Upíří deníky

14.Kapitola ''..,.. jen zůstaň''

Pohled Eleny 
O několik týdnů později
Udělaly jsme jí takový malí pohřeb. Bylo to krásné. Chybí mi to sice ano ale musím žít dál, musím to zvládnout, budu jí chodit dávat kytky na hrob. Jen Damon to nezvládá, přestěhoval se od Stefana ke Katherine. Něco spolu vymýšlejí ale mě je to už jedno.. Se Stefenem jsem od té doby co jí zabil tak jsem s ním nemluvila. Vypadá to že jsme se rozešly.. vím co by jsi mi řekla,.. kašly na to ale někdy to nejde. Jen díky němu jsem o tebe přišla, nemohla jsem mu to jen tak odpustit nebo jít dál ale ono to není tak snadné. Slibuju ti že ti sem budu nosit slunečnice. Asi by jsi se divila že si pořád pamatuju tvojí oblíbenou květinu. Za 3 týdny začíná škola. Musím se psychicky připravit na to všem ostatním říct že jsi zemřela... pořád jsem to nezvládla.. každou chvíli se mě na tebe ptají. Řekla jsem jim že jsi odjela. Ale je to bohužel takové místo kde tě nedokážu navštívit ani přivést zpět domu. Přijdu zase příští týden něco si napíšu... Doufám že ti to nevadí jsem unavená a je už tma..
Dopsala jsem poslední slovo a deník schovala. Postavila jsem se a šla pomalu pryč ze hřbitova, cestou domu jsem měla takový divný pocit jakoby mě někdo sledoval radši jsem přidala do kroku. Najednou se někdo objevil přede mnou. To je ten učitel kterého zabila Eleanor. ''Ale jakto?'' nechápala jsem. ''To nemám tušení ale budeš trpět'' řekl. Chtěl se mi zakousnout do krku ale najednou ho někdo odhodil. Je to Katherine. ''Zastrč ty svoje hnusný zuby než ti je vymlátím'' řekla. Teď jsem se zarazila. To přeci není možné. 
Pohled Eleanor
Chodila jsem po městě a sledovala jak mě ostatní nevidí. Celou tu dobu jsem svojí sestru sledovala... no skoro celou dobu. Najednou do mě někdo vrazil. ''Dávej pozor jo?'' řekl. Počkat vždyť on byl živí. Co to má znamenat. Všimla jsem si Eleny a toho chcípáka. Ve vteřině jsem byla u nich a jeho odhodila. ''Zastrč ty svoje hnusný špičáky než ti je vymlátím'' řekla jsem. Rozeběhl se proti mě. Odhodila jsem a ve vteřině byla u něj. Urvala jsem mu tu jeho hnusnou hlavu. Zabila jsem ho po druhý. Otočila jsem se na Elenu. Šla jsem k ní. Tekly jí slzy. Hned jsem jí je utřela. ''Jak?'' zeptala se mě. ''Eleno neplač.. já nevím jak dlouho tady budu... musíme si užít ten čas co máme'' řekla jsem. Kývla šly jsme k našemu baráku. Cestou mi říkala co je nového. Byly jsme několik metrů od baráku když jsem si všimla Damona. Elena jen kývla ať jdu za ním. Ve vteřině jsem byla asi metr od něj. ''Eleanor?'' řekl nejistě. Rychle jsem ho políbila. Chytil mě okolo pasu, já jsem svoje ruce přesunula na jeho krk. Tolik mi to chybělo.. byla jsem jim sice na blízku ale nebylo to totéž jako být tady. Odtáhl se. ''Tolik jsem se bál že tě to nepřivede zpět.'' řekl. Tentokrát jsem se odtáhla já. ''Damone ale nejsem zpět jen já.. ale každá nadpřirozená bytost co kdy zemřela.. co jsi vlastně udělal'' řekla jsem. ''Něco co tě mělo přivést zpět.. jelikož já bez tebe nedokázal žít..'' řekl. ''Damone ale já jsem mrtvá.. už to nejde zvrátit.. takhle se budeš akorát trápit.. miluju tě o tom není žádný pochyb ale musíš zase žít..'' řekla jsem. ''Ne dokud nebudeš stát po mém boku.. navždy'' řekl. ''Eleanor?'' ozval se hlas Jeremiho. Podívala jsem se ke dveřím. Šel ke mě a pevně mě obejmul. Schovala jsem si hlavu do jeho hrudi a taky ho pevně obejmula. ''Konečně jsi zase doma'' řekl. Byla jsem šťastná  dokud jsem nezaslechla něčí hlas. Odtáhla jsem se a podívala kdo to je. Stefan. ''Nemáš tu co dělat jsi mrtvá.. zmiz nebo tě zabiju podruhé'' řekl. Šla jsem k němu. ''A co kdybych zabila já tebe? Alespoň by jsi věděl jaké je to na druhé straně.. jsi tam sám. Nemáš nikoho..'' řekla jsem. ''To nesmíš Eleanor'' ozval se hlas Eleny. Podívala jsem se na ní. Pořád ho brání.. i přes to že mě zabil. ''Nebudu ti bránit ve štěstí..'' řekla jsem Eleně. Podívala jsem se na Stefana. ''Příště mě alespoň zabij rychleji'' řekla jsem. ''Eleanor jsem tu s tebou'' ozval se hlas Damona. ''Já vím taky tě za to miluju ale jsem mrtvá a není tu pro mně místo'' řekla jsem a proste a jednoduše jsem přešla zpět na druhou stranu. Viděla jsem je ale oni mě ne. ''Eleanor!!'' zakřičely Damon s Jeremim najednou. ''Je to tvoje vina!! Proč ses zastala jeho?! To on zabil naší sestru a ty ho pořád miluješ? Jsi kráva Eleno'' řekl Jeremi. Neposlouchala jsem je a šla někam. Ani sama nevím kam. Došla jsem na hřbitov. U mého hrobu je Klaus. ''Prosím přijď musím se ti omluvit'' řekl. Přešla jsem z druhé strany zpět. ''No tak tedy můžeš začít..'' řekla jsem nejistě. Otočil se na mě a udělal dva kroky blíž. ''Já jsem se ti chtěl omluvit... za to všechno můžu já. kdyby nebylo mě tak by tě nezabil a ty by sis užívala krásné okamžiky s osobou kterou miluješ..'' řekl mi. ''Ale už je pozdě.. zemřela jsem... neměla bych tu být není to správné. Ta osoba kterou miluju tak stejně má v srdci i mojí sestru.. jen si to nechce přiznat.'' řekla jsem a pokrčila rameny. ''Měla by jsi jít za ním a vyslechnout ho.. Já věřím že se rozhodne správně.. teď mě omluv někoho hledám..'' řekne a zmizí. Podívala jsem se na náhrobek. ''Úžasná kamarádka a milující sestra? Kdo tohle vymyslel?'' řekla jsem. Přivoněla jsem ke květinám co jsem tam měla. Skoro samé slunečnice, jen jednu růži. ''Myslel jsem si že budeš tady'' ozval se hlas Damona. Otočila jsem se a podívala na něj. ''Co ty tu? Neměl by jsi být s někým kdo se vrátil z druhé strany aby tě viděl?'' řekla jsem. ''Už u té osoby jsem.. Prosím pochop to já nikoho jiného než tebe nechci.. chci žít s tebou do konce našich dnů.. Miluju tě a navždy milovat budu... víš jaký jsem ale moje já není bez tebe nic.. tak tě prosím.. už mě neopouštěj a zůstaň tu semnou.. Udělám co budeš chtít.. jen tu zůstaň'' řekl mi....