Až za mrtváky ✔ (TWD)

13. nový začátek ✔

Milton jako mrtvák se na mě vrhnul. Jediné co jsem mohla dělat bylo kopnout ho. První útok jsem zvládla, ale chytil mi nohu. Snažila jsem se ho setřást, ale až moc toužil po čerstvém mase.

Najednou ho osvobozená Andrea povalila na zem. Než ho stihla bodnout do hlavy, kousnul jí nad klíční kost. Z rány jí tekla proudem rudá krev. I přes bolest mu vrazila do hlavy kleště.
Přešla ke mně a přecvakla pouta.

,,Andreo," zašeptám tak, že se sotva slyším. Opře se o stěnu vedle dveří a  usměje se.

,,Vrať se k Rickovi Klári. Zasloužíš si být šťastná."

Carl:

Sedím u sebe v cele a zírám nepřítomně na zeď. Z přemýšlení mě vytrhne Daryl, který se včera vrátil i s Merlem.

,,Pojď na dvůr, rychle," oznámí naléhavě a zase odběhne. V ruce držel svoji nabitou kuši. Popadl jsem klobouk, pistoli a běžel za ním. Hned co jsem otevřel dveře ven, viděl jsem, jak hlavní brán rozrazilo vojenské auto.

,,Budu hádat, Guvernér," promluvil jsem na Daryla, který přikývl.
Díky ostnům, co tam včera dal Glenn, moc daleko nedojeli. Za ním vyjela bílo-červená dodávka, která zastavila uprostřed louky. Nějáký chlap z ní vylezl, otevřel zadní dveře a utekl pryč.

,,Kde je Hershel a táta?" Zeptal jsem se rozrušeně.

,,Rick je za plotem a Hershel se krčí v trávě kousek od dodávky," odpověděl a hned na to začal střílet. Všichni jsme ho napodobili. Guvernér a jeho poskoci se naskládali do aut a odjeli pryč. Až teď jsem si všimnul vypálených věží a mrtvého Axela.
Po chvíli přišel táta i s Hershelem.

,,Je Judith v pořádku?" Zeptal se a objal mě.

,,Ano, je vevnitř." Objal jsem ho nazpátek.

,,Dnes večer zaútočíme na Woodbury," oznámil táta všem přítomným.

,,Zůstanou tu Beth s Judith, Hershelem a Maggie. Ostatní pojedou." Při tátovýc slovech se náš veterinář  zarazil.

,,A co Carl?" Zeptal se. Všichni se podívali na mě.

,,Už to zvládne, pojede s náma."

...

Sedím v autě a míříme do Woodbury. Vpředu sedí táta a Daryl, vzádu sedím já s Willem. Za námi jedou v druhém autě Michonne a Glenn.

Jsme asi v půlce cesty, když zastavíme. Vyskytne se nám pohled na vojenská auta, se kterými nás Guvernér napadl. Vystoupíme, protože všude leží mrtvá těla lidí.

,,Co se tu stalo?" Zeptám se spíše sám sebe.

,,Zabil je, chybí tu jeho tělo a jedno auto," řekl Daryl, jako kdyby to bylo jasný. Táta šel prohlédnout mrtvá těla.

,,Pojďte sem," mávnul na nás. Všichni jsme k němu došli. Zpod jednoho těla se vynořila žena.
,,Máš nějáké zbraně?" Zeptal se táta s namířeným revolvérem. Zvedla ruce na náznak, že je neozbrojená.

,,Nic nemám. Guvernér se tu zastavil a z ničeho nic na nás začal střílet. Pak odjel pryč. Přežila jsem jediná," vykoktala vyděšeně.

,,Jel do Woodbury?"

,,Ne, jel jinam," odpověděla pořád vyděšeně. 

,,Chceme lidi z Woodbury převést do věznice. Pomůžeš nám? Tebe znají, budou ti věřit," pokusil se jí vzít na naší stranu.

,,Pomůžu vám. Jmenuji se Karen." Natáhla k tátovi ruku.

