekla jsem a šla se obout. Vzala jsem i svojí koženou bundu a klíče od auta. Nasedla jsem a jela do Grillu. Někdo mi volá. Podívala jsem se kdo to je. Elena. Hned jsem jí to típla. Jelikož čekám hovor. Zastavila jsem před Grilem  a šla dovnitř. Všechny pohledy spadly na mě. Všimla jsem se Matta. I on mě. Šla jsem rychle k němu. Tak schválně. "Ahoj Matte" řekla jsem. "Eleanor" řekl nejistě. Kývla jsem. Hned mě obejmul. "Ahoj" řekl. Jsem ráda že jsem zase se svým kamarádem. Šly jsme na bar. On pracovat. "Od kdy tu pracuješ? Nikdy co jsme si psaly jsi se nezmínil" řekla jsem. "No už je to dlouho ale řekni mi, vždyť si se nechtěla vrátit. Tak proč jsi se vrátila" zeptal se mě. "No jak to říct musela jsem, neměla jsem na výběr" řekla jsem. "A usmířila si se s Elenou?" zeptal se mě. "Ne a ani to nemám v plánu. Všechno si zkazila sama" řekla jsem. Dal mi nealko pivo. Napila jsem se. "Hele co kdyby jsme koupily pár piv nějaký brambůrky a zkoukli nějaký filmy?" zeptala jsem se ho. "To zní fajn" řekl. Najednou se ozval můj telefon. Přišla mi zpráva. Vytáhla jsem ho. Nick. Brzy se uvidíme, Klaus...