,,Rick." Oba si podali ruce. Pak si Karen sedla do auta ke Glennovi a Michonne.

...

Stojíme před bránou do města. Rozdělili jsme si úkoly: já, táta, Daryl a  Michonne jdeme hledat Klárku, Glenn, Karen a Will najdou všechny lidi a odvezou je do věznice.

Vtrhli jsme na náměstí. Ti co po nás chtěli začít střílet zastavila Karen. Začala jim vše vysvětlovat jako to, co udělal Guvernér. Kupodivu si šli sbalit věci.

My jsme šli hledat naši lukostřelkyni. Michonne nás zavedla do velké budovy, kde by očividně měla být. Vešli jsme do sklepa, kde jsme procházeli rovnou chodbou ke dveřím na konci. Cestou jsme museli zabít dva lidi, očividně Guvernérovi kamarádi. Zastavili jsme u posledních dveří, z pod kterých vytékala krev. V tu chvíli ve mně hrklo. Dostal jsem ještě větší strach než předtím. Nemůže být mrtvá, ona ne.

,,Jdu první a vy za mnou," rozkázal táta, který pomalu otevřel dveře. Uprostřed místnosti byla dvě křesla, před kterými ležel mrtvý mrtvák. Od něj však krev netekla, nýbrž od kousnuté Andrei, která seděla vedle dveří hned u Klárky.

,,Andreo, Klári," usmála se Michonne a dřepla si před ně. Andrea se i přes to že umírá usmála.

,,Chtěla jsem jít za vámi Ricku a pomoct vám. Chytil mě," začala umluvit.
Táta si k ní také dřepnul. Mluvil něco, ale já to nevnímal. Klárka si vyčerpaně stoupla. Měla okolo břicha obmotaný obvaz, přes který prosakovala krev a na tváři pod okem ránu, která krvácela. Přišel jsem k ní a opatrně ji objal. Hned obmotala ruce kolem mého těla a začala mi brečet do hrudi. Jednou rukou jsem jí začal hladit ve vlasech.
Chvíli jsme tam takhle stáli a pak jsem se odtáhl. Otočili jsme se na Andreu, která měla v ruce pistoli. Blondýna chytla Klárku za ruku a řekla jí jediné slovo: ,,Přeží."

Objala ji a všichni jsme odešli z místnosti. Ozval se výstřel a všem bylo jasné, co se stalo. Chtěl jsme se vydat ven, ale Klárka šla nejistým krokem, jako kdyby měla každou chvíli spadnout.
Ostatní šli napřed, takže tam stojíme jen my dva. Omotal jsem si její ruku kolem krku a pomáhal jí.

,,Děkuju," zašeptala vyčerpaně.

,,Co se stalo?" Zeptal jsem se. Je mi jasné že o tom nechce mluvit, ale nedalo mi to.

Podívala se mi do očí.
,,Guvernér chtěl ze mě dostat nějáké informace o věznici. Nic jsem mu neřekla a tak mě říznul na tvář a do břicha. Milton, ten mrtvák co tam byl, mi to zašil, asi popraskaly stehy."

,,Hershel ti to ošetří. A teď pomalu půjdem." Vydali jsme se k východu. Na náměstí byly auta a autobus s lidmi.
Najednou ochabla. Ztratila vědomí.

,,Klári." Třásl jsem s ní, ale nic se nedělo. To už ale ke mně přiběhl Daryl.

,,Vezmu ji," oznámil a vzal ji do náruče a šel k jednomu z aut.

,,Daryle, jeď s Carlem a Klárkou napřed. Musí hned k Hershelovi," rozkázal táta. Daryl položil Klárku na zadní sedadla. Sedl jsem si tak, aby měla hlavu na mých nohách. Daryl sedl za volant a rychle vyjel k věznici.

Čauky, omlouvám se že některé scény tam nejsou (schůzka Ricka s Guvernérem) a některé jsou upravené tak aby to nebylo moc dlouhý.